Quotes For Quotes

Cenové skoky: klíč k pochopení finančních trhů

2011-09-29T05:32:00.000-07:00

Finanční trhy pomáhají za normálních podmínek efektivně alokovat kapitál tak, aby se dostal do míst, kde je ho třeba. Existují však chvíle, které můžeme označit jako finanční krize, kdy soukolí finančních trhů přestává správně fungovat. Jedním z projevů nefunkčnosti trhů je výskyt panického chování. Panika na finančních trzích je ve stále více informačně propojeném světě jevem, který zasahuje každého z nás. Není tedy překvapivé, že negativní pohyby a kdejaké škytnutí trhů začaly plnit stránky i většiny tuzemských novin. Zde se můžeme dočíst, jak kterého analytika překvapil propad německého akciového indexu, akcií francouzské banky nebo prudký nárůst cen ropy.

Různé větší či menší tržní paniky jsou však přirozeným aspektem obchodování, kdy mezi sebou musí interagovat obrovské množství subjektů, lidských obchodníků i počítačových programů. Paniky nám navíc umožňují pochopit, jak trhy doopravdy fungují, a pomocí studia malých propadů můžeme lépe překonávat ty velké.

Propady cen na trzích

Propady na trzích jsou z podstaty velmi rychlé – na podobných mechanismech v přírodě fungují například sesuvy sněhových lavin či do určité míry exploze. Při prudkém propadu dochází k velké změně cen a přesunu objemů finančních instrumentů během velmi krátkého časového úseku. Stejně tak je tomu i u výše zmíněných lavin, kdy se v krátkém okamžiku dá do pohybu velké, doposud stojící množství sněhu. Na trzích se k tomu ale ještě přidávají laviny finančních derivátů, jako jsou opce či investiční certifikáty, které jsou odvozené od primárních finančních aktiv, a celý proces se tak mnohem rychleji rozrůstá.

Jakmile se jednou panika začne tvořit, nelze jí během jejího průběhu už zabránit. Můžeme se jen snažit vytvořit efektivní rámec pro finanční regulaci takovým způsobem, aby se hysterický dav nemohl zformovat příliš rychle, a pokud se zformuje, aby nezačal ničit vše, co mu stojí v cestě.

Důležité je pochopit, jak spolu různé subjekty na burze interagují a především jak navzájem vnímají prudké změny ostatních. Jedním ze způsobů, jak tento problém vyřešit, je zaměřit se na cenové skoky a použít je jako označení okamžiku, kdy dochází k pohybu většímu než obvyklému. Pokud se pak zaměříme na dynamiku cenových skoků, tj. způsob přenosu skoků z jedné burzy na druhou či z jednoho průmyslového sektoru na druhý, získáváme aparát pro studování mechanismů, které tvoří paniku. Pochopení dynamiky cenových skoků nám tak pomůže vytvořit základ pro správné chápání trhů v mimořádných chvílích a pomoci s efektivním sestavením krizových plánů a regulací.

Šíření cenových skoků tak je vlastně jen statistický popis toho, jak obchodník například na českém trhu vnímá dění na zahraničních trzích. Pokud například dojde k prudkému propadu jedné německé společnosti, může to výše zmíněný obchodník vnímat jako něco vnitropodnikového.

Pokud se k tomu ale následně přidává propad několika dalších společností, obchodník to může vyhodnotit jako počáteční signál nastávající krize a začíná vystupovat ze svých pozic. Tím se cenový šok či šoky přenesou z jedné burzy na druhou. Pokud se tohle stane ve velkém měřítku, jsme svědky globální finanční paniky.

Co stojí na počátku?

Při zkoumání dynamiky cenových šoků a pak následném navrhování opatření proti hromadným krizím se může zdát, že nejpodstatnější je odchytit první okamžik. Ve skutečnosti toto není možné. Prvním okamžikem velkého propadu může být nejen špatná zpráva, například bankrot velké banky, jako tomu bylo v případě Lehman Brothers, ale i vnitřní příčiny složené z náhod, omylů, překlepů a lidské přirozenosti následovat ostatní. Často se na trzích objevují propady, které byly zapříčiněny „tlustým prstem“, kde se prostě zmáčkne na terminálu tlačítko vedle či se zamění miliarda za milion. Tyto příčiny nelze nikdy úplně eliminovat. Naopak při navrhování vhodných opatření proti krizím je třeba znát, jak rychle se šíří šoky po trzích, jak se zvětšují nebo naopak tlumí, bez ohledu na to, kde vlastně začaly.
V současné době je empirický přístup jediným použitelným postupem, který na pochopení cenových skoků můžeme aplikovat. Toky na finančních trzích tvoří přizpůsobující se komplexní systémy. Teoretický aparát pro takové systémy, který je bezesporu zajímavý, stále dlí ve svých začátcích. Stejně tak počítačové modelování finančních sítí je za hranicemi dnešních počítačů. Určitým vodítkem může být behaviorální ekonomie, která se ale těžce vypořádává se stále větším počtem obchodních počítačových programů.

Empirické poznatky tak ukazují, že mechanismy panického chování se liší od obchodování během normálních podmínek a hlavně ukazují rozdíly. Na jejich základě pak hypoteticky můžeme formovat první opatření, která zapříčiní zpomalení paniky či která zmírní její dopady. Díky tomu lze navíc vytvořit portfolia, například penzijních fondů, která budou méně citlivá vůči panickým propadům, jež vymažou úspory nastřádané během desítek let. Stačí jen při konstrukci portfolia vzít v potaz, že i panika má svou vnitřní logiku.

V neposlední řadě cenové skoky představují okamžiky, kdy se trhy přibližují k tomu, jak si vede reálná ekonomika. Obzvláště ve chvílích, kdy na povrch vyplave důležitá zpráva týkající se stavu ekonomiky, se trhy musí vypořádat s tím, jak si ekonomický svět doopravdy vede aneb jak se v obchodní hantýrce říká: „Wall Street sleduje dění na Main Street.“ Obchodníci tak opravují svoje očekávání budoucího vývoje a odhadují odhady ostatních.

Během cenových skoků, a to nejen propadů, ale i skoků směrem nahoru, tak můžeme „změřit“, jak moc je finanční trh propojený s reálným světem. Vzhledem k tomu, že většina cenových skoků není odvozena od makroekonomických událostí, to pak znamená, že finanční trhy buď vědí, co se děje, dávno dopředu, nebo je reálný svět vůbec nezajímá a žijí si svým vlastním, od reality odtrženým životem.

Vyšlo 5.9.2011 v Lidových Novinách

Krize z pohledu ekonofyziky

2011-09-02T01:36:00.000-07:00

Po delší letní přestávce se opět vracím k blogu. Tímto příspěvkem bych jen rád upozornil na zajímavou konferenci, kterou jsem měl štěstí navštívit. Konference byla v Zurišském institutu ETH a téma bylo "Jak se potýkat s krizemi v komplexních socioekonomických systémech". Na konferenci mluvila špička současných ekonofyziků od Jean Paul Bouchauda, přes Didier Sornetta až po Lazsla Barabase.

Organizátoři naštěstí pochopili dnešní dobu a všechny přednášky natočili a umístili na web, kde si je může každý shlédnout. Dole je odkaz na stránku s videi a programem Myslím, že se to vyrovná dnes tolik oblíbeným TEDům. Příspěvky jsou dlouhé tak akorát a jsou dost přehledové.

Program konference je zde.

Zde slíbený link na videa.

Přeji příjemně edukační zábavu.

PS: Můj příspěvek v jednom z panelů se tam bohužel, či naštěstí, nedostal:-)

Co nás čeká příští týden v Evropě LVII

2011-05-07T08:59:00.000-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Německo oznámí stav současného účtu a obchodní bilanci. Eurozóna oznámí stav důvěry investorů. Velká Británie oznámí pohyb cen domů.

Úterý: Švýcarsko oznámí stav důvěry spotřebitelů a index spotřebitelských cen.

Středa: Německo oznámí index spotřebitelských cen. Velká Británie oznámí viditelnou obchodní bilanci a zprávu o inflaci.

Čtvrtek: Velká Británie oznámí stav hrubého domácího produktu a průmyslovou produkci. Eurozóna oznámí pravidelnou zprávu Evropské Centrální Banky.

Pátek: Německo, Francie a Eurozóna oznámí stav hrubého domácího produktu. Švýcarsko oznámí vývoj producentských a dovozních cen.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Kanada oznámí počet nově rozestavených domů.

Úterý: Austrálie oznámí stav obchodní bilance a obchodní podmínky a důvěru. USA oznámí index producentských cen. Čína oznámí stav obchodní bilance, index producentských cen, stav průmyslové produkce, index spotřebitelských cen, stav maloobchodních prodejů a velikost fixovaných investovaných aktiv.

Středa: Austrálie oznámí vývoj nezaměstnanosti. Japonsko oznámí svůj hlavní ekonomický index, stav současného účtu a obchodní bilanci. Kanada oznámí stav mezinárodního obchodu. USA oznámí stav obchodní bilance.

Čtvrtek: Japonsko oznámí průzkum současného stavu ekonomiky a výhled na další večer. Kanada oznámí index nově postavených domů. USA oznámí index producentských cen, stav maloobchodů a pohodlí spotřebitelů zachycené společností Bloomberg.

Pátek: USA oznámí index spotřebitelských cen a důvěru v ekonomiku zachycenou univerzitou v Michiganu.

Poznámka: Všichni si připomene micro-crash, který před rokem umazal podstatné sumy z účtů obchodníků a především ukázal, že trhy jsou stále křehké. Lidé i přes předstíranou sebedůvěru snadno podlehli strachu a panikařili na všech frontách. Vedle připomenutí micro-crashe budou ekonomické události v USA zastíněny dopadením osoby číslo jedna.

Co nás čeká příští týden v Evropě LV

2011-04-24T05:39:00.000-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Velká Británie oznámí hladinu obchodního optimismu. Švýcarsko oznámí stav obchodní bilance a indikátor spotřeby.

Středa: Německo oznámí stav index spotřebitelských cen a důvěru spotřebitelů. Velká Británie oznámí stav cen nemovitostí, stav půjček pro nákup nemovitostí, průzkum důvěry spotřebitelů a hrubý domácí produkt. Eurozóna oznámí stav průmyslových objednávek.

Čtvrtek: Německo oznámí stav nezaměstnanosti.

Pátek: Eurozóna oznámí index spotřebních cen, indikátor obchodního klimatu, důvěru spotřebitelů a vývoj nezaměstnanosti. Švýcarsko oznámí stav svého hlavního indikátoru.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: USA oznámí počty nově prodaných domů.

Úterý: USA oznámí stav důvěry spotřebitelů. Čína oznámí stav průmyslových zisků. Japonsko oznámí stav maloobchodních prodejů.

Středa: USA oznámí stav objednávek na trvanlivé zboží s a bez dopravy a FOMC oznámí případnou změnu úrokových sazeb. Austrálie oznámí velikost indexu spotřebitelských cen.

Čtvrtek: USA oznámí stav svého hrubého domácího produktu, počty probíhajících prodejů domů a objemy spotřeby. Japonsko oznámí počty nově rozestavěných domů a prostřednictvím své centrální banky případné změny sazeb. Austrálie oznámí velikost půjček v soukromém sektoru.

Pátek: USA oznámí velikost osobních příjmů a spotřeby obyvatel a průzkum Michiganské univerzity. Kanada oznámí stav svého hrubého domácího produktu. Japonsko oznámí stav indexu nákupních manažerů, útraty domácností, velikost nezaměstnanosti, index spotřebitelských cen a objem průmyslové produkce.

Poznámka: Ve Spojených Státech se ozývají hlasy, zda není současný nárůst cen pohonných hmot daný především spekulativní poptávkou po ropě. Nelze předpokládat, že se dospěje k nějakému rozumnému a nepolitickému závěru, ale je možné předpokládat minimálně sliby na státní intervence na tomto trhu. Evropa se stále bude snažit restrukturalizovat dluhy svých problémových zemí, z čehož vzejde jen odkládání problémů na další týdny.

Co nás čeká příští týden v Evropě LIV

2011-04-17T09:16:00.000-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Eurozóna oznámí stav důvěry spotřebitelů.

Úterý: Německo a Eurozóna oznámí stav indexu nákupních manažerů.

Středa: Německo oznámí stav indexu producentských cen. Velká Británie oznámí stav veřejných rozpočtů a Bank of England podá zprávu o stavu ekonomiky.

Čtvrtek: Německý IFO institut zveřejní stav obchodního klimatu a očekávání v zemi. Švýcarsko oznámí stav indexu nemovitostí z pohledu rodin. Velká Británie oznámí vývoj maloobchodních prodejů v zemi.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Čína oznámí vývoj cen za minulý měsíc.

Úterý: USA oznámí počet nově rozestavených domů. Kanada oznámí index spotřebitelských cen, počet nově rozestavených domů a stav hlavního indikátoru. Austrálie oznámí stav ekonomiky vnímaný centrální bankou. Japonsko oznámí stav důvěry spotřebitelů a bilanci obchodů maloobchodního zboží.

Středa: USA oznámí stav prodeje domů. Austrálie oznámí index producentských cen.

Čtvrtek: USA oznámí index cen domů a stav ekonomiky vnímaný FEDed ve Filadelfii. Kanada oznámí stav maloobchodních prodejů v zemi.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Poznámka: Spojeným Státům se podařilo dohodnout na podobě rozpočtu a na poslední chvíli tak zabránit rozpočtové krizi. Pozornost je tak stále zaměřena na pravidelně reportované výsledky. Pozornost se bude dále ubírat směrem ke komoditám, kdy například zlato opět míří závratně vzhůru a ropa stále vybírá rizikovou prémii.

Co nás čeká příští týden v Evropě LIII

2011-04-11T13:46:00.000-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Velká Británie oznámí vývoj cen domů.

Úterý: Německo oznámí stav ekonomického sentimentu a současné situace (ZEW průzkum). Velká Británie oznámí index spotřebitelských cen, index maloobchodních cen a viditelnou obchodní bilanci.

Středa: Eurozóna oznámí stav průmyslové produkce. Velká Británie oznámí průměrné týdenní příjmy, nezaměstnanost, počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti a celonárodní důvěru spotřebitelů.

Čtvrtek: ECB vydá pravidelnou měsíční zprávu. Švýcarsko vydá pravidelný ZEW průzkum.

Pátek: Eurozóna a Itálie oznámí stav indexu spotřebitelských cen.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: USA oznámí index dovozních cen, obchodní bilanci a měsíční vývoj rozpočtu. Kanadské centrální banka rozhodně o případné změně sazeb. Austrálie oznámí stav důvěry v ekonomiku. Japonsko oznámí počet objednávek mechanických nástrojů.

Středa: USA oznámí stav maloobchodních prodejů a FED vydá béžovou knihu s ekonomickým vývojem. Austrálie oznámí stav důvěry spotřebitelů. Kanada oznámí pravidelný monetární report.

Čtvrtek: USA oznámí index producentských cen. Čína oznámí stav maloobchodních prodejů.

Pátek: USA oznámí index spotřebitelských cen (úplný, s a bez energie a potravin), stav průmyslové produkce a průzkum univerzity v Michiganu. Čína oznámí celou řadu ekonomických indikátorů: devizové rezervy, objem nových půjček v yuanech, index spotřebitelských cen, průmyslovou produkci, index producentských cen, HDP a stav maloobchodních prodejů. Japonsko oznámí stav průmyslové produkce.

Poznámka: Portugalsko podalo žádost o pomoc z fondů EU, tudíž dluhové problémy dostály konkrétních obrysů a můžou se účelově řešit. V USA se po schválení rozpočtu v nejpozdějším termínu obrátí pozornost na výsledkovou sezónu korporátního světa, která opět napoví, jakým tempem se ekonomika vzpamatovává.

ABM v protiútoku

2011-04-02T12:39:00.000-07:00

Na Finmagu jsem se ve svém postu pokusil přiblížit střet mezi klasickým ekonomickým reprezentativním agentem a Agent-Based modelováním. Text byl psaný za účelem přiblížení tématu běžnému čtenáři, proto jsem se snažil vynechat technické detaily a přitom se nedopustit moc chyb. Přeci jen bych ale využil toto k přiznání jednoho "překlepu" a to považování ekonomie za humanitní vědu (pro upřesnění dodávám, že překlep bylo slovo humanitní, nikoli věda!).

Co nás čeká příští týden v Evropě LII

2011-04-02T12:35:00.000-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Německo oznámí index producentských cen. Švýcarsko oznámí indikátor spotřeby. Velká Británie oznámí stav svého HDP, stav současného účtu, počty nově schválených hypoték a velikost půjčeného kreditu.

Středa: EU oznámí stav důvěry spotřebitelů a obchodního klimatu. Švýcarsko oznámí svůj hlavní KOF indikátor. Velká Británie oznámí důvěru spotřebitelů

Čtvrtek: Německo oznámí stav moloobchodních prodejů a stav nezaměstnanosti. EU oznámí stav indexu spotřebitelských cen. Velká Británie odhalí index cen domů.

Pátek: Německo, Velká Británie, Švýcarsko a EU oznámí index nákupních manažerů. EU oznámí vývoj nezaměstnanosti. Švýcarsko oznámí stav maloobchodních prodejů.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: USA oznámí stav soukromých příjmů a spotřeby a stav prodejů domů. Japonsko oznámí stav nezaměstnanosti, maloobchodních obchodů a prodejů a útraty domácností. Čína oznámí velikosti průmyslových zisků.

Úterý: USA oznámí stav důvěry spotřebitelů. Austrálie oznámí počty nově prodaných domů. Japonsko oznámí stav průmyslové produkce.

Středa: USA oznámí změnu v zaměstnanosti. Japonsko oznámí index nákupních manažerů.

Čtvrtek: USA oznámí stav továrních objednávek. Kanada oznámí HDP. Austrálie oznámí index výkonnosti malovýroby, stav maloobchodních prodejů a stav půjček jednotlivců. Japonsko oznámí počet nově rozestavěných domů, stav velkovýroby a výhled v nemanufakturním sektoru.

Pátek: USA oznámí změnu v zaměstnanosti v nezemědělském sektoru, změnu celkové nezaměstnanosti, stav manufakturní výroby, průměrné hodinové výdělky, změnu v zaměstnanosti v soukromém sektoru a útraty na konstrukční účely. Čína oznámí stav indexu nákupních manažerů.

Poznámka: Evropa se bude stále potýkat s nevyřešenými dluhopisovými problémy svých zemí. I přes vytvořený záchranný fond nelze čekat uklidnění. Čína se podle odhadů analytiků a bank dostává opět do vzestupného kanálu, přičemž je očekávaný vzestup celého sektoru rozvíjejících se ekonomik.

Indexy et al.

2011-03-27T02:23:00.000-07:00

Kdysi jsem si zde na svém blogu stěžoval na nemožnost zjistit přesné složení S&P 500. Problémy s akciovými indexy však nejsou jen co se týče složení, ale indexy často skrývají mnohem více jemných detailů, které je odlišují. V mém dalším příspěvku na Finmagu jsem se podobné detaily podíval z možného pohledu budoucího českého drobného střadatele.

Bubliny všude kolem nás

2011-03-25T03:26:00.000-07:00

V poslední době se opět vynořila otázka, zda-li nepokračuje technologická bublina a nezačíná se nafukovat nový ".com" problém. Já jsem se ve svém příspěvku na Finmagu podíval na jinou možnou bublinu -- bublinu na trhu se vzděláním. Článek najdete zde. Kromě identifikace problému jsem se ještě podíval na způsob, jakým by se dalo na splasknutí bubliny vydělat.

Co nás čeká příští týden v Evropě LI

2011-03-25T03:22:00.000-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Německo oznámí stav indexu spotřebitelských cen. Švýcarsko známí index spotřeby. Velká Británie oznámí stav svého HDP, současného účtu a počty nově schválených žádostí o hypotéky.

Středa: Eurozóna oznámí stav obchodního klimatu a důvěru spotřebitelů. Švýcarsko oznámí stav svého hlavního ukazatele. Velká Británie oznámí stav důvěry spotřebitelů.

Čtvrtek: Velká Británie oznámí vývoj cen domácností. Německo oznámí vývoj nezaměstnanosti.

Pátek: Švýcarsko, Německo a Eurozóna oznámí své indexy nákupních manažerů. Eurozóna oznámí vývoj nezaměstnanosti.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: USA oznámí vývoj osobních příjmů a spotřeby obyvatel a stav prodeje domů. Čína oznámí zisky průmyslových společností. Japonsko oznámí velikost maloobchodních prodejů, stav nezaměstnanosti a spotřebu domácností.

Úterý: USA oznámí stav důvěry spotřebitelů. Japonsko oznámí stav průmyslové produkce a index nákupních manažerů.

Středa: USA oznámí změny v zaměstnanosti.

Čtvrtek: USA oznámí počty továrních objednávek. Kanada oznámí stav HDP. Japonsko oznámí sérii ukazatelů (ne)manufakturní produkce. Čína oznámí vývoj manufakturní produkce.

Pátek: USA oznámí počty nových pracovních míst v nezemědělském a soukromém sektoru, stav nezaměstnanosti, velikost průměrných hodinových příjmů a vývoj průmyslu.

Poznámka: V současné době probíhá důležitý sněm o budoucím ekonomickém vývoji Evropy a řešení dluhové krize evropských zemí.

Co nás čeká příští týden v Evropě XLX

2011-03-18T06:15:00.000-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Švýcarsko oznámí stav obchodní bilance. Velká Británie oznámí index spotřebitelských cen, index cen maloobchodních prodejů a vývoj stavu veřejných financí.

Středa: Velká Británie resp. Bank of England představí pravidelnou zprávu o stavu ekonomiky, stav půjček na bydlení a ministr financí představ stav rozpočtu veřejných financí. Evropská Unie oznámí vývoj důvěry spotřebitelů.

Čtvrtek: Německo a Evropská Unie oznámí index nákupních manažerů. Velká Británie oznámí vývoj maloobchodního prodeje.

Pátek: Německo oznámí výsledky IFO průzkumu ohledně stavu ekonomiky. Švýcarsko představí ekonomický výhled na další měsíc sestavený institutem KOF.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: USA oznámí stav prodeje domů.

Úterý: USA odhalí stav indexu cen domácností. Kanada oznámí stav svého hlavního indikátoru a stav maloobchodních prodejů. Japonsko oznámí index mapující vývoj průmyslu.

Středa: USA oznámí počty nově prodaných domů.

Čtvrtek: USA oznámí počty objednávek trvanlivého zboží. Japonsko oznámí vývoj indexu spotřebitelských cen.

Pátek: USA odhalí čtvrtletní vývoj HDP, cenový index založený na HDP, stav osobní spotřeby obyvatel a stav důvěry v ekonomiku, jak ji zachycuje průzkum Michiganské univerzity.

Poznámka: Pozornost lidí bude stále upřena k japonskému neštěstí, dopad na trhy však bude zřejmě už malý, pokud se jaderná situace výrazně nezhorší. Vedle toho bude zajímavé pozorovat dopad společné intervence na devizových trzích, která cílila pomoci japonskému Yenu. Globální situaci můžou zhoršit nepokoje v Bahrajnu, kde Írán vyhrožuje vojenským "proxy" zásahem a samozřejmě válečné operaci v Libye. V nejbližších dnech se rovněž dají očekávat změny v energetickém průmyslu, kvůli výše zmíněným nepokojům a politické intervenci v jaderné energetice.

Co nás čeká příští týden v Evropě XLIX

2011-03-11T02:22:00.000-08:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Velká Británie oznámí vývoj důvěry spotřebitelů. Evropská Unie odhalí stav průmyslové produkce.

Úterý: Německo oznámí stav ekonomického sentimentu zachyceného v ZEW průzkumu.

Středa: Velká Británie oznámí vývoj nezaměstnanosti, platů a počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Evropská Unie oznámí stav indexu spotřebitelských cen. Švýcarsko oznámí výsledky ekonomického průzkumu ZEW.

Čtvrtek: Švýcarsko oznámí stav průmyslové produkce a rozhodnutí centrální banky o případné změně úrokových sazeb.

Pátek: Německo oznámí vývoj producentských cen. Velká Británie odhalí vývoj veřejných financí.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Japonsko oznámí možnou změnu úrokových sazeb a vývoj důvěry spotřebitelů. Čína oznámí stav přímých zahraničních investic a velikost Yuanových půjček.

Úterý: USA oznámí rozhodnutí FOMC o případné změně úrokových sazeb. Japonsko oznámí vývoj průmyslových trendů (celkový průmysl, manufakturní výroba a objednávky strojů).

Středa: USA oznámí vývoj indexu producentských cen a počet nových stavebních povolení. Japonsko oznámí stav indexu mapujícího terciární sektor.

Čtvrtek: USA oznámí stav indexu spotřebitelských cen, stav průmyslové produkce a průzkum FEDu ve Filadelfii.

Pátek: Kanada oznámí index spotřebitelských cen.

Poznámka: Ekonomika a trhy budou očekávat, jak dopadne den nepokojů, který se dostal do Saudské Arábie a jak se Evropská Unie postaví k řešení problémů v Libyi, neklid a další obavy mohou dále hnát ceny ropy nahoru a umazat doposud těžce nabrané body při zotavování se z recese. Další ránu představuje vážné zemětřesení, které zasáhlo Japonsko a které může mít dopad na celý region.

Co nás čeká příští týden v Evropě XLVIII

2011-03-04T08:15:00.000-08:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: Německo oznámí stav současného účtu a obchodní bilanci.

Pátek: Francie oznámí stav svého současného účtu. Velká Británie oznámí vývoj manufakturních vstupních a výstupních cen.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Japonsko oznámí stav svého současného účtu.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Austrálie oznámí stav cen domů.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Poznámka: Stále můžeme očekávat vzrůstající nejistotu způsobenou hořícím arabským světem. Z pohledu ekonomik jde především o další vývoj cen ropy, jejíž další růst by zasadil plánům na obnovu ránu pod pás. Při jejím dalším růstu by se šeptem šířené zvěsti o další intervenci dvou velkých centrálních bank (FED a ECB) na kapitálových trzích staly zřejmě realitou.

Ohně před branami II

2011-02-26T05:18:00.000-08:00

V předchozím svém příspěvku jsem se dopustil několika nepřesností, které je třeba ještě krátce doplnit. Předně, Čína nestahuje z Libye "jen" 15,000 svých pracovníků, ale skutečné číslo se dnes ukazuje být téměř trojnásobné. Toto množství už opravdu nemůže být tvořeno jen inženýry či vysoce kvalifikovanou pracovní silou. Spíše se ukazuje, že Čína si buduje veškeré své průmyslové a těžební aktivity na zelené louce (asi by bylo vhodnější použít nějakou pouštní paralelu) a to včetně personálu. Nespoléhá se vůbec na místní pracovní sílu a staví a dováží si úplně všechno. Jedná se o novodobou formu osídlování--vzpomeňme, že Čína má ohromné problémy s přelidněním--ze které navíc nebude místní obyvatelstvo moc prosperovat. Africké ekonomiky trpí mnoha problémy spjatými s nekvalifikovaností vlastní pracovní síly, přičemž nekvalifikovanost se netýká vysokého vzdělání, ale sahá na úroveň čtení a psaní a základních pracovních návyků, které obyvatelům chybí. Pokud si koloniální velmoci budou dovážet do továren v Africe i své vrátné a dělníky kopající příkopy, jako tomu je v případě chování čínských stavebních firem stavějících dálnice v Polsku, africké ekonomiky z toho nebudou prosperovat a jejich přírodní bohatství bude jen drancováno. Bohužel se takhle v Africe nechová jen Čína, ale například během těchto nepokojů stáhlo Turecko z Libye svých 13,000 dělníků, což je také malá armáda. Ukazuje to jen, že Afrika je důl na doly (takový hedge-mine, důl dolů) a stahovat se z tohoto kontinentu může být velká chyba.

Druhý bod, který musím doplnit, je ohledně těžby ropy. Tvrdil jsem, že Saudská Arábie nezvýší těžbu a bude profitovat ze zvýšených marží. Je však pravdou, že cena ropy není daná přímo tržními principy, ale spíše monopolním, či oligopolním principem, kde zvýšení těžby nebude tak úplně působit na snížení ceny a tudíž marží. Spíše jsem se ale domníval, že OPEC nevykryje výpadek z důvodu nedohodnutí se, která ze zemí si toho kolik vezme. To se však ukázalo mylným, kdy se Saudská Arábie rozhodla zvýšit těžbu i bez povolení ostatních členských zemí OPECu. Toto jednostranné porušování dohod není v OPECu tak vzácné a v dnešní vypjaté době asi projde snáze, než by prošlo v klidných dobách, obzvláště když obavy ze špatného budoucího výhledu tlačí cenu ropy nahoru a pokrytí výpadku nepoškozuje ostatní státy OPECu.

Každopádně bude zajímavé situaci dále sledovat a doufat, že pozorování zůstanou na úrovni kdo pokryje výpadek několik procent těžby ropy a nezmění se v pozorování většího válečného konfliktu, který v zemích postižených hladem, chudobou, nezaměstnaností a velmi špatným výhledem není nemožný.

Co nás čeká příští týden v Evropě XLVII

2011-02-25T12:00:00.000-08:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Švýcarsko oznámí stav svého HDP. Evropská Unie odhalí první odhady inflace.

Středa: Evropská Unie oznámí stav indexu producentských cen.

Čtvrtek: Evropská Unie oznámí stav maloobchodního prodeje.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Spojené Státy oznámí stav osobních příjmů a spotřeby obyvatel. Kanada odhalí stav svého současného účtu.

Úterý: Austrálie oznámí stav současného účtu a maloobchodních prodejů. Kanada oznámí stav svého HDP.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: Austrálie oznámí výsledky obchodní bilance.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Poznámka: Spojené Státy zažívají na jedné straně nečekaně silný růst na akciovém trhu a chybějící špatné čtvrtletní profity velkých společností, na druhou stranu ekonomické výsledky se zdají být horší, než si analytici a komentátoři mysleli. Začíná se čím dál tím častěji mluvit o QE 3. Nepokoje v Libyi vedou k nervozitě ohledně dalšího vývoje v Arabském světě a s tím spojenou nervozitou ohledně ceny ropy. Na tomto se snaží v současné době profitovat některé státy OPECu, které bez skrupulí zvýšily těžbu.

Ohně před branami

2011-02-23T08:56:00.000-08:00

Situace v Severní Africe se neustále eskaluje. Je zřejmé, že Egypt byl jen začátek, pomyslná jiskra, která zažehla požár – doslova. Nebudu zde rozebírat různé politologické či lidsko-právní aspekty současné krize, to ponechám zaníceným komentátorům sedícím v teple svých kanceláří v Londýně či New Yorku popřípadě aktivistům na sociálních sítích. Zaměřím se jen na několik malých, obecnějších poznámek týkajících se peněz (jelikož současné ekonomické dogma vede k tendenci vše, včetně lidského života, vyčíslovat v penězích, pak je důkaz obecnosti zřejmý).

Zprávy v současné době ukazují, že Libye, která produkuju asi 2% celkové světové produkce ropy, fyzicky přerušila ropovody vedoucí směrem do Evropy. Ačkoli samotná velikost produkce není nikterak drastická, myslím si, že OPEC, z velké části tvořený podobně despotickými státy (např. Venezuela či Saudská Arábie) odmítne zvýšit těžbu ropy a tak se pokusit výpadek nahradit, ale spíše uvítá tento výpadek jako exogenní (rozumněj: „my za to přece nemůžeme“) šok, který jim zvýší marže z těžby ropy a takto získané peníze pak použít jako preventivní protipožární opatření. Tohle potvrzuje strach Saudského krále Abdullaha, který se snaží zachránit svou vládu všemožnými „do reforem zabalenými“ úplatky lidem, které jsou placeny jak jinak než ropou.

Vedle toho za další velmi podstatnou informaci považuji fakt, že kvůli Libyjským nepokojům nařídila Čína stáhnout svou pracovní sílu čítající 15,000 lidí. Zde se nejedná o „humanitární“ stahování turistů či emigrantů, jde o průmyslovou a těžební pracovní sílu, kterou si Čína zajišťovala svůj vliv v zemi. Jen pro porovnání, tak velkou pracovní sílu měl v Libyi například Egypt, který je ale geograficky velmi blízko. Nalévání pracovní síly do rozvojových zemí je z pohledu Číny více než racionální. Důvod se dá ukázat na paralele s americkým dolarem. Ačkoli je americká ekonomika těžce zadlužená, lidé stále akceptují americký dolar. Jedním z důvodů je fakt, že Spojené Státy mají ohromné množství zahraničních investic, tudíž si mohou do určité míry dovolit balancovat svou slabou domácí pozici na úkor svých zahraničních kolonií—vzpomeňme na pozici Velké Británie postavené na její koloniální dominanci.

Čína tedy v Africe pomalu dělá jen to, co je v jejím nejlepším zájmu a současné nepokoje mohou pomoci odhalit, jak velké množství veřejných i skrytých zahraničních investic ve skutečnosti Čína v Africe a Arabském světě drží. V tomto ohledu je také možné kontrastovat českou zahraniční politiku, která místo zahraniční expanze zavelela k ústupu a stahuje ambasády a zastoupení z mnoha na první pohled nezajímavých zemí. Tohle je ovšem přesně pravý opak toho, co dělá Čína, která se snaží tyto nezajímavé země ovládnout. Navíc, silné politické zastoupení v podobě ambasád a konzulátů vytváří samo o sobě vhodné záchytné body, které může český průmysl použít pro případnou expanzi na rozvíjející se trhy. Rozhodně se jedná o ekonomicky účinnější formu podpory průmyslu, než přímou podporu exportu (tj. kdy budeme z daní dotovat v cizině prodej našich výrobků, o které tam sám o sobě není zájem, jinak by se prodali i nedotované).

Krize EURA, krize Eurozóny nebo krize na přednášce o krizi?

2011-02-18T15:06:00.000-08:00

V pátek 18.2. 2011 jsem měl tu čest zúčastnit se konference pořádanou spolkem Prague Twenty na téma Europe on the Background of EURO Crisis. Je těžké shrnout, co se vlastně na této konferenci všechno probralo, neboť obsah předneseného se dá najít na každém druhém blogu (můj blog v tomto ohledu považuji za třetí) nebo zpravodajském serveru extenzivněji se věnujícím Euro-tématům. Snad nejpřínosnějším bylo sledovat sociální aspekt celé události, kdy pozorný pozorovatel, který se sám nezapojoval do intenzivní činnosti podávání rukou, mohl snadno odhadnout vertikální i horizontální strukturu přítomného davu. Vedle toho nebylo těžké vypozorovat i intence přítomných a sociální gradient, kterým by se chtěli ubírat--velmi snadný úkol, tohle vlastně bylo jen triviální potvrzení toho, co říká intuice--a hlavně sociální nástroje, které k tomu používají.

Sociologický aspekt přítomné audience ale není to hlavní, co bych chtěl poznamenat. V diskusi mluvili tři mluvčí, kteří se střídali u pultíku. Za nimi byl jeden statický slide s názvem konference. Samotné projevy mluvčích opravdu nebyly moc zajímavé, mluvili monotónně jazykem evropských byrokratických matadorů, navíc pro člověka zmlsaného harrypotterovskou angličtinou i poměrně nezvučně. Obsah příspěvků, pokud jsem dokázal držet pozornost, však ostře kontrastoval s názvem konference. Ani jeden z mluvčích netvrdil, že šlo o krizi Eura. Naopak, jeden z nich spíše argumentoval, že jde o (politickou) krizi zemí Eurozóny, nikoli však přímo o krizi společné měny. Nutno ale dodat, že nikdo nepopíral fakt, že Euro je ve své podstatě polovičatý projekt, který za sebou nemá politickou pospolitost. I přes (nezáživně) podaný obsah tvrdící opak si však dovolím tvrdit, že manipulativní titulek, který celou dobu "visel" za zády řečníků spíše přesvědčoval o tom, že zde opravdu čelíme krizi Eura. Spojení "EURO Crisis" se mi do paměti zarývalo jak během chvil, kdy jsem dával pozor, tak i během chvil, kdy jsem nedokázal udržet pozornost a myslí zabloudil někam jinam:

Statický slide, který visel za řečníky, je ve své podstatě symbolický pro každou ekonomickou diskusi ve veřejném sektoru. Vždy mezi sebou budou soupeřit různé zájmové skupiny, pro které je nejefektivnějším argumentem co největší slide, který přesvědčí co nejvíce lidí. Na druhou stranu se pak proti takovému slidu jeví každý argument jen jako nudné tlachání, které stejně ztratí punc a bude zapomenuto (jako jsem já zapomněl většinu toho, co řečníci řekli a zapamatoval si jen ten slide). Takto u nás probíhá snad každá reformní kampaň, ze které je vždy jen patrný slide "Reformy jsou nutné", samotný důvod reforem je pak ztracen kdesi v překladu a po chvíli vzniká dojem, že vlastně každá změna je nutnou reformou -- zvrácená logika, která však díky své slideové podstatě ustojí jakoukoli kritiku. Obzvláště křiklavým pod-příkladem byla penzijní reforma a statický slide s nutností povinného vyvádění úspor do soukromých fondů. Tento slide byl až moc troufalý, resp. logo sponzora zabíralo na slidu až moc místa, proto byl vyměněn slidem méně troufalým. Zde ale není třeba být zklamaný z obliby slidů v naší zemi, slidy jsou univerzálním důkazním nástrojem v diskuzích o podobě veřejného sektoru všude kolem. Jsou vlastně přirozeností nás, lidí, kteří máme tendenci vnímat spíše formu a vyhýbat se obsahu, obzvláště je-li netriviální. Proto bych(om) se měl(i) smířit s tím, že argument podložený pěkným slidem ustojí téměř každý "tvrdý" argument. Toto ostře kontrastuje s tím, že soukromý sektor, který je známý svou oblibou barevných profesionálně vyhlížejících prezentací dokáže ocenit i výsledek.

Co nás čeká příští týden v Evropě XLVI

2011-02-18T15:01:00.000-08:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Francie oznámí stav indexu spotřebitelských cen (CPI) a změny cen spotřebního zboží (HICP). Velká Británie oznámí počet nově schválených hypoték.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: Švýcarsko oznámí stav hlavního indikátoru.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: USA oznámí stav objednávek na trvanlivé zboží s a bez výdajů na obrany.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Poznámka: Trhy USA stále svěže rostou. Krize na Blízkém Východě se začíná pomalu rozšiřovat a demokratizující tendence by mohly v krátké době opět ovlivnit ceny komodit. Vedle toho se stále ukazuje, že tato zima byla velmi nepříznivá vůči potravinám, resp. jejich komoditám, viz. sucha v Číně, potopy v Austrálii a mrazy v Americe, a tudíž můžeme očekávat jejich růst.

Co nás čeká příští týden v Evropě XLV

2011-02-11T06:57:00.000-08:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Evropské Unie oznámí výsledky obchodní bilance a stav ekonomického sentimentu (jak ho vidí ZEW).

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: EU známí stav svého současného účtu.

Pátek: Německo oznámí index producentských cen.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: USA oznámí vývoj dovozních cen. Japonsko oznámí stav terciárního sektoru zachyceného METI indexem.

Středa: Austrálie oznámí stav prodeje nových motorových vozidel. Kanada oznámí stav sv=ho hlavního indikátoru.

Čtvrtek: USA známí stav průzkumu FEDu ve Filadelfii.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Poznámka: Eurozóna se rozhodla napodobit QE 1&2, které budou mít v příštím týdnu dopad na pohyb Eura. Vedle toho v USA vidíme opět růst, který není podložen fundamenty. Bublina, která se začíná opět nafukovat ale zřejmě ještě několik měsíců vydrží. Z celosvětového pohledu je teď největší problém v možné nestabilitě, která začíná v Egyptě a rozšiřuje se po celém Blízkém a Středním Východě.

Eurobondy a další sjednocování

2010-12-28T04:36:00.000-08:00

Problémy s dluhy Evropských vlád stále ovládají nejen titulní strany světových periodik, ale i působí jako velmi silný (rušivý) prvek na finančních trzích. K této problematice přispěl svým postřehem i známý spekulant George Soros ve svém článku. V tomto článku obhajuje zavedení společných evropských dluhopisů, Eurobondů. Nebude zde opakovat jeho argumenty, jen bych doplnil pár slov.

Eurozóna, jak ji známe dnes, je opravdu polovičatý projekt. Takto vytvořená zóna byla ve své podstatě politická past. Koncept společné měnové zóny, aby doopravdy fungoval, si nese jako nutnost vytvořit společnou měnovou politiku, společný monetární postup všech jeho členů, ale i společné dluhopisy. Tyto společné prvky, především nutnost společného postupu a podřízení se kolektivní potřebě, byla v době jejího zavedení nepřijatelná, proto se oficiálně zavedl systém, který jako by tyto prvky v sobě neměl. Bylo však krátkozraké se domnívat, že efektivně může fungovat společný systém bez toho, aniž by byl společný.

Výše uvedené zavedení Eurobondů je jedním z příkladů toho, co nebylo přijatelné, ale je z podstaty věci nezbytné. Eurozóna musí problémům jednotlivých zemí čelit společně. Dnešní model, kdy problém jednoho člena je hlavně jeho problém a pak až záležitost celku, přičemž samotný problém bezprecedentně ohrožuje celek je neudržitelný. O to více je pak celý problém akcentován, kdy "individuální" problém má ne jeden, ale téměř každý člen zóny. V této situaci, kdy zóna je individualistická, se pak celý systém jeví jako stádo, které nedrží při sobě a smečka divokých lvů pak může lovit kus po kusu, až postupně sežere i toho nejsilnějšího samce. Kdyby se takto rozhádaně chovaly jednotlivé státy USA, pak je možné se domnívat, že Kalifornie by dávno padla za oběť spekulativním lvům, čímž by zřejmě spustila mnohem větší lavinu.

Společné Eurobondy jsou v tomto případě jeden z prvků, kdy celek začne více fungovat jako celek a ne se jen tvářit jako celek. Navíc, pokud by Eurobondy byly zavedeny, pak by lvům, rozuměj trhů, vyslaly silný signál: Eurozóna drží spolu. V tomto případě by pak ale došlo k něčemu, čeho se mnozí stále bojí: k mnohem hlubší ekonomické integraci, kdy by část ekonomických pravomocí nutně přešla na kolektivní úroveň. Takto vytvořený systém by měl ale šanci fungovat mnohem efektivnějí, byl by schopný konkurovat navenek tím, že by v rámci svého celku spolupracoval. Na druhou stranu, současný systém, kdy koncept společné zóny je jen "na oko" a kdy se jednotlivé země nejsou schopné de facto dohodnout, působí spíše problémy. Je naivní se domnívat, že hráči působící na trzích uvěří prázdným politickým gestům, které dávají prostým lidem nanejvýše klamavý pocit jistoty. V tomto nezměněném uspořádání se dá očekávat, že jednotlivé kusy stáda budou permanentně okusovány do té doby, než se stádo rozuteče. Otázka je, jak moc silní budou v té době lvi a kterému kusu se podaří utéct do bezpečí...

Co nás čeká příští týden v Evropě XXXVII

2010-12-20T06:05:00.000-08:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Německo oznámí index producentských cen. EU oznámí stav současného účtu.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Velká Británie oznámí stav současného účtu.

Čtvrtek: Velká Británie oznámí počet schválených žádostí o hypotéky.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: USA oznámí stav HDP.

Čtvrtek: USA oznámí stav osobní spotřeby obyvatel (PCE index), osobní příjmy, stav objednávek na trvanlivé zboží (s a bez dopravou a obranou) a počet nových žádostí podporu v nezaměstnanosti.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Poznámka: Příští týden nás čekají Vánoce.

Co nás čeká příští týden v Evropě XXXVI

2010-12-11T07:27:00.000-08:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Francie odhalí stav svého současného účtu. Velká Británie oznámí vývoj vstupních cen svých výrobců.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: Švýcarsko oznámí stav průmyslové produkce.

Pátek: EU oznámí výsledky své obchodní bilance.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: USA oznámí index producentských cen, objem maloobchodních prodejů a rozhodnutí FOMC o pohybu úrokových sazeb. Kanada oznámí stav svého hlavního ukazatele. Japonsko oznámí stav svého METI indexu zachycujícího stav terciárního sektoru.

Středa: USA oznámí tok finančních instrumentů proudící přes hranice USA (TICS) a index producentských cen. Austrálie oznámí množství prodaných motorových vozidel.

Čtvrtek: USA oznámí stav svého současného účtu, počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, počet nově zahájených staveb domácností a výsledek průzkumu Filadelfským FEDem.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Poznámka: Amerika se bude kromě potíží, které jí přinášejí WikiLeaks, bude dále vypořádávat s daňovou reformou a uzavřením projektu Build America Bonds, což samo o sobě způsobilo záplavu dluhopisového trhu nově vydávanými dluhopisy před uzavřením. Uzavření BABs má samozřejmě i vliv na vývoj dluhopisového trhu v Evropě, který díky tomuto vypadá, že je v ještě horším stavu, než doopravdy je.

Co nás čeká příští týden v Evropě XXXV

2010-12-03T14:01:00.000-08:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Německo oznámí stav své obchodní bilance a současného účtu. velká Británie odhalí průmyslové trendy zachycené CBI.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: Velká Británie oznámí vývoj vstupních a výstupních cen.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Japonsko odhalí stav svého současného účtu.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: USA oznámí počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Kanada oznámí vývoj cen bydlení.

Pátek: USA odhalí vývoj obchodní bilance stav dovozních cen. Kanada oznámí vývoj maloobchodních prodejů. Japonsko oznámí stav důvěry spotřebitelů.

Poznámka: Americké akciové trhy se po delším období růstu opět vrátily na zem. Jeden z mnoha komentářů tvrdil, že trhy vystřízlivěly a začaly opět vnímat realitu. Dá se očekávat, že v dalších dnech bude následovat větší korekce neracionálního růstu. Dluhové problémy se zdá se přelévají na všechny státy, kdy větší spready se objevily i u zemí jako je Belgie, což už začíná být mimo spekulativní hru na kočku a myš mezi trhy a představitely Europrojektu.

Co nás čeká příští týden v Evropě XXXIV

2010-11-26T21:20:00.000-08:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Švýcarsko oznámí indikátor spotřeby (UBS).

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: EU odhalí index producentských cen. Švýcarsko oznámí stav svého HDP.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Kanada oznámí stav svého současného účtu.

Úterý: USA oznámí stav důvěry spotřebitelů. Austrálie oznámí stav svého současného účtu.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: USA oznámí počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti a změnu v aktivitě prodeje domácností. Austrálie oznámí stav maloobchodních prodejů a obchodní bilanci.

Pátek: USA oznámí vývoj nezaměstnanosti, počet nově zaměstnaných lidí a vývoj hodinových mezd.

Poznámka: Očekává se boj o osud Irska na finanční i politické scéně a potažmo i boj o osud celé Eurozóny.

Proč vlády nevyužívají stejné "triky" jako spekulanti

2010-11-21T22:04:00.000-08:00

Při svém studiu dluhopisových trhů jsem narazil na druh dluhopisů, který se jmenuje TIPS neboli Treasury Inflation Protected Securities (dluhopisy chráněné proti inflaci). Jejich princip je takový, že si vláda půjčí od soukromých investorů a výše pravidelně vypláceného úroku z půjčky se odvíjí od současného stavu inflace počítaného pomocí CPI (indexu spotřebitelských cen). Ve skutečnosti je výše úroku pevně zafixovaná, to,co se mění v závislosti na inflaci, je základ, ze kterého se úroky počítají. Rozdíl mezi klasickým dluhopisem je v tom, že ten přináší úrok vyčíslený nominálně, kdežto dluhopisy chráněné proti inflaci vynášejí reálné úroky.

Intuitivně je zřejmé, že porovnáním výnosů mezi těmito dvěma instrumenty (dluhopisy se stejnou dobou splatnosti) můžeme odhadnout inflací, jmenovitě inflaci založenou na CPI tak, jak jí vnímají investoři. Tedy, tržně odhadovaná hladina CPI inflace na období splatnosti dluhopisů je pak rovna výtěžku z klasických dluhopisů mínus výtěžek z dluhopisů chráněných proti inflaci.

Pro ilustraci se podívejme na pětileté dluhopisy a jejich tržní návratnost. Návratnost pětiletých dluhopisů (s dobou splatnosti 31. 12. 2015) je 1.330%, zatímco návratnost dluhopisů chráněných proti inflaci (s dobou splatnosti 15. 4. 2015, zde uvádím dobu splatnosti jinou než u případu výše, neboť tento druh dluhopisů není tak běžný) je -0.55% (čísla jsou z dluhopisového oddělení amerického ministerstva financí). Ano, výtěžek z inflačně chráněných dluhopisů je skutečně záporný, což nám ve vztahu pro odhad inflace dává situaci, kdy trhy očekávají (ve smyslu skutečně investovaných peněz) hladinu inflace větší než nominální úroky na běžných vládních dluhopisech.

V našem případě trhy očekávají inflaci během příštích pěti let kolem 1,9% (mimochodem, trhy neočekávají, že americká ekonomika bude trpět deflací, přesněji průměrná hladina inflace nebude záporná, krátkodobě samozřejmě může dojít k výkyvům), zatímco úroky na vládní dluhopisy budou pro vládu zhruba na úrovni 1,3%. Vláda si tedy dnes může půjčit s úrokem, který je nižší než očekávaná inflace, tj. v reálných pojmech budou úroky záporné. Racionální krok v tomto případě pak zřejmě je si půjčit peníze a investovat je do projektů, které budou mít nenulový zisk (v tomto případě je dokonce možné investovat do projektů, které jsou lehce ztrátové a stále dostaneme pozitivní zisk).

Vláda USA (a zřejmě nejen ona, jen pro USA se dají podobné věci velmi dobře ilustrovat na datech) je tedy v situaci podobné finanční arbitráži, tj. může dostat peníze (samozřejmě jen jejich konečně množství!) zadarmo. Optimální by tedy bylo v současné finanční krizi neprovádět rozsáhlé finanční škrty (pro dlouhodobé projekty typu věda, výzkum či infrastruktura, které mají horizont delší než perioda "business cycle" to nedává smysl tak jako tak), ale naopak si půjčit a získaný kapitál investovat. V případě investic do projektů s pětiletou návratností (což zřejmě věda nebo vzdělání není, ale takové projekty jistě existují) dostaneme v tomto konkrétním případě viditelný zisk. Je tedy otázka, jestli reakce vlád z celého světa na krizi dominována heslem "škrtat kde se dá" je ta nejlepší... mimochodem, soukromá společnost, která se ocitne v potížích, nezačíná hned škrtat, ale spíše restrukturalizovat.

Co nás čeká příští týden v Evropě XXXIII

2010-11-19T11:23:00.000-08:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Velká Británie oznámí počet nově uzavřených hypotéčních kontraktů.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: Švýcarsko oznámí stav svého hlavního indikátoru (KOF).

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: USA oznámí stav svého HDP.

Středa: USA oznámí index osobní spotřeby obyvatel (PCE index), stav obědnávek trvanlivého zboží (s a bez dopravy a kontraktů spojench s obranou), stav osobních příjmů a výdajů obyvatel a nakonec počet nově prodaných domů.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Poznámka: Evropa bude stále řešit dluhové problémy některých svých zemí. Dá se očekávat, že se situace ještě zkomplikuje po tom, co se na amerických trzích v posledních dnech objevila záplava nově vydaných dluhopisů, které se snaží reagovat na pravděpodobné ukončení programu BAB v USA, tudíž dluhopisový trh je v současné době zaplavený poměrně velkým množstvím kvalitních dluhopisů, tudíž se zde může objevit nezájem o některé evropské tituly. Tento nezájem pak může být mylně interpretovaný jako obavou trhů ze stavu problematických zemí.

Sůl nad zlato aneb návrat ke zlatému standardu

2010-11-17T17:06:00.000-08:00

Zkusme si nyní představit, že bychom uvěřili, že zlato je opravdový nositel hodnoty a podívali se na cenové hladiny nejdůležitějších "indikátorů" kolem nás vyčíslené právě ve zlatě. Jako v dobách, kdy se neplatilo kreditní kartou ale zlaťáky. Zkusme přijmout tuto premisu a vysvětlit dění kolem nás skrze náš měšec.

Jako první se podívejme na cenu dolaru vyjádřenou ve zlatě, tj. jaké konkrétní množství zlata musíme dát za jeden dolar, v našem případě jakou část trojské unce nás stojí jeden zelený papírek s obrázkem prezidenta Washingtona (obvykle se uvádí obrácený vztah, tj. cena jedné trojské unce v dolarech, která vyjádřená graficky poslední dobou směřuje závratně nahoru). Obrázek dole ukazuje takto vyjádřenou cenu dolaru ve zlatě za posledních cca 30 let (od 1.1.1980). Na obrázku vidíme posilující cenu dolaru v polovině osmdesátých let, kdy byl dolar opravdu silný, poté jeho cena ale mírně padá. Na počátku devadesátých let vidíme dva ostré zářezy dolů spjaté s válkou v Perském zálivu, po které bylo poměrně klidné období. Na konci tisíciletí ale dolar výrazně vystřelil a dosáhl svého maxima během "dot.com" bubble. V této době lze apreciaci dolaru vůči zlatu vysvětlit i entusiasmem spojeným s moderními technologiemi a v té době zřejmým odklonem od zlata, jakožto pevné komodity držící opravdovou hodnotu (zlato se prostě nedalo poslat emailem, webová aplikace ano). Krátce po splasknutí této bubliny ale vidíme poměrně stabilní trend, kdy cena dolaru vůči zlatu padá. Je zřejmé, že i bez detailnější analýzy vidíme změnu v trendu. Jedno z možných vysvětlení, pokud budeme ovšem věřit tomu, že zlato představuje hodnotu a jeho množství nezačalo výrazně ubývat, je výrazné znehodnocování měny, resp. toho, co je ve společnosti považováno za hodnotu. Například za rok 2009 poklesla cena dolaru o zhruba 10% a během roku 2002 dokonce o 20%!

Nyní se podívejme, jak na tom jsou ostatní měny. Na dalším obrázku je cena britské libry vyjádřená ve zlatě za stejné období. Předně, na počátku devadesátých let vidíme výrazný zub na cenovém grafu. Toto nebylo nic jiného, než období, kdy libra byla pod spekulativním tlakem investorů (viz. Soros a následná černá středa 16. září 1992), po kterém opustila libra ERM a ze kterého se vzpamatovávala dalších pět let, kdy dostala do rukou osud libry Bank of England. Poté se libra vrátila na svou před-krizovou hodnotu. Na počátku nového milénia se libra na sestupný trend spolu s dolarem.

Jak na tom byl Japonský yen vidíme na dalším obrázku. Zde jsou patrné dva trendy, první je období do konce minulého tisíciletí, kdy jen poměrně stabilně aprecioval. Poté se trend výrazně zlomil yen nastoupil cestu dolů. Na těchto třech měnách vidíme, že současná finanční krize nehraje pro "sůl nad zlato" moc velkou roli. Změna v cenách papírových měn začala již před deseti lety. Od té doby můžeme říci, že měny, místo aby držely hodnotu, tuto hodnotu ztrácí, resp. průmyslově bezvýznamný zlatý kov je mnohem cennější než důvěra v ekonomickou produkce-schopnost dalších generací (čímž myslím "fiat" měnu).

Samozřejmě je ale otázka, jestli měna opravdu odráží vývoj hodnot vybudovaných ve společnosti. Pro tento účel se asi jeví lepším použít index postavený na "hmotných" hodnotách-equity (hodnotách ve smyslu reálných firem, byť se zabývajících třeba marketingem). Podívejme se tedy na hodnotu amerického S&P 500 indexu vyjádřeném ve zlatě. Na obrázku dole vidíme, jak hodnota ve společnosti až do první půlky devadesatých let poměrně stabilně, až by se chtělo řicí zdravě (ve smyslu toho, co přijde po tom) rostla. Poté ale nastal zlom a hodnota ve společnosti vystřelila kolmo vzhůru. Tento nárůst kulminoval na přelomu tisíciletí a poté následoval strmý pád dolů - nádherná bublina. Pokles se ale zastavil na hodnotě, kterou si můžeme představit jako prodloužení trendu z před krizové doby, i proto jsem použil slovo zdravý růst. Na tomto trendu ale dlouho nevydržel a hodnota se postupně vydala na počátku druhé poloviny prvního desetiletí na cestu dolů. Opět se ale ukazuje, že je marné z tohoto vinit současnou krizi, resp. krizi domněle odstartovanou pádem Lehman Brothers (které ve své podstatě ani nebyli oním množstvím, kterým se dosáhlo nadkritické hodnoty).

Úplně stejný obrázek dostaneme, pokud se podíváme na americké HDP vyjádřené na hlavu jednoho obyvatele ve zlatě. Zlom v trendu na počátku nového milénia je jasný, více bych se asi už jen opakoval.

Pokud chceme vyjádřit ceny nějakého konkrétního aspektu našeho života, pak nás jako jedno z prvních napadne bydlení (a to nejen ve vztahu k současné hypotéční krizi). Na dalším obrázku jsou ceny bydlení vyjádřené pomocí indexu HPI (index se počítá od roku 1980 a zahrnuje jak nákupy tak refinancování domů) ve zlatě. Kromě obvyklého trendu a jeho zlomu bych jen upozornil na jednu věc: současná hypotéční krize, resp. bublina v cenách nemovitostí, o které mluví ve spojitosti s lety 2007 a 2008 a pak následný dramatický propad cen tu prostě není vidět. Od námi již dříve identifikovaného zlomu prostě cena bydlení jen a jen padá (mezi lety 2003 a 2005 je zpomalení pádu resp. malé plato). Z dosud uvedených obrázků prostě žádnou krizi nevyčteme. Vyvstává tedy otázka, jestli současná finanční krize není v něčem jiném, než se neustále dozvídáme. Pokud se ukáže, že problémy začaly dříve, je možné, že pravý zdroj problémů je v něčem jiném a nám dnes předkládané příčiny jsou ve skutečnosti jen symptomy něčeho jiného.

Je na tom ale stejně celý svět, resp. i jiné země než USA? Podívejme se na vývoj cen hodnot-equity v Spojeném Království. na dalším obrázku je cena Britského indexu UKX vyjádřená ve zlatě.Zde vidíme opět zdravý trend přerušený bublinou, po které se ale cena vrátila zpět na zdravou hodnotu a tam poměrně dlouho, oproti případu USA, vydržela. Na tomto indexu ale můžeme jasně identifikovatidentifikovat jako propad hodnoty USA pod mez, kterou byl ještě zbylý svět schopný ustát.

Samozřejmě, že na vysvětlení složitého dění kolem nás několik obrázků nestačí, proto se ani nesnažím nic vysvětlovat (ani současnou finanční krizi), jen ukazuji, že se na věci můžeme dívat i jinak. Často je dobré podívat se na věci z jiného a nepodlehnout vysvětlením, které na nás padají ze sdělovacích prostředků, alespoň nepodlehnout bez boje - stejně dříve nebo později podlehneme.

Slovo závěrem:

Nakonec bychom asi měli odpovědět na otázku, jestli je opravdu sůl nad zlato. Bohužel se mi ale nepodařilo najít vhodný indikátor ceny soli na světových trzích, který by sahal do minulosti (a používat místo toho proxy ve formě společnosti zásobující anglo-americká města posypovou solí mi přišlo nevhodné), proto jsem přešel k blízké komoditě, kterou je cukr. V posledním grafu tak vidíme ceny cukr vyjádřené ve zlatě za posledních cca 20let. Předně vidíme, že cukr podléhá komoditnímu "zlatému" cyklu, který je zřejmě superponovaný na jiný super-cyklus s větší periodou. Vedlo toho je ale vidět, že zde není žádný extrémní a-periodický výkyv, který můžeme vidět například u měn či bohatství národů (HDP). Každopádně na otázku, jestli se cukr nad zlato bychom asi teď odpověděli, že ano, cukr poslední dobou roste, proto se ho vyplatí vyměňovat za zlato, abychom ho mohli v budoucnu vyměnit zpět.

Pozn pod čarou: Pozn: Obrázky pocházejí z Bloombergu a vznikly za pomocí Help-Help a neznámého operátora v Customer Support, které mimochodem funguje perfektně. Ticker u každého obrázku je smyšlený.

Co nás čeká příští týden v Evropě XXXII

2010-11-12T10:34:00.000-08:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: EU oznámí stav obchodní bilance. Francie oznámí stav svého současného účtu.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: EU oznámí stav svého současného účtu. Velká Británie oznámí výsledek průzkumu ohledně průmyslových trendů v zemi (CBI).

Pátek: Německo oznámí stav indexu producentských cen.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: A USA oznámí stav průzkumu Empire State Survey a stav maloobchodních prodejů. Japonsko odhalí stav svého terciárního sektoru tak, jak ho zachycuje METI index. Austrálie oznámí počet nově prodaných motorových vozidel.

Úterý: USA oznámí vývoj indexu producentských cen a tok finančních instrumentů přes hranice (TICS).

Středa: USA oznámí index spotřebitelských cen a počet nově rozestavěných domácností.

Čtvrtek: USA oznámí počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti a průzkum FEDu ve Filadelfii. Kanada odhalí stav své ekonomiky tak, jak ho zachycuje její hlavní indikátor.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Poznámka: Stále bude hlavním tématem dopad Quantitative Easing 2, které spustil FED v minulém týdnu. Jde především o reakci ostatních států na tento krok a případné protekcionistické sklony, které mohou následovat na globální scéně. Vedle toho čelí Evropa další vlně paniky z dluhové situace v Irsku, kde se spready stále více rozšiřují. Ozývají se obavy, že Irsko může dopadnout hůře než Řecko, kde se situace po původním spekulativním útoku na dluhopisy uklidnila. Vedle toho mají problémy Irska i mnohem větší psychologický dopad na trhy, neboť Irsko je považováno za finančně mnohem vyspělejší zemi než Řecko a tudíž jeho pád by vyvolal větší paniku.

Co nás čeká příští týden v Evropě XXXI

2010-11-06T10:10:00.000-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí:Velká Británie oznámí index důvěry spotřebitelů. Německo oznámí stav svého současného účtu a obchodní bilanci.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Japonsko oznámí stav svého současného účtu.

Úterý: Kanada oznámí index cen domů.

Středa: USA oznámí vývoj dovozních cen obchodní bilanci. Kanada oznámí vývoj maloobchodních cen. Japonsko oznámí důvěru spotřebitelů.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: USA oznámí stav důvěry v ekonomiku jak je počítaný univerzitou v Michiganu.

Poznámka: Hlavní událostí těchto dnů, která bude aktuální i během dalšího týdne je oznámení o rozšíření programu Quantitative Easing o dalších 600 mld dolarů. Tato událost má dva rozměry. První je, jaký dopad to bude mít na americké trhy samotné. Druhou věcí je, že tento krok je výrazným zásahem do mezinárodní ekonomické situace, který se nelíbí ani ostatním státům. Před několika týdny obviňovaly Spojené Státy Čínu z intervence ve prospěch jejich měny a nyní sami činí krok, který je čínskému chování naprosto ekvivalentní. Nyní vyvstává obava z masivní vlny protekcionistických intervencí států po celém světě.

Co nás čeká příští týden v Evropě XXVII

2010-10-11T12:18:00.000-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Francie oznámí stav současného účtu. Velká Británie oznámí stav důvěry spotřebitelů v ekonomiku.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: EU oznámí vývoj obchodní bilance.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Japonsko oznámí stav důvěry spotřebitelů v ekonomiku.

Středa: USA oznámí vývoj dovozních cen. Kanada oznámí vývoj cen nemovitostí.

Čtvrtek: USA oznámí počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti a vývoj indexu producentských cen (s a bez jídla a energií). Kanada oznámí vývoj maloobchodních prodejů.

Pátek: USA vydá sérii oznámení ohledně vývoje indexu spotřebitelských cen a maloobchodních prodejů (s a bez automobilů). Dále oznámí stav Empire State průzkumu a vývoj sentimentu počítaný Univerzitou v Michiganu.

Poznámka: Příští týden bude trhy hýbat nebezpečí hrozící měnové války, kdy se státy snaží pomoci si s krize manipulací měnovými kurzy. Bude těžké najít nějaký rozumný konsensus a jeho nenalezení může působit jako negativní signál pro trhy značící návrat problémů s oživením ekonomiky.

Spojené Státy vzhlížejí vzhůru, ale čísla míří dolů

2010-10-06T09:11:00.000-07:00

Sebevědomí Spojených Států byla a je stále velké. Země se, zatím ještě právem, považuje za ekonomického hegemona, ale stále více se i v hlavách běžných lidí vybavují pochyby nad tím, jak dlouho ještě budou Spojené Státy dominovat světu. Mnozí věří, že dlouho. Ale problém této pozitivní nálady je v tom, že Američané obecně hodně věří, mají to přeci i na svém platidlu. Pravda ale je taková, že mnohé obavy jsou podložené dlouhodobě nepříznivými trendy, které nejsou založené jen na "HDP", popř. jiných mainstreamových ukazatelích, které tak často bývají cíleny politiky, že mnohdy je smysl dané politické úpravy jen v maximalizaci toho čísla (pozn. pod čarou: tohle vybízí k paralela s korporátním světem, kdy CEO taky maximalizují jen určitá čísla, která ovlivňují výši jejich bonusů).

Ve Spojených Státech dochází ke strukturálním změnám ekonomiky, které, zdá se, zatím spíše připomínají ekonomický exodus, než přirozenou evoluci na vyšší "ekonomický" vývojový stupeň. Za posledních cca 10 let bylo v USA zrušeno vice než 30 tisíc továren s vice než 500 zaměstnanci - továren, které většinou vyráběli nějaké zboží, nějaké konkrétní produkty. Tyto továrny byly v drtivé většině případů outsourcovány mimo území USA, kde práci převzala levná pracovní síla. Tímto země ztratila a stále ztrácí svou manufakturní základnu a je odkázána na cizí země. Finanční krize tento trend ještě více urychlila. Tento problém je spjatý s dalším problémem USA, kterým je dlouhodobě rostoucí obchodní deficit. Například každému dolaru, který utratí Čína za americké zboží, odpovídají skoro čtyři dolary, které utratí Spojené Státy za čínské zboží. A trend naznačuje, že se tento nepoměr bude ještě více zvětšovat.

Ruku v ruce s tímto dochází k likvidaci střední třídy. V dobách největšího rozmachu USA po druhé světové válce tvořila střední třída základ ekonomické pyramidy USA. Dnes více než dvě třetiny lidí žije od výplaty k výplatě (což opravdu není znak střední třídy) a zhruba každý sedmý Američan je odkázán na potravinové lístky poskytované vládou a každý šestý je zapojen do nějaké formy programu boje proti chudobě. Současný boj prezidenta USA o zdravotní reformu jen dokresluje fakt, že se demografická struktura společnosti výrazně mění, že poskytování zdravotní péče není nastavené pro celou populaci. Vedle toho se zde lidé začínají obávat problémů s financováním důchodů, které by mohly ekonomice uštědřit další těžkou ránu (pozn: problém s důchody má jiné příčiny než důchodové problémy v Evropě či dokonce ČR, proto je nelze zaměňovat a slepě zobecňovat!).

Známým a zprofanovaným problémem USA je její rostoucí národní dluh. Stejně jako veřejné finance je i nadále neudržitelná síla amerického dolaru. V nejbližší době se schyluje k novému "Plaza Accord", kdy by mohlo dojít k řízenému odstřelu amerického dolaru (pozn: k devalvaci). V současné době dolar ztrácí hodnotu, jen to není vidět, neboť je porovnáván s jinými měnami, které podobně trpí. Jako ilustraci stávajícího propadu hodnoty dolaru je rostoucí cena zlata v dolarech, kdy iracionálně ohodnocený kov válcuje měnu postavenou na americké ekonomice, tj. na něčem pevném.

Doména současných Spojených Států, kterou je finanční trh, trpí také svými problémy. Finanční trhy pomohly USA nastartovat ekonomiku a držet ji na vysokých obrátkách tím, že efektivně alokovaly kapitál tam, kde se mohl zúročit. Tohle ale předpokládalo investice na dlouhém horizontu, které mohly plnit tuto roli. Podobné investice už dnes nejsou v módě. Derivátové trhy ovládly dnešní finanční svět, svými objemy vysoce přerostly přes původní hodnoty "pevných" aktiv, na kterých stály a oddělily se od světa. Nebezpečná otázka, která se s tímto vynořuje, je, jestli nejsme na pokraji gigantické bubliny, kdy se deriváty oddělily od reálného světa. Ještě nebezpečnější představa, na úrovni té nejčernější za všech labutí, je, jak tato bublina splaskne. Vedle toho se stále více koncentruje finanční moc v rukou stále méně lidí, dochází k monopolizaci vitálního sektoru ekonomiky, což opět věští přinejmenším ekonomickou neefektivitu (ponechme stranou "financizaci" americké společnosti, kdy běžní lidé se snaží proniknout do tohoto světa a tím se dostávají do sféry jejich vlivu). Vedle toho toto jen dokresluje mizení střední třídy.

Negativní trendy, které věští nastávající problémy USA ještě neznamenají, že tato země je ztracena. USA jsou stále ještě dominantním hráčem na poli vědy a vývoje, čehož si i oni sami jsou vědomy, a proto zde během krize nevidíme například takové škrty do vědy, které se dějí někde jinde. Pokročilé technologie a věda mohou přinést své ovoce v podobě nějaké technologické revoluce, která vrátí USA zpět na správnou cestu směrem vzhůru. Pokud se ale ekonomické problémy dotknou i tohoto sektoru a začne strukturálně docházet k odlivu vědeckých kapacit mimo území a kontrolu USA, pak bych si dovolil říct, že tímto éra dominance Spojených Států bude završena...

Co nás čeká příští týden v Evropě XXVI

2010-10-04T07:36:00.000-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Evropská Unie oznámí index producentských cen.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Evropská Unie oznámí stav svého HDP.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: Německo oznámí obchodní bilanci a stav svého současného účtu. Velká Británie oznámí stav vstupních a výstupních cen výrobců.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: USA oznámí stav prodejů nových domů.

Úterý: Austrálie oznámí stav maloobchodních prodejů a obchodní bilanci.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: USA oznámí počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Pátek: USA oznámí stav hodinové mzdy, počet zaměstnaných v nezemědělském sektoru a nezaměstnanost.

Poznámka: Příští týden stále budou ve hře evropské dluhové finance. Dále se kvůli blížícím se poločasovým volbám ve Spojených Státech očekávat další změny v regulaci finančních trhů, které mohou, nehledě na směr populistické úpravy legislativy, opět poškodit finanční trhy.

Co nás čeká příští týden v Evropě XXV

2010-09-26T20:25:00.000-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Švýcarsko oznámí indikátor spotřeby.

Středa: Švýcarsko oznámí stav hlavního indikátoru popisující stav ekonomiky (KOF indikátor).

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: USA oznámí stav důvěry spotřebitelů.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: USA oznámí stav svého hrubého domácího produktu.

Pátek: USA oznámí stav sentimentu počítaného Michiganskou univerzitou, stav osobních příjmů a výdajů obyvatel a v neposlední řadě stav indexu spotřebitelských cen.

Poznámka: Příští budou opět v popředí evropské finance a to zejména stav zadluženosti evropských států. Po dlouhé době je opět aktuální otázka Řecka, u kterého odhady bankrotu v nejbližších letech jsou rovny téměř jedné. To má za následek, že financování dluhů bude probíhat přes krátkodobé úvěry, neboť dlouhodobé se neprodají, a tyto krátkodobé úvěry se budou muset rolovat, což přináší do celého financování dost velkou neefektivitu v podobě velkých poplatků bankám zprostředkovávajících tyto transakce. Opět vyvstává otázka, jestli kontrolovaný bankrot nenapáchá menší škody tato hra vlád s komerčními bankami. V USA se blíží "pololetní" volby, proto přestávají obě komory pomalu pracovat a začíná předvolební boj.

Co nás čeká příští týden v Evropě XXIV

2010-09-19T20:55:00.000-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: Velká Británie oznámí počet nově schválených žádostí hypoték.

Pátek: Německo oznámí vývoj indexu producentských cen. EU oznámí stav současného účtu a Itálie odhalí stav průmyslových objednávek.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: USA oznámí počet nově započatých staveb domů.

Středa: Kanada odhalí stav svého hlavního indikátoru.

Čtvrtek: USA oznámí počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Pátek: USA oznámí stav objednávek trvanlivého zboží s a bez věcí týkajících se obrany a dopravy, dále pak oznámí počet nově prodaných domů.

Poznámka: Otázkou příštího týdne bude měnová politika. V posledních dnech začaly měnové trhy vykazovat nezvyklou aktivitu. Jedná se zejména o rozhodnutí centrální banky Japonska zaintervenovat na měnových trzích, poté pak akce Švýcarské banky k podobnému kroku. Vedle toho se opět začalo nahlas vyslovovat podezření (či už spíše obvinění), že Čínská centrální banka manipuluje se svou měnou ve prospěch domácí ekonomiky. Vedle toho je americký FED stále cílem obav i nadějí ohledně směřování americké ekonomiky. Dá se tady očekávat, že věci ohledně vývoje měnových párů, obzvláště ve světle toho, že nově připravovaný Basel 3 bude mít zřejmě tvrdší dopady na bankovní sektor, než se zdálo (za použití nekompletních dat z bankovních knih).

Důvěra v kredit anebo šílenství

2010-09-17T20:12:00.000-07:00

Před několika dny vyšlo navenek velmi překvapivé oznámení, že banka Rabobank vydala emisi dluhopisů v hodnotě 350 miliónů dolarů s dobou splatnosti (maturity) 100 let. Nastává obvyklá otázka: "So what" neboli "Proč to vůbec zmiňujeme"?

Nejprve si řekněme, co je Rabobank. Celým názvem se banka jmenuje Coöperatieve Centrale Raiffeisen-Boerenleenbank B.A. a jde vlastně o konglomerát malých holanských bank (153 bank), hlavní holandské Rabo banky a nespočetně dalších zahraničních poboček a oddělení, které jsou sdružené pod společnou značkou Rabobank (dále budeme odkazovat slovem Rabobank vždy na celek). Rabobanka je především známá svým působením v globálním zemědělském průmyslu od Nového Zélandu po Irsko a Kalifornii, přičemž na tomto poli patří mezi hlavní aktéry. Její aktivity, založené na zemědělství jsou ratingovými agenturami považovány za spolehlivé, proto si drží nejen AAA rating, ale je obecně považována za šestou nejbezpečnější banku světa.

Nyní ale k samotné emisi dluhopisů. V tomto ohledu není podstatné množství, ale spíše horizont, na který byly dluhopisy vypsány. Délka horizontu, na který jsou dluhopisy jakožto zdroj financování aktivit společnosti vydávány, vypovídá něco o aktivitách společnosti. Dluhopisy s krátkým horizontem jsou obvykle vydávány společnostmi na financování aktivit, které mají přinést zisk v krátké době. Pokud si společnost půjčuje v krátkém horizontu, vydává signál, že má "dobrý" plán, jak kapitál získat v krátké době zpět. Na druhou stranu dluhopisy v dlouhém horizontu říkají, že společnost potřebuje financovat projekty dlouhodobě , které však budou úspěšné a pokryjí případné úroky. Úroky se samozřejmě v čase kumulují, s čímž musí vydavatel dluhopisů počítat. Vedle toho musí být společnost schopná případné zájemce přesvědčit, že v dlouhém horizontu přežije a nezbankrotuje, tj. že tzv. default risk je nízký.

Horizont dluhopisů se tedy pro různé sektory liší a to v závislosti na konkrétních účelech, projektech a současné finanční situaci. Také se velmi často stává, že dluhopisy, musí být tzv. přerolovány, tj. pomalu končí jejich horizont, ale jejich vydavatel není schopný dluh uzavřít a splatit, proto si půjčí na jejich splacení tím, že vydá dluhopisy nové. Tohle je poměrně běžná praktika dnešního finančního korporátního i soukromého světa. Obecně je však tento přístup neekonomický nehledě na to, čím je způsoben (standardizací horizontu dluhopisů, kdy státy vydávají například 30-leté dluhopisy, nebo například příliš velkým rizikem bankrotu, kdy se investoři bojí půjčovat danému subjektu na delší dobu).

Zpátky ale k případu dluhopisů Rabobank. Horizont dluhopisů na sto let dopředu je ve finančním světě velmi neobvyklý. Dluhopisy s horizontem srovnatelným tomuto byly emitovány jen několikrát v historii a především se jednalo o společnosti působící ve veřejných službách (vodovody, kanalizace, plynárenství a údržba infrastruktury). Tyto společnosti mají poměrně stabilní poptávku po službách v dlouhém horizontu, zároveň však nemají mnohdy mnoho příležitostí k přílišné expanzi, proto lze dlouhý horizont považovat za rozumný, nebo alespoň pochopitelný. Na druhou stranu finanční instituce ani státy tak dlouhý horizont nepoužívají. V případě například USA, které stále mají velmi nízké riziko defaultu, by bylo možné uvažovat podobný horizont za stabilní akceptovatelný. V případě finančních institucí a bank naopak vypadá podobný horizont jako něco nepochopitelného, neboť lze domýšlet, že horizont života bank bude menší než horizont života států (zde mluvíme o bankrotu, nikoli přirozené transformaci například v podobě vzniku Evropské Federace).

Jak si tedy vykládat emisi tak dlouhotrvajících dluhopisů soukromou bankou, kde samotná emise navíc ještě proběhla poměrně úspěšně? Podle prohlášení samotné banky byly dluhopisy rozebrány dvanácti investory z Asie, USA a Evropy. Banka dále tvrdí, že jde o potvrzení pevnosti peněz (raději ještě originál "It’s a real confirmation of the strength of the credit..."). Je tomu ale opravdu tak?

Já osobně se domnívám, že jde ale o potvrzení úplně jiného signálu. Je pravda, že zemědělství lze považovat ohledně stability za podobný sektor, jako veřejné služby. V tomto případě bych ale podobnou emisi vysvětlil jako nestoudné přenášení soukromého rizika na bedra státu. Je nanejvýš pravděpodobné, že banky, a to především ty velké a globální, spadají do kategorie "too big too fail." Tato kategorie není jen o situaci, kdy bude velká společnost/banka zachráněna veřejnými penězi v případě bankrotu, ale kdy bude dopována veřejnými prostředky v době potíží či dalších krizí, které v horizontu dalších sto let můžeme očekávat s pravděpodobností blízkou jedné. Ve své podstatě tedy stát implicitně platí za nízké riziko soukromých investic (obdoba dluhopisů, kdy ale stát nemůže získat zisky, stát drží krátkou opci, se záporným očekávaným výnosem). Navíc se tím zvyšují náklady pro překonání krizí budoucích. Nejedná se tedy o důvěru v kredit, ale důvěru ve stát a důvěru v pravidlo "too big too fail." Divím se, že s tímto nepřišli GS, na druhou stranu ale tato "kreativní" strategie působí ve srovnání s jejich obvyklýmí aktivitami příliš "konzervativně."

Co nás čeká příští týden v Evropě XXIII

2010-09-10T11:21:00.000-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Francie oznámí stav svého současného účtu. Velká Británie oznámí důvěru spotřebitelů.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: Švýcarsko odhalí stav své průmyslové produkce. EU oznámí výsledky obchodní bilance. Velká Británie oznámí vývoj průmyslu a jejich trendy.

Pátek: Německo oznámí vývoj indexu producentských cen. EU oznámí stav současného účtu a Itálie odhalí stav průmyslových objednávek.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: USA oznámí stav maloobchodních tržeb.

Středa: USA oznámí výsledek Emprie State průzkumu a stav dovozních cen. Japonsko odhalí stav terciárního sektoru jak je zachycen METI indexem.

Čtvrtek: USA oznámí počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, vývoj indexu producentských cen, stav současného účtu, průzkum Filadelfského FEDu a tok cenných papírů přes hranice Spojených států.

Pátek: USA oznámí vývoj indexu spotřebitelských cen a průzkum sentimentu Michiganské univerzity.

Poznámka: Otázkou příštího týdne bude vývoj Německa. Mnozí prozrazují obavy, že pokud by se tempo německého průmyslu zpomalilo, mělo by to katastrofální dopad na celou EU. Ve stejné době se opět vynořily obavy ze stavu Řeckých financí a opět se začal skloňovat bankrot Řecka.

Co nás čeká příští týden v Evropě XXII

2010-09-04T11:27:00.000-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: EU oznámí výsledky obchodní bilance.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Německo oznámí stav svého současného účtu a obchodní bilanci.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: Velká Británie oznámí stav vstupních a výstupních cen výrobců britských továrníků.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: USA oznámí obchodní bilanci a počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Kanada oznámí vývoj cen nemovitostí a rozdíl mezi vývozem a dovozem zboží.

Pátek: Japonsko oznámí stav důvěry spotřebitelů.

Poznámka: Pozitivní nálada na amerických trzích bude asi největší otázkou příštího týdne, tj. zda-li vydrží a tudíž budou lidé věřit tomu, že pád z předešlých dnů byla jen drobná korekce při návratu z recese nebo je tu opět další fáze propadů. Zajímavé bude také sledovat vývoj komoditního trhu.

Positivita vs. normativita v ekonomii aneb "co by, kdyby"

2010-08-30T04:55:00.000-07:00

Ve středu jsem absolvoval přednášku o tom, jak učit ekonomii podanou profesorem Filerem, působícím na CERGE-EI a CUNY. Sama přednáška byla zajímavá, člověk si osvěžil jemnosti cizího jazyka na rozdílu slov "cost" a "price" (ačkoli si jsem samozřejmě vědomě vědomý jejich rozdílu, přemýšlím, kdy jsem je nevědomky použil nevhodně) a občas se i pobavil nad vnímáním pojmu ekonomie. Překvapivě, "správná" odpověď na otázku "co je ekonomie?" nebyla z wikipedie, ale "věda zabývající se rozhodováním jedinců".

Nejzajímavější ovšem byla diskuse o normativním a pozitivním přístupu v ekonomii a poté následná diskuse s lidmi po přednášce. Samotný rozdíl lze najít na zdroji všeho, anglické wikipedii (viz. pozitivní ekonomie vs. normativní ekonomie). Pozitivní ekonomie vychází z faktů a studuje následky daných kroků a opatření, klade si otázku "Co se stane, když...". Na druhou stranu normativní ekonomie se vedle vyhodnocení dopadů daných kroků snaží hodnotit i to, jestli je dopad dobrý nebo ne, klade si otázku "Co bychom měli." Zajímavé bylo, že normativní ekonomie nebyla během diskusí považována za ekonomii. Ekonomie, má být chápána striktně pozitivisticky bez jakéhokoli hodnotového příměru.

Ekonomie by měla v pozitivistickém pojetí čistě technická věda, která zkoumá dopady rozhodnutí. Takto pojatá ekonomie má jen pomáhat činit lépe informovaná rozhodnutí, má jen poskytovat informace. Pozitivistická ekonomie má poskytovat odpověď na otázku "co bych měl" jen tehdy, pokud zná toho, komu radí naprosto dokonale, tj. pokud dokáže porovnat dopady každého možného rozhodnutí na dotyčný subjekt a tak určit ten nejoptimálnější krok. V reálném životě je zřejmé, že normativně ekonom může radit jen sám sobě, ale v tomto případě si neradí normativisticky, ale pozitivisticky. V každém jiném případě už z podstaty věci nemůže radit, neboť nemůže znát "názor" (úmyslně nepoužívám pojem užitkové funkce) druhé osoby na každý možný aspekt dopadu libovolného rozhodnutí.

Normativní ekonomie si na druhou stranu přisuzuje hodnotit, co by lidé měli chtít, co je pro ně dobré a co by pro ně dobré být nemělo. Normativní pojetí ekonomie vyžaduje z hlediska teorie znalost "názorů" (užitkových funkcí) všech jedinců v celé společnosti. To je možné z pohledu modelu, nikoli však z pohledu reálného světa. "Názory" lidí můžou být všelijaké, a v rámci jedné společnosti si úplně odporující, nehledě na pravidla společnosti, kterými se lidé řídí (mohou jednat podle pravidel společnosti, ale aniž by maximalizovali své preference). Pokud si praktická ekonomie přisuzuje činit rozhodnutí na základě znalostí preferencí všech členů společnosti a vydává je za správná rozhodnutí, pak se tato ekonomie odklání od ekonomie jakožto vědy a stává se něčím jiným - náboženstvím, filozofií či politikou. Navíc, v normativním pojetí není třeba ani nic počítat. Pozitivistcký výsledek, jakkoli přesný, pak stejně zatížíme chybou v podobě neznalosti lidí. Navíc, normativní odpovědi (ve smyslu "co je lepší") nelze prakticky testovat.

Chceme-li tedy ekonomii považovat za vědu, měli bychom se vyvarovat normativních odpovědí. V tomto případě si ekonomové buď pletou svou profesi s politikou nebo si hrají na bohy (jen On z definice zná preference všech lidí). Ano, ekonomové si mohou být vědomí dopadů některých svých kroků lépe než neekonomové (lidé neznající mechanismy společnosti), ale to jim nedává právo dávat normativní rady. Pozitivní přístup se může zdát jako vhodný nástroj pro definici ekonomie, ale to by mohlo být také zavádějící. Mnohem přesnější je použít hlediska pozitivismu či normativity pro určení, co není ekonomie. Kdokoli, kdo dává normativní odpovědi (ať už doporučuje centrální plánování nebo volný trh), není ekonom (nebo spíše ekono-vědec).

Co nás čeká příští týden v Evropě XXI

2010-08-28T12:19:00.000-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Švýcarsko odhalí stav své spotřeby.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: EU oznámí vývoj indexu producentských cen.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: USA oznámí osobní příjmy a výdaje a index osobní spotřeby obyvatel. Kanada oznámí stav svého současného účtu.

Úterý: USA oznámí stav důvěry spotřebitelů. Austrálie oznámí stav svého současného účtu a velikost maloobchodních prodejů.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: USA oznámí počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti a stav vývoje prodeje rodinných domů.

Pátek: USA oznámí stav hodinové mzdy, počet zaměstnaných v nezemědělském sektoru a nezaměstnanost.

Poznámka:V čele dění asi zůstane americký FED, na který se příliš upíná zrak finančního sektoru, což svazuje ruce centrálním bankéřům v jejich práci. Navíc, jejich slova jsou až příliš vážné interpretována a každý povzdech je v médiích natřásán. Povzdechy nad tím, že FED nemá nástroje na záchranu ekonomiky nevyjadřuje neschopnost FEDu, ale špatný stav ekonomiky jako takové, když vkládá příliš mnoho naděje do rukou centrální banky. V Evropě bude zajímavé sledovat rostoucí spready Irska, které pilně zachraňovalo svou fiskální bilanci, a proti tomu klesající spready Řecka, které se vyprotestovalo k nižším spreadů.

Co nás čeká příští týden v Evropě XX

2010-08-21T12:06:00.000-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Velká Británie oznámí počet nových žádostí o hypotéky a změna v množství kapitálových investicí soukromými subjekty a vládou.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: Švýcarsko oznámí stav svého hlavního indikátoru (KOF).

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: USA oznámí stav objednávek trvanlivého zboží s a bez věcí týkajících se obrany a dopravy, dále pak oznámí počet nově prodaných domů.

Čtvrtek: USA oznámí počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Pátek: USA oznámí stav nálady počítané Univerzitou v Michiganu.

Poznámka: Především ve světě akcií bude probíhat boj o dobrou náladu. Trhy jsou poslední dobou zmítané špatnou náladou, kdy se stále nemohou vymanit z propadu důvěry v ekonomiku způsobenou zasedáním FOMC, resp. špatná nálada započala již několik dnů před tímto oznámením. V Evropě znovu hrozí oživení debaty o Euro 2.0, neboť zdravé (průmyslově exportní) jádro Evropy se začíná vzpamatovávat, viz. vracející se Němci do pracovních pozic, a na druhé straně oživené problémy Irska s jejich zamořeným finančním sektorem, viz stále velký podíl toxických aktiv v bankách, které jsou, podle Irské účetní agentury, zřejmě mrtvé, a tvrdohlavé Slovensko blokující pomoc Řecku. Prohlášení FOMC bude mít negativní vliv také na dluhopisy evropských zemí typu Francie a spol., neboť prohlášení FOMC mělo povzbudiví efekt na americké dluhopisové trhy, tudíž evropské dluhopisové trhy budou čelit silné konkurenci.

Ohlédnutí za FOMC - Quantitative Easing 2 se nekoná

2010-08-17T08:25:00.000-07:00

V úterý 10. srpna se sešla pravidelná Federal Open Market Committee - komise složená ze dvanácti členů představitelů Federálních Reservních Bank. Jmenovitě, sedm členů Rady Guvernérů, prezident Federální Rezervní banky v New Yorku (která historicky požívá zvláštní postavení) a čtyř dalších prezidentů Rezervních bank zvolených na rotující bázi. Komise se tento rok sejde celkem devět krát, přičemž po každé jsou její závěry netrpělivě očekávány. Komise je tvořena z představitelů, kteří ovlivňují monetární politiku (zatím) největší finanční mocnosti a předního vydavatele dluhopisů, proto pohled jejich členů na vývoj ekonomiky předurčuje i její budoucí vývoj (ne vždy ale směrem, kterým by chtěli).

Samotná zpráva z posledního zasedání je k nahlédnutí zde. Obsah samotné zprávy asi nejlépe interpretují trhy, které prohlášení ztratily (viz obrázek Dow Jonesova indexu dole, kde poslední skok dolů je zapřičiněn právě tímto propadem). Tento obrázek je samozřejmě potřeba brát jen jako ilustraci. Vedle toho došlo i ke zvýšení nervozity na trhu (ilustrované dalším obrázkem VIXu). Mimochodem, technické fundamentály ukazovaly propad několik dní předem, což neznamená nic jiného, než že trhy předvídaly špatné zprávy.

Dow Jones index, zdroj Yahoo! Finance.

VIX - Volatility index, zdroj Yahoo! Finance.

Klíčovým obsahem zprávy je, že ekonomický výhled není tak pozitivní, jak se čekalo, proto Quantitative Easing, nebude tak rychle uvolněn. Quantitive Easing byl realizován tak, že Federální banky nakoupily assety, které byly založené, kromě jiného, na různých hypotékových nástrojích. Tímto způsobem Federální banky nalily peníze do oběhu v době tzv. credit crunch, tj. když volné peníze chyběly. Federální banky si nákupem ale vytvořily investiční portfolia, která dříve nebo později musí vypršet (např. hypotéky budou zplacené, resp. daný cenný papír postavený na hypotékách vyprší). Otázkou bylo, co Federální banky udělají s penězi, které získají po vypršení doby trvání (maturity) cenných papírů. Pokud by si peníze nechaly, tak je de facto stáhnou z oběhu a tím začnou pomalu provádět Quantitative Contraction. Rozhodnutí FOMC je ale takové, že Federální banky nebudou své portfolio zmenšovat, nýbrž získané peníze budou nadále věnovat dalším nákupům, čímž budou držet peníze v oběhu.

Rozhodnutí nezmenšovat portfolio vystrašilo finanční trhy, které toto pochopily jako signál dalšího rozšíření Quantitative Easing programu, pro které se okamžitě vžil pojem Quantitative Easing 2. Tohle je ale nepochopení toho, co se doopravdy děje. Předně, udržení současného stavu neznamená jeho rozšiřovaní (ale ani ústup FEDu z pozic, samozřejmě!). Vzhledem k tomu, že Federální banky upravily svůj výhled na další střednědobý vývoj ekonomiky směrem k horším perspektivám, než měly v červnu, je v tomto světle držení se v pozicích poměrně pochopitelné (za předpokladu, že a priori nekritizujeme samotný nástup Quantitative Easing). O to více je zřejmé, že současné rozhodnutí neznamená Quantitative Easing 2, ale opravdu jen pokračování stávajícího programu při životě. Bohužel, objevují se dohady, že Federální banky si jen kupují čas k hledání řešení, tj. nějaké rozhodné monetární politice (pokud se ekonomika, pokud možno, nevyléčí sama), která půjde v souladu s konzistentními a promyšlenými fiskálními opatřeními.

Nakonec, současná situace asi potěší dluhopisový trh, kde tímto rozhodnutím došlo k uklidnění a potvrzení stávajících pozitivních tendencí pro investování do krátko a střednědobých amerických dluhopisů. Vedle toho propad akciového sektoru bude snadným lovištěm pro ty, co hledají kvalitní, ale díky nejistotě podhodnocené, akcie.

Co nás čeká příští týden v Evropě XIX

2010-08-13T03:41:00.000-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: EU oznámí stav současného účtu.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek:Velká Británie oznámí stav průmyslového sektoru (CBI průmyslový trend). Německo oznámí index producentských cen.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Japonsko oznámí stav svého terciárního sektoru (METI index). USA oznámí stav výsledek pravidelného Emprie State průzkumu a objemy toků akcií a dluhopisů do a z Spojených států. Austrálie oznámí množství nově prodaných motorových vozidel.

Úterý: USA oznámí počet nově zahájených staveb rodinných domů a index producentských cen (včetně indexu bez zahrnutí jídla a potravin).

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: USA oznámí výsledek průzkumu FEDu ve Filadelfii a počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Kanada oznámí stav svého hlavního indikátoru.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Poznámka:V Evropě by mohlo dojít k oživení problémů zadluženého Řecka, neboť Eurozóna neschválila finanční pomoc Řecku, kde Slovensko stále blokuje uvolnění pomoci. Blokování pomoci, ačkoli de facto samotnou finanční pomoc nezabrzdí, způsobí jen to, že vzroste nervozita na trhu ohledně jednotnosti celého Europrojektu. V důsledky by ušetřená Eura mohla Slovensko stát Euro jako takové, neboť po možném upgradování některých zemí kolem Německa na Euro 2.0, by dosavadní Euro bylo bezcenné a země v Euro 1.0 oblasti by utrpěly hodně velkou ránu. Ve Spojených státech se oživily obavy z dalšího propadu, když FED po svém pravidelném mýtinku podal negativní výhled do budoucna. Jelikož ale technické indikátory již několik dní předem naznačovaly propad, tak negativní oznámení nebylo až tak překvapivé.

Ekonomie, ekono-věda, ekonofyzika nebo fyzika? I

2010-08-07T11:15:00.000-07:00

Na blogu kolegy pinuse z Chicaga se rozhořela zajímavá diskuse nad postavením ekonomie mezi vědami. Ja se pokusím k tématu také krátce přispět, ze zabarveného pohledu "experimentálního jaderného fyzika".

Předně, proti často padá výhrada, že fyzika, na rozdíl, od ekonomie, může dělat experimenty a tudíž opakovat měření, což v ekonomii nejde a tudíž podobný (rozuměj matematický) přístup jako používá fyzika, nelze v ekonomii použít. Toto je podle mě naprostý nesmysl. Pomineme-li fakt, že některé obory fyziky také nemohou činit experimenty (např. astrofyzika, kde také "jen" pozorujeme), pak nemožnost opakovat experiment znamená, že nemůžeme slepě aplikovat fyzikální aparát. To v žádném případě neznamená, že nelze použít matematický aparát, resp. že snaha o nalezení vhodného matematického aparátu je nesmyslná (zde bych dodal své oblíbené motto: To, že něco neumím, neznamená, že to nelze udělat). Ekonomické systémy jsou řádově složitější, než systémy fyzikální (jsou to systémy se zpětnou vazbou, která se mění a to nejen parametricky, ale i funckionálně), proto můžeme očekávat, že samotný aparát bude mnohem složitější.

Dále často padají pochybnosti nad zacházením ekonomů s daty, nad jejich neschopností vysvětlit jejich matematické modely, mlžením nad komplexními matematickými deriváty či o funkčnosti jejich modelů, které jsou sebevědomě podávány, ale které nefungují. Ačkoli mnohé podobné připomínky sdílím (obecně si myslím, že například míra dogmatismu je v ekonomii signifikantně větší než v tvrdých vědách a že mnohdy záleží více na formě než na obsahu), tak i přesto nesdílím frontální útoky na ekonomii jako takovou. Spíše preferuji hledání konkrétních "bugů", ale to je čistě subjektivní věc. Navíc, podobný konstruktivní přístup umožňuje do budoucna ekonomii očistit (a případně definovat ekono-vědu).

Je pravda, že dnešní ekonomie, i ta pěstovaná na místech se zvučnými jmény, trpí podobnými neduhy. Ano, někteří ekonomové zacházejí s daty špatně, to nepopírám, ale to neznamená, že je to problém samotné ekonomické vědy jako takové, resp ekono-vědy (tyhle dva pojmy budu odlišovat). Problém ekonomie je, ze je bývá často předstupněm k byznysu a politice, tj. studium ekonomie je silně motivováno osobním ziskem (peněžním či mocenským). Tuhle motivaci nemáte a priori třeba v chemii (i když zisk z nějakého nově objeveného léku může být velký). Stejně tak je ekonomie spjatá s "reálným lidským světem", tudíž je zjevné, že dnes nesmí vyjít politicky nekorektní výsledky (existenci a priori biasu)... tohle všechno ničí tvrdost ekonomie jako vědy.

Ale třeba tady by mi kritici dnešní ekonomie mohli poradit, jak s tím bojovat: Např. jeden nejmenovaný, ale mediálně známý, makroekonomický stratég z ČSOB spojuje ekonomii s náboženstvím neskonale podmanivým způsobem. Jak mám já, jakožto matematicky zdatný, nikoli však demagogicky schopný vypravěč, bojovat s tím, že ekonomie není pohádka ani víra, ale že je to disciplína, které nemůže v žádném případě rozumět každý, má-li zůstat rigorózní, a kde i odhad znaménka nějakého efektu může dnes zabrat 14 dní usilovné práce?

Tento problém a výhrada k ekonomii je také spjatá s vhodným výběrem zdrojů. Bezpochyby existují zdroje, které zbytečně nemlží, ale tyto zdroje nejsou mediálně známé ani nemají tolik prostoru. Například Merton velmi ostře varoval, že riziko stojící za státními garancemi za půjčky je z pohledu současných Finance neodhadnutelné, neboť jde de facto o opci na opci. Problém je, že různí poradci či analytici stěží znají nazpaměť definici opce, tudíž se něčím podobným nebudou zaobírat a podají to spíše politicky (či politicko-ekonomicky). A koho lidé budou poslouchat? Toho, kdo bude vysvětlovat opci na opci nebo někoho s jednoduchou, ale nesmyslnou a zhoubnou, pohádkou? Tj. pokud člověk sám volí zdroje, tak je schopný se alespoň části mlhy zbavit. Fyzika má podobné problémy. Články v novinách o nejnovějších vědeckých poznatcích jsou nezřídka plné nesmyslů, nepochopení a špatných překladů, tudíž nedávají reálný smysl. Navíc, ve fyzice také nelze ve dvou větách říct, co je anti-deSitteruv prostor takovým způsobem, aby to byl schopný laik REÁLNĚ použít.

Domnívám se, že ekonomie jako exaktní tvrdá věda, je prozatím v plenkách, ale to v žádném případě neznamená, že bychom ji měli zatracovat kvůli kdejakému zaškobrtnutí.

Poznámka pod čarou: Připomeňme slova Dona Marquise "If you make people think they're thinking, they'll love you; But if you really make them think, they'll hate you."

To important to stress? aneb strach je nepřípustný

2010-08-06T02:04:00.000-07:00

Stress-testy velkých evropských bankovních domů dopadly poměrně dobře, přičemž jen několik bank neprošlo (7 z 91 je dobrý výsledek). Celková ztráta 3.5 miliardy euro způsobená těmito propadlými bankami by rovněž neznamenala příliš velký zásah evropské ekonomiky. Další pozitivní výsledek testů je velmi dobrý výsledek velkých španělských bank, které byly často zpochybňovány a srovnávány s problematickými španělskými úschovnami (cajas). Celkově by se dalo říci, že testy dopadly dobře a že vyslaly pozitivní signál, který uklidnil trhy. Je tomu ale opravdu tak?

Stress-testy bývají často zpochybňovány za to, že pravidla byla nepříliš vhodně zvolená, že krizové scénáře byly nerealistické (např. testy uvažovaly jakýsi default-nedefault Řecka, které padlo jen "částečně"), že ztráty byly příliš měkké (což je opět do jisté míry pravda, americký scénář ve stress-testech byl poněkud tvrdší) a jiné další výhrady. Osobně se ale domnívám, že tyto výhrady nejsou příliš relevantní pro vnímání stress-testů a jejich kritici nepochopili fungování finančních trhů. Toto své tvrzení stavím na několika následujících subjektivních pozorování, ze kterých toto vyvozuji.

Předně, stačí se chvíli nacházet mezi lidmi z finančního a bankovního průmyslu (upozorňuji, že tito lidé nepíší populární blogy ani se neživí psaním příspěvků do novin) a i "finanční zelenáč", jako jsem já, si udělá rychle obrázek, jak moc jsou evropské banky pod tlakem a kde se asi skrývají různí kostlivci (člověk je pak překvapený, jak se mnohé věci postupem času ověřují a pokud se neověří, pak se ale neukazuje, že by nepotvrzené odhady byly diametrálně odlišné od skutečnosti). Tudíž si nedělám iluzi, že špičky průmyslu, které věci opravdu ovlivňují, neměli již před stress-testy hrubou, ale řádově přesnou představu o stavu evropských bank. Pro tyto lidi stress-testy nepřestavovaly překvapení, ale jen další díl do rozestavěného puzzle.

Dále, finanční trhy, ačkoli jsou útočištěm nejednoho schopného matematika, jsou do velké míry řízeny psychologickými efekty (viz například tržní sentiment, kdy investoři jednají podle nálady; davové šílenství, které je jednou z příčin velkých výkyvů v cenách-viz květnový micro-crash, nebo běh na banku, kdy se lavinovitě spustí neracionální chování střadatelů, které může zdecimovat celý bankovní sektor). V tomto světle je zřejmé, že špatný výsledek stress-testů by mohl spustit obdobu "běhu na banku", což by ve svém důsledku zničilo bankovní sektor (poznámka: bylo by zajímavé udělat stress-test, kdy by jedinou špatnou událostí bylo vyhlášení katastrofálního výsledku stress-testů a naopak neskutečně pozitivního výsledku). Zadavatel stress-tesů tudíž musí zadat test jako udělatelný. V globální ekonomice by si ani Čína nedovolila zadat Evropě stress-testy, které by byly příliš tvrdé. Zadavatelé jsou tudíž a priori biased (neobjektivní). Stress-test, takto oficiálně oznámený, sám o sobě tudíž nemůže sloužit jako věrohodné měřítko stavu bank a ani tak nesmí být vnímán (z pozice odborného pozorovatele). Pokud chce někdo stress-test vnímat jako nějaký nezávislý indikátor, pak slepě zavírá oči před zjevným biasem testu směrem k pozitivnímu výsledku. Odhad velikosti biasu (neobjektivity) ale není na druhou stranu snadné odhadnout. Z biasu stress-testu se ale dají číst mezi řádky výsledky, které právě zjevný bias prozradí, např. proč některé instituce byly tak očividně nezahrnuty.

Navíc, podmínky stress-testů spíše odpovídají klasickým výkyvům ekonomiky, se kterými si poradí i konvenční VaR modely (pád Řecka neni v žádném případě černá labuť). Tyto podmínky spíše odpovídají stavu, kdy se ekonomika/y pomalu propadají. Stress-testy tudíž sledují, aby ekonomika při pádu spíše brzdila než se zrychlovala. Jde spíše o testy, kdy se ohýbá celý systém. Jelikož ekonomické a finanční systémy jsou dost přizpůsobivé, tyto testy ohýbáním (ve smyslu normálních-gaussovských výchylek) celý systém nepoloží.

V tomto ohledu tudíž nepovažuji "z definice" bankovní stress-testy jako objektivní míru pevnosti bank a bankovního sektoru, ale jako pozitivní signál, že se stav sektoru je sledovaný. Navíc si lidé si čím dál více uvědomují výrazné postavení tohoto sektoru v rámci uspořádání společnosti - není to jen další průmyslový sektor - a díky tomu lze navrhovat další kroky, které mohou vést k lepší stabilitě. Napřiklad se domnívám, že poskytnutí dostatečného množství dat z bankovního sektoru a zejména z finančních trhů široké (ale stejně asi jen odborná o to projeví zájem) veřejnosti pomůže včas identifikovat nastávající problémy (o tom ale jindy). Proti tomuto je samozřejmě velmi silná lobby sektorů samotných, kterou právě zveřejňování podobných stress-testů může pomoci neutralizovat. Jako vedlejší produkt pomohou tyto testy uklidnit prostou veřejnost a tím dostat chování veřejnosti do normálu (ve smyslu normálního, tudíž modelovatelného, rozdělení).

Poznámka nakonec: Osobně bych si dovedl představit jako mnohem lepší test pevnosti bankovního sektoru testování pomocí černých labutí (viz můj předchozí článek o článku zde). Například test, kdy jedinou součástí testu bude katastrofální výsledek stress-testu už je v podobné kategorii. Testování černými labutěmi lze připodobnit k ohýbání systému, když se v něm objeví fraktury. V tomto případě mechanické vlastnosti se podstatným způsobem změní (pro ilustraci, co tím myslím, si lze představit ohýbání gumového popruhu a ohýbání naprasklého gumového popruhu - ten druhý se místo ohnutí roztrhne, zatímco ten první vydrží poměrně dost - samozřejmě dodávám, že mechanické vlastnosti ekonomického systému budou mnohem složitější a komplexnější, ale o to více předem neodhandutelné a tudíž zasluhující větší odbornou pozornost).

Historické ztráty aneb další tvář finanční krize

2010-08-06T00:39:00.000-07:00

V červenci skončila výsledková sezóna pro Q2. Výsledky byly očekávané více než kdy jindy, neboť sebejistota, se kterou mluvili na počátku roku mnozí američtí investoři a ekonomové, o dvouciferném růstu americké ekonomiky se postupně vytrácela. V květnu a červnu si i američtí optimisté a sebezahleděnci uvědomili, že vše není tak růžové a místo dvou ciferného růstu budou rádi za růst. Květnový "flash-crash", který se dostal až na stránky wikipedie, byl pro mnohé otevření očí a vyvolal nepříjemné otázky (např. Quantitative Easing(QE) je u konce, ale trhy a ekonomika se pořád nenastartovaly, co bude dál? Mimochodem, druhá vlna QE je ohlášena, navíc největší skeptici mluví o permanentním QE, kdy se ekonomika stala na této droze závislá).

Samotné výsledky společností byly ohlašovány v průběhu celého měsíce (viz rozpis zde). Výsledky zprvu přinesly příjemné pozitivní signály. Například výsledky Intelu, který dosáhl čistého zisku 2.9mld $, přinesly opravdu příjemné oživení. Bohužel pozitivní vnímání pozitivních výsledků nevydrželo dlouho. Dobrou náladu opět přemohly obavy z celkového stavu ekonomiky. Navíc se objevily i dohady, které zpochybňovaly některé z výsledků. Například u Bank of America Merrill Lynch se diskutovalo, jestli před účetní uzávěrkou neprodaly velké množství "nekvalitních" aktiv, které pak v téměř nezměněném množství koupili o několik dnů později nazpět.

Vedle pohledu na současné dění a výkonnost ekonomiky poskytují i čtvrtletní výsledky další úhel pohledu, na finanční krizi, resp. ukazují projev současné finanční krize. V následujícím grafu uvádím přehled největších čtvrtletních ztrát (mez je zhruba na deseti miliardách) během poslední dekády.

Fig. 1: Extrémní čtvrtletní ztráty (data sebrána postupně z mnoha zdrojů)

Obrázek nádherně ilustruje období finanční krize. Počínaje Q3 2008 vidíme výrazný klastr ztrát. Zajímavé je, že se v tomto klastru pravidelně objevuje státem garantovaný hypoteční gigant Fannie Mae, i když jeho ztráty postupně klesaly. I tak ale obrázek ilustruje nepříliš povedenou hypotéční politiku USA (do které nezahrnuji jen vládní programy, ale celý "tržní" dopad zacházení s hypotékami, včetně přebalování hypoték do investičních nástrojů a jejich následný prodej, tj. negativní multiplikační efekt trhů na špatnou vládní politiku). Ztrátám celkově dominuje obří propad pojišťovacího gigantu AIG. Zajímavé jsou i dvě obří ztráty Time Warner před krizí, které ale spíše než systémový problém ukazují na lokální problém v jednom ze sektorů.

Co nás čeká příští týden v Evropě XVIII

2010-08-05T23:58:00.000-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Německo oznámí stav svého současného účtu a obchodní bilanci.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: Evropská unie oznámí stav své obchodní bilance.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Austrálie oznámí množství půjček poskytnutých jednotlivcům pro financování bydlení.

Úterý: Kanada oznámí stav svého indexu cen bydlení. V USA se rozhodne o případné změně úrokových sazeb.

Středa: USA oznámí stav obchodní bilance. Kanada oznámí stav obchodní bilance která bere do úvahy jen fyzické zboží.

Čtvrtek: Japonsko oznámí stav důvěry spotřebitelů. USA oznámí vývoj dovozních cen a počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Pátek: USA oznámí stav indexu spotřebitelských cen (s a bez energie a potravin), maloobchodní prodeje (s a bez automobilů). V neposlední řadě pak oznámí stav sentimentu počítaného univerzitou v Michiganu.

Poznámka: V Evropě se zřejmě rozhoří diskuse nad požáry v Rusku a především na jejich dopady na ceny potravin. Po ohlášení představitelů Ruska o pozastavení vývozu obilí mimo federaci vystřelila cena pšenice raketově nahoru. Navíc takovéto oznámení ruší část stávajících futures kontraktů, což samo o sobě způsobí výrazný zásah do cen potravin. Vedle pšenice samozřejmě budou ještě doznívat dozvuky stress testů. V USA budou doufat, že se konečně podařilo vyřešit problém s únikem ropy v zálivu.

DJI v dolarech či zlatě?

2010-08-01T05:53:00.000-07:00

DJI index je cenově vážený index vybraných třiceti amerických titulů. Často, ať už právem či ne, se považuje za měřítko výkonnosti americké ekonomiky. Z toho důvodu je ostře sledován jeho pohyb. Na obrázku níže uvádím vývoj tohoto indexu od roku 1998. Na indexu může názorně identifikovat finanční krizi, po které, jak se zdá, index začal růst (nebo alespoň se znatelně vzpamatoval).

DJI, zdroj dat: Yahoo Finace

Co kdybychom si ale položili poněkud kacířskou (v post Bretton Woodksém slova smyslu) otázku: Je hodnota a vývoj indexu vyčíslen opravdu vůči správnému nositeli hodnoty (za který je v tomto případě považován dolar)? Jak by hodnota a vývoj indexu vypadal, kdybychom ho vztáhli k ceně zlata (jmenovitě dolarové ceně unce zlata)? Jelikož je index odvozený od ceny akcií, je tento převod "rozměrově" v pořádku. Index by v tomto případě vypadal následovně:

DOW vyčíslený vzhledem k ceně zlata, zdroj www.chartoftheday.com

V tomto případě vidíme, že index posledních deset let výrazně klesá (index je v logaritmické škále!), což je úplně jiný pohled než při vyčíslení v dolarech. Toto pozorování vrhá na výklad indexu v domácí měně úplně jiný obraz. Index v domácí měně roste, tj. průmysl doma roste, resp. průmysl z domácího vztažné soustavy roste (nutno podotknout, že mnozí američtí ekonomové a analytici si nepřipouštějí existenci jiné vztažné soustavy), ale index vzhledem k univerzálnímu držiteli hodnoty, za který nyní mlčky považuji zlato, výrazně ztrácí. Celá americká ekonomika, platí-li předpoklad zlata, se tedy spíše potápí. Index je jako rostoucí věž na potápějící se lodi.

Samozřejmě, celá úvaha stojí a padá na předpokladu možnosti považovat zlato za univerzální držitel hodnoty. Ačkoli je hodnota zlata více méně iracionální a historická bez nějakého výrazného průmyslového fundamentu, stále se k němu obrací investoři i centrální banky z různých koutů světa v okamžicích, kdy se trhy propadají nebo jsou příliš nejisté. Zlato stále plní roli bezpečného přístavu hodnoty. Navíc se v dnešní době opět stále častěji (v porovnání s dobou před pádem Lehman Brothers a následným obdobím "credit crunch") srovnávají měny skrze zlato, tj. pokud EURUSD jde dolu, neznamená to automaticky, že dolar posiluje a euro padá, jak se to obvykle vykládalo dříve, ale že mohou padat klidně obě měny vůči zlatu, jen euro padá trochu více (v poslední době byla období s podobným výkladem pohybu měn, kdy jedna měna padá více než padá druhá měna poměrně běžné!).

Obecně je zajímavé dívat se na různé dynamické efekty ekonomických a finančních systémů skrze jiné nositele hodnoty a z jiných vztažných soustav a dané vztahy si pak zobrazovat přímo z nové perspektivy. V tomto ohledu se hodí parafráze jednoho z výroků Benoite Mandelbrota, že jeden dobrý obrázek nám řekne více, než hromada statistik (a že on sám s čísly problém neměl).

Co nás čeká příští týden v Evropě XVII

2010-07-30T00:30:00.000-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Evropská unie ohlásí index cen producentů.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: Velká Británie oznámí vývoj vstupních a výstupních cen výrobců.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: USA oznámí stav osobních příjmů a spotřeby obyvatel, index PCE (komplexní ukazatel osobní spotřeby) a stav vývoje prodejů rodinných domů. Austrálie oznámí stav maloobchodních prodejů.

Středa: Austrálie oznámí stav indexu cen domů.

Čtvrtek: USA oznámí počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Pátek: USA oznámí stav vývoj hodinové mzdy, nezaměstnanost a změnu počtu zaměstnaných v nezemědělském sektoru.

Poznámka: V USA (a tudíž i globálně) se na trhy postupně vrací špatná nálada, neboť pozitivní nástup, jaký měla výsledková sezóna, který přinesl vytoužený oddych, je v současné době střídán deflační hrozbou. O možnosti deflace se ve finančních kruzích mluví již delší, investoři se na ni už delší dobu připravují, ale v posledních dnech tato hrozba vyplouvá napovrch i mezi lidi. Na druhou stranu evropská veřejnost si užívá svůj plánovaný oddech po zveřejnění bankovních stress testů.

Co nás čeká příští týden v Evropě XVI

2010-07-23T02:26:00.000-07:00

Evropa:Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: Švýcarsko oznámí stav svého hlavního indikátoru (KOF).

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: USA oznámí počet nově prodaných domů.

Úterý: USA oznámí stav důvěry spotřebitelů.

Středa: USA oznámí množství objednávek na trvanlivé zboží (včetně zahrnutí zboží spojených s obranou a dopravou).

Čtvrtek: USA oznámí počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Pátek: USA ohlásí stav svého HDP a sentiment počítaný Universitou v Michiganu.

Poznámka: Příští týden budou především v Evropě doznívat ohlášené výsledky stress-testů. Aukce řeckých dluhopisů bylz přeupsané, tudíž je o ně zájem. Problém je v tom, že jsou to momentálně jen 6-měsíční dluhopisy, tudíž se jedná o přesouvání problému na později (dluhopisy na delší horizont by zřejmě byly neúměrně drahé). Bude rovněž zajímavé sledovat, jak se bude vyvíjet situace kolem ropné skvrny v Golfském zálivu, neboť situace se zdá být stále neutěšená a objeví se další možná rizika (nestabilita podloží).

Too big to fail - Model, černé labutě a ČEZko

2010-07-22T05:44:00.000-07:00

V zářijovém čísle Physica A se objevil zajímavý "paper" od Nassima Taleba a Charlese Tapiera Risk externalities and too big to fail. V tomto článku budují autoři jednoduchý model pro odhad externího rizika způsobeného "černými labutěmi", tj. událostmi, které se nedají zahrnout do klasické VaR analýzy. Jedná se například o překlepy v zaknihovaných obchodech či "deviantního" obchodníka.

Jejich model zahrnuje dvě komponenty ztrát, které může černá labuť způsobit: ztráta pro firmu jako takovou (intuitivně omezenou shora majetkem firmy) a ztráta pro celý systém (např. panika v bance se rychle rozšíří na celý bankovní systém a místo toho, aby ostatní banky sbíraly klienty postižené banky nabírají jen další ztráty). Autoři se především zaměřují na to, jaký dopad, co se týče rizika a ztrát, má následování tzv. economy of scales. Ukazují, že vliv velikosti firem na celkové ztráty je nelineární (intuitivně lineární by byl, kdyby zde nebyla ještě druhá, systemická komponenta ztráty) a že čím větší firma, tím větší riziko na celkový systém. Tímto je myšleno následující: pokud malá firma utrpí ztrátu řekněme jeden milion dolarů, sama zbankrotuje, ale zbytek sektoru/ekonomiky nepocítí nic. Pokud ale podobnou ztrátu pocítí větší firma, ztrátu nejspíše přežije, ale zbytek sektoru/ekonomiky už pocítí nenulové ztráty. V případě velkých firem může nastat až situace, kdy na každý ztracený dolar způsobený "černou labutí" nastane další ztráta pro zbytek ekonomiky několikrát větší. V tomto případě jsou externality pro celkový systém velmi velké.

Autoři explicitně kalibrují model na známou událost v Societe Generale, kdy "černá-labuť" Jerome Kerviel zavinil svými špatně reportovanými a mnohdy utajenými obchody ztrátu pro Societe cca 6 miliard dolarů (odhad autorů) a dále jeho obchody způsobily celkovou ztrátu o velikosti zhruba 65 miliard dolarů, tj. více než desetkrát více. Externalita v tomto případě byla pro celkový finanční sektor ohromná. V rámci jejich modelu ukazují, že kdyby například Karviel nebyl sám nebo působil ve svých aktivitách ještě déle a tím způsobil ztrátu pro Societe 50 miliard dolarů, celkové ztráta pro finanční sektor by byla vetší než 510 miliard dolarů. Externalita, neboli multiplikační efekt, podobných ztrát u velkých společností je hrozivý.

Ačkoli je problém "too to big to fail" často spojovaný s bankami, nejsou banky jediný sektor, který je tímto fenoménem postižený. Jak se často ve finanční hantýrce uvádí, "Main street" je na podobné ztráty mnohem náchylnější než "Wall street". Například malé zakopnutí GM by v USA mělo nedozírné důsledky, neboť na tento koncern je napojeno mnoho dalších podniků. (Raději nepoužívám pojem řetězec, neboť ten v sobě nese další stupeň rizika, kdy může jeden slabší článek položit celý koncern.) Je tedy více než překvapující, že podobná analýza není součástí standardní ekonomické výuky: Standardně se vyučuje jen jedna strana economy of scales, tj. profit pro firmu, zatímco strana rizika je naprosto přehlížena nebo maximálně slovně ohodnocena, přičemž například model Taleba a Tapiera je poměrně jednoduchý, člověk by řekl na úrovni domácího úkolu. Pokud se prezentuje jedna strana mince, měla by se automaticky prezentovat i druhá strana mince a to ve stejný okamžik, tj. nenechat tu část s rizikem až do nějakého pokročilého kurzu.

Nakonec bych se rád zamyslel nad situací v České republice a to konkrétně u energetického gigantu ČEZ. V ČR je tento podnik spojován s mnoha věcmi, ale jeho přívlastek "too big to fail" není moc zmiňovaný. Možná proto, že pád energetického gigantu je nepravděpodobný, že všichni jsme přece závislí na energiích... no ale není přesně tohle intuitivní definice "černé labutě"? Navíc, "too big to fail" není spojován jen s pády, ale i se ztrátami jako takovými, takže zde nejde jen o pád této velké společnosti. Pro zodpovězení otázky, jaké by asi byly externality v případě výskytu ČEZkého Kerviela (a jak se asi bude jmenovat?) získáme data, až ho uvidíme...

Co nás čeká příští týden v Evropě XV

2010-07-16T06:08:00.000-07:00

Evropa:Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: EU oznámí stav svého současného účtu.

Úterý: Německo oznámí stav indexu producentských cen.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: Velká Británie oznámí počet žádostí o hypotéky podle BBA.

Svět:Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Japonsko odhalí stav svého hlavního indikátoru. USA oznámí počet nových staveb domácností.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: USA oznámí počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Poznámka: Příští týden bude skoupý na makro oznámí, proto se dá očekávat, že trhy budou spíše dominovány podnikovými oznámeními, které mohou odhalit nejedno překvapení. Přičemž jako překvapení nemyslím příliš dobrý či špatný výsledek, ale spíše další odhalení při manipulaci se špatnými úvěry jako tomu bylo v případě Lehman Brothers či v současné době Bank of America.

Výsledková sezóna v USA

2010-07-10T07:47:00.001-07:00

Tento měsíc nastane v USA výsledková sezóna, kdy budou oznámeny zisky firem za předchozí čtvrtletí (čas a datum je podle NY).

AA (Alcoa): Q2, 12.7. v 16:30

INTC (Intel Corporation): Q2, 13.7. v 17:30

SNE (Sony Corporation): Q2, 15.7. ve 2:30

GOOG (Google): Q2, 15.7. v 16:30

GE (General Electric): Q2, 16.7. v 8:30

IBM (IBM): Q2, 19.7. v 16:30

YHOO (Yahoo): Q2, 20.7. v 17:00

AAPL (Apple): Q2, 20.7. v 17:00

EBAY (eBay): Q2, 21.7. v 17:00

NOK (Nokia Corporation): Q2, 22.7. v 8:30

T (AT&T): Q2, 22.7. v 10:00

AMZN (Amazon): Q2, 22.7. v 17:00

MSFT (Microsoft): Q2, 22.7. v 17:30

VOD (Vodafone): Q2, 23.7. v 4:00

MHP (McGraw-Hill): Q2, 23.7. v 8:30

ERIC (Ericsson Tel. Company): Q2, 23.7. v 10:30

DHX (Dice Holdings): Q2, 27.7. v 8:30

ELNK (Earthlink): Q2, 27.7. v 8:30

CMCSA (Comcast): Q2, 28.7. v 8:30

IACI (InterActiveCorp): Q2, 28.7. v 11:00

NYT (New York Times): Q2, 28.7. v 11:00

SYM (Symantec): Q2, 28.7. v 17:00

MOT (Motorola): Q2, 29.7. v 8:00

EXPE (Expedia): Q2, 29.7. v 17:00

Poznámka: Výsledky mohou naznačit, jakým směrem se ubírá ekonomika, a hlavně její jednotlivé sektory. Důležité jsou i oznámení menších společností (tj. nejen AT&T, IBM a Microsoftu), které mohou s křehkou psychikou investorů významně otřást (pozitivní efekt dobrých výsledků malých společností bych neočekával).

Co nás čeká příští týden v Evropě XIV

2010-07-09T08:11:00.000-07:00

Evropa:Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: EU oznámí stav indexu spotřebitelských cen domácností a jeho Core verzi (bez energií a potravin).

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: EU oznámí stav obchodní bilance.

Svět:Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Japonsko oznámí vývoj průmyslové produkce a důvěru spotřebitelů. USA oznámí stav obchodní bilance. Kanada oznámí obchodní bilanci s trvanlivým zbožím.

Středa: USA oznámí stav dovozních cen a maloobchodní prodeje (s a bez automobilů).

Čtvrtek: Austrýlie oznámí stav prodeje nových motorových vozidel. Japonsko oznámí vývoj METI indexu (stav sektoru služeb). USA oznámí Empire State průzkumu, index producentských cen (s a bez energií) a počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Kromě toho oznámí průzkum Filadelfského FEDu.

Pátek: USA oznámí stav indexu spotřebitelských cen (s a bez energií), obchodní náladu zachycenou Universitou v Michiganu a a TICS (tok kapitálu z a do USA prostřednictvím akcií, dluhopisů a peněz). Kanada oznámí stav svého hlavního ukazatele

Poznámka: Problémy s Řeckem utlumila tepla, která se do Evropy dostaly. Pozornost se opět obrátí k zadluženým státům USA, kde některé další státy začínají jít ve stopých Kalifornie a oznamují problémy se splácením zakladních služeb. Kromě toho se ukazuje, že se ropa z nehody v Golfském zálivu dostává pomalu do vnitrozemí, tudíž se opět zvýší pozornost o společnost BP. K většímu zájmu bude přispívat i fakt, že se obrátila se žádostí o kapitál na Blízký Východ. Nálada na trzích se na chvíli uklidnila a zezelenala, proto si mnozí všimli, že jeden z mála indexů, co nesdílel pozitivní náladu, byl Baltický "Suchý" index odrážející stav průmyslové námořní dopravy. Tento idnex klesá už skoro dva měsíce v kuse, což naznačuje zpomalení průmyslové výroby (poptávka po surovinách), a to především v Číně. Plné obrátky Číny jsou pro chod globální ekonomiky více než důležité.

Dobrá (zelená) nálada -- malá poznámka

2010-07-08T02:11:00.000-07:00

Včera se trhy po dlouhé době opět zazelenaly. Dow Jonesův index včera nabral skoro tři procenta přehoupnul se přes magickou 10000. Stejně tak ostatní indexy po celém světě mířily nahoru. Rostoucí nálada, která včera panovala na trzích po celém světě je vidět na obrázku níže pro Dow Jones Index, S&P 500 a pro indexy z Frankfurtu, Paříže, Londýna a Tokya (zdroj Yahoo Finance).

Otázka samozřejmě je, jestli tento jeden zelený den už může věštit obrat, resp. jako jak moc pozitivní signál můžeme tento celosvětově zelený den brát? Předně, včerejší den nebyl dominován dobrými zprávami, ale spíše nedostatkem zpráv špatných. Další faktor, který mohl významně přispět k zelené barvě v případě DJI je velmi malý objem obchodů, který tento pohyb nahoru způsobil. Objemy jsou vidět na obrázku níže, kde je zachycen DJI včetně objemů na denní frekvenci (zdroj Yahoo Finance).

Malé obchody snižují relevanci zeleného dne jako podstatného pozitivního signálu pro trhy. Bude zajímavé, jak se dnes zachovají trhy po ohlášení stavu žádostí o podporu v nezaměstnanosti a situaci se zásobami s ropou a zemním plynem. Stav US Futures naznačuje, že se USA neprobudí do zeleného dne a optimismus bude opět zbrzděn (což může být ještě horší, pokud do včerejšího růstu bylo vloženo příliš naděje).

Co nás čeká příští týden v Evropě XIII

2010-07-02T01:18:00.001-07:00

Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: Německo oznámí stav své průmyslové produkce, obchodní bilanci a stav svého současného účtu.

Pátek: Německo oznámí stav indexu spotřebitelských cen. Británie oznámí vývoj stavu vstupních a výstupních cen ve zpracovatelském průmyslu.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Japonsko oznámí stav svého Hlavního indikátoru.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: USA oznámí počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Kanada oznámí stav indexu cen koupi domů.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Poznámka: Příští týden trhy naberou trochu dech a přestanou snad padat. Finanční sektor se pomalu vzpamatovává ze schválené finanční reformy a hledá cesty, jak se nepříjemným věcem konstruktivně vyhnout. Problémy s dluhy by v Evropě rovněž neměly působit další potíže, neboť se lidé s "řeckým syndromem" pomalu učí žít a podobné zprávy je už moc nepřekvapují (a trhy většinou reagují na překvapení, žít dokáží za každého počasí).

S&P 500 a slepá víra v magická čísla

2010-06-28T07:59:00.000-07:00

V minulých dnech jsem se dostal při své akademické tvorbě do situace, kdy jsem potřeboval přesné složení S&P500 indexu včetně vah. Překvapilo mě, že se tento údaj nedá snadno získat "vygůglením" během několika minut. Dokonce ani quanti na mém oblíbeném traderském fóru nevěděli, kde to zadarmo sehnat. Samozřejmě, nabízeli mi rovnice, podle kterých si to člověk sám snadno dopočítá (jen co stáhne z webu tržní kapitalizace 500 největších amerických firem). Kromě tohoto mi jeden z nich nabídnul, že mi údaj přes jeden svůj komerční zdroj informací bezplatně stáhne, takže jsem problém snad nakonec vyřešil. Proč se ale nad tímto tak podivuji? Protože nedostupnost tohoto indexu jen potvrzuje, jak iracionálně se lidé chovají.

S&P 500 je index, který zachycuje pohyb cen akcií 500 (důležitých) amerických společností. Index vlastně není nic jiného než vážený součet cen jednotlivých akcií, kde váha je vypočítána podle tržní kapitalizace té dané společnosti. Tzn tržní kapitalizace hraje v indexu hlavní roli. Vedle toho jsou tu ještě další pravidla, která určují, jaká společnost se do indexu může dostat. Složení indexu je poměrně stabilní, mění se většinou jen váhy společností podle toho, jak si zrovna vedou. Index S&P500 je společností Standard and Poor's počítán již dlouho, proto se historicky ujal jako hlavní míra výkonu amerických akciových trhů. V dnešní době je hodnota tohoto indexu považována za magické číslo (hraje roli HDP v prostoru akcií), ke kterému všichni vzhlížejí, baví se o něm a strachují se o jeho hodnotu.

Předpis pro tvorbu indexu je poměrně přímočarý, hlavní problém je v tom, že k jeho výpočtu je třeba znát tržní kapitalizaci 500 společností a sečíst či podělit několik čísel. Vzhledem k tomu, že seznam společností je na wikipedii a index patří mezi magická čísla, nemožnost najít okamžitě váhy jednotlivých společností je opravdu překvapivá. Mateřská společnost indexu, Standard and Poor's, samozřejmě nabízí informace o indexu za poplatek, stejně tak lze zhruba odhadnout složení indexu podle SPYderu, což je na burze obchodovaný fond, který zhruba napodobuje složení indexu. To ale stále není původní údaj.

Mlha, která za přesným složením indexu tak trochu panuje, jen dokresluje obrázek, které ratingové agentury, mezi které Standard and Poor's patří, o sobě vytváří. Akciový index je dnes vlastně vnímán jako ten nejhrubší (fyzikální terminologií bych použil "leading order") rating akciových trhů. Pokud nelze snadno nahlédnout na vnitřnosti tohoto ratingového ukazatele, jak se pak běžný pozorovatel dostane pod pokličku samotných ratingů, které ovlivňují bytí a nebytí států a korporací? Co je to pak rating? Je to tedy jen jakási nepříliš složitá formule s nepřehlednými vstupy? (Obecně preferuji složité formule s jednoduchými vstupními daty, z ekonomického pohledu však spíše jen fyzikální zlozvyk) Jak mám onomu magickému číslu věřit? Touto otázkou se zároveň dostávám k ještě podstatnějšímu problému. Tím problémem není, čemu mám sám věřit, ale že lidé podobným magickým číslům nepokrytě věří a uctívají je. Jejich touha po racionálnu končí u toho, když vidí formální předpis pro výpočet daného indikátoru. Na dopočítání už pak nikdo nemá čas nebo to považuje za "zřejmé" a nakonec stejně věří v číslo, které mu je předložené. Ale zřejmé to v žádném případě není, nehledě na to, jak zasvěceně pak o tom kde kdo mluví a píše.

Davová víra v různé indikátory a ukazatele dnes nahradila lidové pověry podobné těm, jestli bude pršet, když vlaštovky létají při zemi. Bohužel se ale zdá, že víra v pozorování s vlaštovkami je snad více racionální než slepá víra v mlhavá, ale populární, čísla. Ona čísla nejsou špatná, jen se jim nesmí přisuzovat více, než jim přisuzovat lze.

Poznámka pod čarou: Index S&P 500 je i přes výše zmíněné problémy poměrně přímočarý. Mnohem iracionálnější je situace s Dow Jones Industrial Average indexem, který je složený ze třiceti klíčových průmyslových titulů. Tento index je však počítán jako vážený součet s vahami určenými v závislosti na ceně akcií. Tudíž vnímání tohoto indexu jako indikátoru průmyslové výkonnosti americké ekonomiky je úsměvné, neboť malá spekulace s cenou akcií IBM, která tvoří téměř desetinu indexu, může indexem výrazně zahýbat a rozplakat tak nejednoho amerického vlastence, který se pak bude dožadovat slíbené boží záchrany. V podstatě ale americká ekonomika a průmysl na tom bude stále skoro stejně. Americký vlastenec by pak měl spíše používat slzy při loučení se strukturálními pracovními pozicemi, které Ameriku masově opustily a stále opouští (bez ohledu na stav Dow Jonesova Indexu).

Co nás čeká příští týden v Evropě XII

2010-06-25T04:28:00.000-07:00

Evropa:Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Německo oznámí index spotřebitelských cen a harmonizovaný index spotřebitelských cen.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Velká Británie oznámí stav svého současného účtu a stav celkových podnikatelských investic. Švýcarsko oznámí stav svého KOF indikátoru.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: Evropská Unie oznámí index producentských cen.

Svět:Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Japonsko oznámí stav své průmyslové produkce. USA oznámí index spotřebitelských cen (Core PCE) a stav osobních příjmů a výdajů jednotlivců.

Úterý: USA oznámí stav důvěry spotřebitelů.

Středa: USA oznámí změnu v počtu zaměstnaných.

Čtvrtek: USA oznámí počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti a stav na trhu s rezidenčními domy. Austrálie oznámí stav svého maloobchodu.

Pátek: USA oznámí důležité indikátory své ekonomiky: průměrnou hodinovou mzdu, nezaměstnanost a změnu v zaměstnanosti bez zemědělského sektoru.

Poznámka: Příští týden se dá očekávat opět zvýšený zájem o evropské dluhopisy. V centru dění nebude Řecko, ale "fiskálně" vyspělé státy jako Francie. Tyto země potřebují v současné době přerolovat velké množství dluhopisů, jejichž životnost vyprší v nejbližších týdnech. V současné době bude zvýšená nabídka dluhopisů vnímána negativně jako zhoršující se dluhová situace, proto se dá očekávat roztažení spreadů. Přerolování existujících ne-řeckých dluhopisů bude opravdový test dluhopisového systému, který dnes dominuje reálné ekonomice. V USA vyvstává otázka, co udělá první hurikán s ropnou skvrnou, zda-li dimenze už tak velké katastrofy ještě nabere na rozměru.

Co nás čeká příští týden v Evropě XI

2010-06-18T08:46:00.000-07:00

Evropa:Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Evropská Unie oznámí stav svého současného účtu.

Středa: Velká Británie oznámí oznámí počet nových hypoték zaznamenaných BBA.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Svět:Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Austrálie oznámí množství prodaných nových motorových vozidel.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: USA oznámí velikost prodeje nových domů a sejde se pravidelný mýtink FEDu, kde se rozhoduje o základní úrokové míře.

Čtvrtek: USA oznámí množství objednávek na trvanlivé zboží (včetně zahrnutí zboží spojených s obranou a dopravou) a počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Pátek: USA oznámí stav svého HDP, sentiment publikovaný Michiganskou Univerzitou a index vývoje cen vnímaný spotřebiteli (holý PCE Price Index).

Poznámka: Příští týden se dá očekávat obrat pozornosti od dluhových problémů Řecka, kde se do hry zapojila i Čína, směrem k některým americkým státům (Kalifornie, New York), kde dluhové problémy zůstaly doposud skryty za řeckou clonou. Dále se budou řešit problémy BP v Mexisckém zálivu a rovněž bude zajímavé sledovat, jak rychle se začne v Evropě se stress testy velkých bank a snad se vysvětlí, proč autority nechávají trhy nervózní a nezačnou s testy okamžitě. Je velmi pravděpodobné, že velké evropské banky nejsou úplně v pořádku a zatím je snaha rozložit problémy v čase.

Postřehy k Řecku

2010-06-14T09:11:00.001-07:00

Bankrot Řecka je stále žhavé téma. V poslední době se vedle snížení ratingu objevil i průzkum, podle kterého "trhy" věří v nevyhnutelnost pádu Řecka. Já si naopak myslím, že si tohle trhy nemyslí (což neznamená, že nemůže nastat bankrot).

Není pochyb, že je Řecko zadlužené a že se ze svých problémů samo nedostane. V tohle nevěří snad nikdo. Řecko bude muset projít množstvím strukturálních změn (nemám rád slovo reforma), aby se dostalo opět na nějakou udržitelnou ekonomickou orbitu. Na cestu zpět bude nutné použít tažné motory "Made in Germany". Toto ale neznamená, že spekulace o pádu Řecka jsou pravdivé. Proč? Důvodů je několik, navíc se doplňují.

Předně, hned na počátku krize došlo k identifikaci problém Řecka = problém celé Evropské Unie (resp. Eurozóny). Evropská integrace je ohromný a v dějinách ojedinělý projekt, který zahrnuje jak ekonomickou, tak i politickou integraci. Je nutné si uvědomit, že zde jsou obě složky integrace přítomné a že ani jedna z nich nehraje marginální roli. Stejně jako bylo pro ekonomickou integraci použito velké množství finančního kapitálu, v podobné míře bylo použito i velké množství politického kapitálu. Problém politického kapitálu je to, že se špatně měří, neexistují žádné euro-hlasy, na které by se politická aktivita přepočítávala. Těžko lze měřit již dosaženou integraci nebo důvěru, kterou vkládají Baltské země, a Estonsko obzvláště, do vstupu do Eurozóny (a naopak Eurozóna do Baltských zemí).

Do určité míry ale právě dnešní doba umožňuje přepočítávat politický kapitál spotřebovaný na ekonomickou integraci v peněžních jednotkách. Pokud se podíváme na jakýkoli průměrný komentář problémů Řecka, tak bude s největší pravděpodobností používat jako argument růst spreadů. Spread se zde rozumí rozdíl v úrocích mezi bezrizikovou půjčkou (třeba silnému Německu) a rizikovou půjčkou nebo investicí, která nemusí dopadnout dobře. Právě rostoucí rozdíl mezi bezrizikovou půjčkou a půjčkou Řecku je viděn jako indikátor pravděpodobnosti možného bankrotu. Já se ale domnívám, že kauzalita je dnes opačná. Trhy, myšleno velcí investoři, jsou si vědomy toho, že pád Řecka je politicky nechtěný, že by to ohrozilo stabilitu Evropy a narušilo další možné mezi-evropské vztahy. Trhy si jsou vědomy, že politická vůle nenechá jen tak jednoduše propadnout velké množství politického kapitálu, který byl utracen. Proto vidím růst spreadů jako záměrnou snahu trhů o "zkapalnění" politického kapitálu, o převedení politické vůle udržet integrační projekt do peněžních termínů a případně z toho profitovat. Současný růst spreadů tedy identifikuji spíše jako indikátor důvěry v to, že Řecko nepadne.

Toto tvrzení je dále ještě opřené o to, že kde je dlužník, je nutně i věřitel. Pokud bych byl věřitel Řecka a věřil v jeho pád, pak bych v žádném případě neventiloval svou obavu ven, spíše bych se snažil ostatní uchlácholit a svých aktiv se zbavit. V žádném případě bych nekřičel všude kolem, že mé pohledávky jsou bezcenné. Mezi věřiteli Řecka je mnoho evropských bank (viz můj podobný příspěvek o dluhové struktuře Maďarska). Toto má za následek to, že při případném pádu Řecka by kromě již utracených peněz na jeho záchranu bylo nutné věnovat další peníze na pokrytí ztrát z nesplacených dluhopisů. Banky totiž používají dluhopisy ve velké míře pro penzijní fondy. Je těžké věřit tomu, že by sociální evropské vlády nechaly propadnout úspory budoucích seniorů. Velké množství těchto ztrát by bylo tedy nutné vykoupit vládami. Trhy toto vědí a snaží se spekulativně na politické vůli vlád vydělat. Netvrdím, že tato obrácená kauzalita platí vždy, ale situace s problémy Řecka tomuto naznačuje.

Mé tvrzení dále potvrzuje tah Číny, která oznámila ohromné investice do Řeckého průmyslu, např. do loděnic. Samozřejmě, tato pomoc není altruistická, na řeckých aktivech je v dnešní době velká cedulka s nápisem "Sezónní výprodej", proto by Čína byla sama proti sobě, kdyby toto nevyužila a nevrátila dluhopisy zpět do Evropy výměnnou za strategické pozice. Kromě toho, že Čína neví, co dělat s penězi, alespoň zatím, je si také plně vědoma, že sice nechce silnou Evropu, ale nějakou Evropu potřebuje. V současné době by tedy Čína mohla ještě chvíli počkat a sázet na pád cen, ale stejně jako při sezónních výprodejích by se mohlo stát, že by už nebylo co kupovat.

Pokud Eurozóna padne, pak to nebude vinou Řeckou, ale vinou Německa. Na této zemi nyní spočívá celá tíha Evropské Unie, potažmo Eurozóny. Pokud by se nějakým nedopatřením stalo, že se Německo rázem ocitne ve špatném stavu, např. nějaký zajímavý "nemovitostní" kostlivec ve skříni svých bank, a nebude schopné držet Evropu nad vodou, pak nastane opravdová panika na Evropském trhu (samozřejmě včetně pádu Řecka, ale s jinou kauzální spojitostí!), neboť nebude nikdo, kdo by tahal zadlužené země z problémů... tedy kromě Číny.

Maďarsko - kdo, s kým a za kolik

2010-06-11T03:58:00.001-07:00

Maďarsko patří mezi země, u kterých je státní bankrot možný. Podle stavu trhu s Credit Default Swaps je tato země na pomyslném desátém místě co se pravděpodobnosti bankrotu týče. Před Maďarskem jsou země jako Řecko (s dvojnásobnou pravděpodobností bankrotu či Venezuela s téměř trojnásobnou pravděpodobností, která tomuto žebříčku vévodí). Ačkoli je Řecko mnohem atraktivnější cíl různých diskusí ohledně státního bankrotu (kterému ani autor tohoto blogu neodolává), je Maďarsko zajímavé z pohledu šíření informací na trzích a provázanosti ekonomik a finančních trhů.

Pod šířením informací rozumím reakci ostatních států, resp. jejich finančních trhů, na nepříznivé zprávy o cílové zemi. Reakce v krizových momentech nám mohou napovědět velmi mnoho o tom, jak jsou jednotlivé země ekonomicky svázané, jaké jsou skutečné kapitálové vztahy. Krizové momenty dávají poodkrýt skutečné vazby, neboť v krizových okamžicích investoři a obchodníci odhodí pokerovou tvář hráčů a jsou nuceni bojovat s časem o záchranu svých či svěřených aktiv. Oznámení bankrotu je samozřejmě takováto krizová situace, ale pro vyvolání paniky na trhu a spuštění lavinovité reakce výprodejů mnohdy stačí jen oznámení o zhoršení situace, kterou trh (ve smyslu odborné či kapitál držící veřejnosti) neočekával. Stačí tedy, pokud ministerský předseda neočekávaně prohlásí něco, co si trhy špatně přeberou a vyhodnotí jako razantní zhoršení situace.

Pro pochopení reakcí ostatních burz a států na nepříznivé zprávy týkající se možného bankrotu Maďarska je třeba tedy chápat ekonomické a obchodní vztahy mezi zeměmi. Jednou z nejcitlivějších ekonomických vazeb pro pochopení reakcí ohledně státního bankrotu je vztah věřitel-dlužník a samozřejmě objem dluhu. Při státním bankrotu dojde k neschopnosti splácet státní dluh a pohledávky jsou tudíž ohroženy. Mezinárodní obchod a průmyslové vztahy hrají samozřejmě roli, ale jejich dopad na trhy je pomalejší, neboť i přes státní bankrot se chod země nezastaví a mnohé mechanismy, včetně soukromého sektoru, mají tendenci pokračovat dál.

Jaké je tedy rozložení největších věřitelů Maďarska? Co se týče Evropy, tak Španělské banky drží zhruba 1,2 mld$ (miliard dolarů), banky Velké Británie 2,1 mld$ a Nizozemské banky 3,5 mld$. Státy, které jsou na tom o řád hůře jsou Francie s 11,1 mld$, kde pro zajímavost Societe General vlastní maďarské dluhopisy skrze Komerční banku, pak Belgie s 17,2 mld$, přičemž K&H drží 11,3 mld$ (její vlastník KBC vlastní ČSOB), a Itálie s 25 mld$ (kde z českého pohledu jsou zajímavé 4,2 mld$ vlastněné UniCredit Bank). Seznam největších věřitelů pak uzavírá Německo s 31,9 mld$ a Rakousko s 37 mld$ (např. Erste Bank drží 10,7 mld$, tj. skoro stejně jako všechny francouzské banky). Maďarské dluhopisy pak drží i Japonsko či Spojené Státy (Budapest Bank, vlastněná holdingem GE drží 3,4 mld$), ale jejich podíl není příliš významný.

Tyto kapitálové vztahy, upravené ještě o velikost a sílu věřitelů (která samozřejmě určuje schopnost vypořádání se s problémovým dluhem), pak určují směr, jakým by se měla šířit panika v následných okamžicích po případném neočekávaném výhlášení státního bankrotu. Jak jsme se ale mohli přesvědčit před týdnem (4.6.2010), v současné situaci je jakékoli zhoršení situace negativně vnímáno nejen v zemích majoritních dlužníků, ale i po celém světě. Po pátečním prohlášení o zhoršující se maďarské situaci se na začátku dalšího týdne propadly i asijské burzy. Toto ukazuje na (pře)citlivělost trhů na jakékoli špatné zprávy z Evropy ohledně dluhů. Paniku tedy nemusí způsobit jen Řecko, které je pod drobnohledem, ale i menší země, které unikají pozornosti. Stabilitu Evropy ohrožují i země jako Rumunsko či Bulharsko, jejichž důvěryhodnost není obecně příliš velká a které mohou nemile překvapit nejen své dlužníky (Itálii, Rakousko čí Řecko!), ale i celý finanční svět. Malý neočekávaný průšvih od malého státu stojícího v ústraní může nemile překvapit a dodat trhům zajímavý impuls hodný dalšího studia.

Co nás čeká příští týden v Evropě X

2010-06-10T11:59:00.001-07:00

Evropa:Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Velká Británie oznámí stav cen nemovitostí zachyceném RICS průzkumem.

Úterý: Evropská Unie oznámí stav obchodní bilance.

Středa: Evropská Unie oznámí vývoj harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) včetně verze bez cen potravin a energií.

Čtvrtek: Švýcarsko oznámí stav průmyslové produkce. Velká Británie oznámí průmyslové trendy zachycené CBI.

Pátek: Německo oznámí index cen producentů.

Svět:Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Japonsko oznámí stav průmyslové produkce.

Úterý: USA oznámí výsledky Empire State Survey (očekávání manufakturních výrobců z New Yorku) a TICS (tok kapitálu z a do USA prostřednictvím akcií, dluhopisů a peněz). Dále pak oznámí vývoj cen importovaných produktů. Japonsko pak oznámí stav svého terciárního sektoru zachyceném METI indexem.

Středa: USA oznámí změny trendu nově vystavených domů a index cen výrobců (PPI) s a bez jídla a energií.

Čtvrtek: Japonsko oznámí úroveň hlavního indikátoru své země. USA oznámí stav indexu spotřebitelských cen (CPI) s a bez potravin a energií, průzkum Filadelfského FEDu, stav současného účtu a stav nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti.

Pátek: Kanada oznámí stav svého hlavního indexu (Leading Indicator, indikátor pro sledování stavu ekonomiky).

Poznámka: V poslední době se opět začala v médiích objevovat nevyhnutelnost bankrotu Řecka a jeho opuštění Eura, tudíž se dá očekávat, že tento trend bude další týden pokračovat. Osobně si nemyslím, že by ale samotný bankrot nastal. V Americe bude eskalovat debata o reformě finančního sektoru a o způsobu, jak se vypořádat s ropnou skvrnou a šéfem BP.

Vyplatí se dávat peníze do prasátka (angl. PIIGS)?

2010-06-05T05:47:00.000-07:00

Problémové státy Evropy, známé jako PIIGS - Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko a Španělsko - jsou dnes často spojované s nebezpečím státního bankrotu. Nejblíže bankrotu je údajně Řecko, které je zadlužené až po uši, navíc jeho ekonomika a veřejné finance jsou v takovém stavu, že investoři se bojí dluhopisy nutné pro financování chodu státu kupovat. Proto úroky, které Řecko platí jsou vysoko nad jakýmkoli představitelným růstem Řecké ekonomiky. Řecko rovněž otestovalo pevnost Eurozóny, zejména odhodlání Německa pomáhat slabým členům (tj. zbytku Eurozóny).

Řecké dluhopisy jsou nyní udávány jako symbol nejistoty, jako něco, kde lze o peníze snadno přijít. Pokud se však podíváme na politické důsledky pádu Řecka (lavinovité snižování ratingu), které by vedlo k oslabení celé EU na úroveň, která by se nelíbila už ani USA, je bankrot velmi nepravděpodobný. Pokud by opravdu došlo k nejhoršímu a Řecko vyhlásilo, že vyhlásí bankrot, okamžitě do Řecka dorazí nutná finanční pomoc. V takovémto okamžiku by už nešlo hrát o politické body ve volbách kdejakého regionu, zde by byl v sázce risk pandemických rozměrů. Takováto nestabilita by v současné napěněné době (ve smyslu existence bubliny) nebyla vhod ani Číně. Ta si tedy nemůže dnes dovolit přestat nakupovat dluhopisy, v jejím zájmu je dnes spíše pravý opak.

V tomto světle bych si dovolil spíše říct, že řecké dluhopisy se se svým vysokým úrokem jeví jako vhodné místo, kam investovat peníze s velmi vysokým zúročením. Možná mnohé finanční modely říkají pravý opak, ale od kdy se politická rozhodnutí řídí finančními modely?

Co nás čeká příští týden v Evropě IX

2010-06-04T01:22:00.000-07:00

Evropa:Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Německo oznámí stav průmyslové produkce, stav obchodní bilance a současný stav účtu. Švýcarsko oznámí vývoj indexu spotřebitelských cen a předpověď ekonomického vývoje (SECO).

Středa: Velká Británie oznámí stav obchodní bilance se světem (bez služeb) a důvěru spotřebitelů.

Čtvrtek: Německo oznámí současnou hodnotu indexu spotřebitelských cen a stejného indexu orientovaného na cenu bydlení.

Pátek: Velká Británie oznámí vývoj cen produktů vyrobených na území Velké Británie.

Svět:Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Japonsko oznámí stav svého současného účtu.

Úterý: Japonsko oznámí stav svého hlavního indikátoru (složený z 12 předních indikátorů odrážejících stav země). Kanada oznámí stav nových stavebních povolení.

Středa: Austrálie oznámí množství půjček jedincům a společnostem, stav důvěry spotřebitelů (Westpac) a obchodníků (NAB) a stav velkoobchodních zásob. Nový Zéland oznámí stav svých obchodů a Japonsko oznámí stav svého HDP.

Čtvrtek: Japonsko oznámí důvěru spotřebitelů. Austrálie oznámí stav zaměstnanosti. USA vyhlásí počet původních žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Kanada oznámí vývoj indexu cen bydlení a stav dovozu a vývozu zboží.

Pátek: USA vyhlásí index Michiganské Univerzity a stav maloobchodních prodejů.

Poznámka: Světové trhy se stále potýkají ve velmi volatilním období. VIX index roste, pomalu rostou i mezibankovní úroky (LIBOR roste, ačkoli rekordních 5% z doby kulminace krize nedosahuje), což odráží rostoucí nejistotu finančních trhů. V současné době bude třeba v Evropě přerolovat množství dluhopisů a to nejen v zemích PIIGSu, ale i např. ve Francii, což bude v současné době testem zdraví Eurozóny.

Trhy po bouři aneb co dál?

2010-06-02T14:10:00.000-07:00

Po nějaké době je opět třeba podívat se na stav světových trhů. Dnes ráno se Asie probudila do červených čísel a Evropa ji následovala. Během dne se situaci postupně lepší, ale negativní nálada, resp. nedostatek té pozitivní, stále přetrvává. Hlavní otázka první části dne je opět stejná: co na to Amerika? V pátek jsme byli svědkem propadu, způsobeném makro oznámeními (především non-farm payrolls, jejichž nižší než očekávaná hodnota naznačuje zpomalení ekonomiky) a nešťastnými prohlášeními představitelů Maďarska o možném následování Řeckého příkladu. Stav futures (futures na S&P500 obrací trend) naznačuje možnou korekci a přinejmenším zpomalení propadu. Toto by mohlo obrátit i vývoj v Evropě a motivovat evropské burzy ke korekci negativního trendu. Alespoň pro dnešní den.

Celková situace ovšem naznačuje, že trhy se stále potýkají spíše v negativní náladě a prudká změna sentimentu se nezdá být moc blízko. Co se týče Evropy a nálady ohledně problémů PIIGSu je vidět na stavu Pařížského indexu CAC-40. Ten je mnohem více náchylný na nervozitu ohledně problémů Eurozóny, než je třeba Německo, neboť to jako silný exportní stát může z problémů Eura pozitivně těžit. Vývoj CAC40 je vidět na následujícím obrázku (zdroj Yahoo Finance).

Rozdílná reakce Francie a Německa na současné problémy je z obrázku pěkně patrná. Nervózní situace ohledně PIIGSu je vidět na propadu Španělských bankovních titulů (Banco Santander propadla za dva měsíce o 40%).

Dalším projevem špatné nálady na trzích je stále rostoucí cena zlata, které je vnímáno jako únik před nepříznivým finančním počasím. To sice lehce korigovalo, ale nyní se nadychuje k dalšímu růstu. Na druhou stranu klesá cena komodit, padají futures na kovy a vzácné kovy, klesá i ropa (o tom ale později). Kromě toho se propadá Australský dolar. Jelikož je Austrálie ekonomika produkující nerostné suroviny pro motor světa Čínu, je propad této měny indikátorem možných problémů.

Kromě toho americké finanční instituce také propadají, ale toto může způsobeno současnou diskusí ohledně navržené finanční reformy a její konečné podoby. S tímto je i spjatý vývoj LIBORu, který roste a růst TEDu (spread na Eurodollaru poskytovaný americkým Treasury). Strach z problémů finančního sektoru také žene nahoru cenu 10-letých dluhopisů, neboť investoři hledají v tomto únik před volatilními (opět, stačí se podívat na VIX dole) finančními produkty.

Trhy jsou v dnešních dnech ve velmi špatné náladě. To však nic neříká o skutečné situaci, takže špatná nálada ještě nemusí znamenat dramatický propad.

PS: Náladu, a to nejen finanční, nezlepší ani stav v Mexickém zálivu, kdy ropa stále uniká do moře a podle některých odhadů může unikat i do Vánoc.

Co nás čeká příští týden v Evropě VIII

2010-05-28T01:10:00.000-07:00

Evropa:Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Evropská Unie oznámí index cen bydlení.

Úterý: Švýcarsko oznámí stav svého HDP. Francie oznámí index cen výrobců (PPI).

Středa: Švýcarsko oznámí stav maloobchodního prodeje. Evropská Unie oznámí index cen výrobců (PPI).

Čtvrtek: Evropská Unie oznámí stav maloobchodních prodejů.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Svět:Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Austrálie oznámí stav současného účtu. Kanada oznámí své HDP.

Úterý: Austrálie oznámí stav maloobchodních prodejů.

Středa: Austrálie oznámí stav svého HDP. USA oznámí stav prodejů domů a bytů.

Čtvrtek: USA oznámí změnu v počtu zaměstnaných lidí a počet lidí, kteří se poprvé zaregistrovali jako nezaměstnaní.

Pátek: USA oznámí několik důležitých indikátorů: průměrnou hodinovou mzdu, změnu v zaměstnanosti bez zemědělského sektoru a nezaměstnanost. Kanada oznámí stav povolení pro nové výstavby a Ivey index nákupních manažerů.

Poznámka: V současné době jsou trhy velmi volatilní. Důležité pro vnímání informací bude, jestli se trend ustálí a trhy půjdou volatilně do strany nebo budou pokračovat v pádu. Situace v Evropě se pomalu ustaluje, problémy sice zůstaly, ale trhy už nevnímají fiskální problémy některých zemí tak dramaticky. Možné problémy se dají očekávat v případě Francie, neboť v současné době vyprší množství jejích dluhopisů a obvyklé přerolování kontraktů může být vnímáno jako špatný signál. Na světovém měřítku bude nejvýznamnější příští pátek a makro oznámení o stavu pracovních míst v USA.

Jak opční pátek zachránil svět aneb poznámka k uklidnění trhů...

2010-05-24T08:46:00.000-07:00

V předchozím komentáři jsem maloval čerta na zeď a věštil velký propad akcií, který se však nekonal. Nyní je zajímavé poohlédnout se, proč akcie nepadly volným pádem jako během krizí v roce 1929 či 1987. Faktorů je samozřejmě mnoho, já bych však zmínil, jeden který podle mne hrál poměrně velkou roli. Jde o to, že v pátek byl takzvaný "option friday", tj. den, kdy se musí přerolovat nasmlouvané opční kontrakty na další období. Tento den nastává každý třetí pátek v měsíci. Jde o to, že v sobotu, následující tento pátek, typicky vyprší dopředu nasmlouvané opční kontrakty. Vzhledem k tomu, že mnoho opcí plní roli investičních nástrojů pro různé účely (např. hedgeování, tj. zajišťování rizika), je třeba jejich životnost prodloužit. To znamená, že v tento pátek jsou investoři nuceni uzavírat velké množství obchodů a zároveň se zamýšlet nad dlouhodobým trendem, nejen nad intradenním pohybem akcií. V tento den se vlastně nuceně střetávají dvě škály uvažování: krátkodobé (na úrovni intradenních obchodů) a dlouhodobé (na úrovni životnosti opcí, tj. škála v měsících).

V tento den tudíž byli investoři nuceni vzít do úvahy dlouhodobý trend a nejen krátkodobou paniku. Toto donutilo účastníky k zamyšlení, jak moc je panika reálná, jestli je někde tam venku doopravdy Lehman II a jestli není současný pád opět jen přehnaná korekce, která by je při prodlužování opčních kontraktů mohla stát jmění. Tento den byl jakýmsi "racionalizérem", tj. zpomalil trend skákání z jedné bubliny do druhé (tzv. "echo bubbles", kdy pří korekci dojde k překmitu a tvoří se bublina na druhou stranu). V samotném procesu korigování trhů je tento překmit přirozený, musí však být tlumený. Při komentování chování trhů je tudíž nutné vzít podobné významné dny do úvahy, z čehož si vezmu ponaučení především já sám...

Co nás čeká příští týden v Evropě VII

2010-05-21T04:14:00.000-07:00

Příští týden jsou v Evropě plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Velká Británie oznámí vývoj žádostí o přidělení hypoték.

Středa: Francie oznámí stav své ekonomiky tak, jak ho odráží nálada mezi nejvyššími obchodními představiteli (INSEE index).

Čtvrtek: Tento den bude ve znamení vývoje indexu spotřebitelských cen v Německu, kde kromě CPI bude oznámen i index s ohledem na ceny žití.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Poznámka: Stále ovšem bude rozhodující pro vnímání zpráv, jak se bude vyvíjet současný stav na finančních trzích, tj. jestli bude market mood směřovat dolů nebo se už trhy oklepou a zprávy budou vnímány v růstovém režimu.

Černé a bílé labutě

2010-05-21T00:22:00.000-07:00

Současné dny a týdny jsou z hlediska fungování trhů velmi zajímavé. Téměř denně jsme svědky mnoha událostí, které se řadí do kategorie černých labutí (Black Swans, jak statisticky málo pravděpodobné události ve financích nazývá Nassir Taleb), tj.něco, čeho bychom se statisticky, platí-li konveční finanční teorie, prostě neměli dožít. příkladem tohoto je například micro-crash (kolaps v malém) trhů vyvolaný chybou v prodeji akcií Procter and Gamble ze šestého května.

Nyní je více než možné, že další černá labuť začíná měnit barvu peří na bílo (obrázek z Yahoo Finance). Na obrázku vidíme, jak se trhy (indexy z hlavních světových burz) zanořují směrem dolů a připravují ke střemhlavému pádu.

Trhy v současné době obrátily a korigují růst, jehož opodstatněnost je pochybná (viz můj předešlý blog o panické reakci na jednu špatnou zprávu). Korekce je ale bohužel opět dramatická. Mnozí komentátoři se na tomto snaží přiživit a věští další dramatický pád srovnatelný s pádem a la 1929 či 1987, tj. že krize zatím neudeřila, ale že její čas teprve - v nejbližších dnech - přijde. Tímto samozřejmě přilévají olej do ohně a zvětšují paniku. Je ale zřejmé, že problémy na trzích jsou. V souvislosti s Německým zákazem prodeje nakrátko některých aktiv se mluví o tom, že pokud si problémů všimla i Německá vláda, že budou opravdu velké. Mnozí také používají přirovnání, že Lehman II je někde na tam venku. Je-li opravdu tam venku a ukáže se, tak můžeme být svědky další bílé labutě, která mění barvu.

Nejbližší dny ukáží...

Nejzajímavější samozřejmě je, jak se dneska budou chovat americké trhy. Včera na závěr dne sjely až ke svým denním minimům. Nálada tedy není moc dobrá, Evropské trhy nemají v současné době sílu táhnout protikorekci. Trhy obecně v současné době nevěří ekonomické stabilitě v Evropě. To je například vidět i na komentářích ke stavu Eura, které sice v současné době koriguje pád, který prodělalo. Mnozí obchodníci Euro v současné době nakupují, ale stále mají prst na spoušti se svých nakoupených aktiv co nejrychleji zbavit a hlavně neprodělat. ECB se sice bude snažit Euro trochu uklidnit, ale síle výprodeje podpořené celkovou panikou trhů nemůže konkurovat. Nyní tedy zůstává otázka, zda-li dnes a na začátku příštího týdne se situace uklidní a dojde jen k racionální korekci. Štěstí je, že se na pátek neočekávají žádná (natožpak špatná) makro data. To by mohlo trhy trochu uklidnit.

Co nás čeká příští týden v Evropě VI

2010-05-14T07:07:00.000-07:00

Příští týden jsou v Evropě plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Velká Británie oznámí index spotřebitelských cen a CBI index (index manažerů v manufakturním průmyslu zahrnujícím ceny vstupů, stav vývozu aj.). EU oznámí vývoj inflace. ZEW institut oznámí ekonomický sentiment v EU a Německu.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: Německo oznámí index výrobních cen.

Pátek: Německo oznámí stav svého HDP. Dále bude oznámen IFO průzkum ohledně vývoje obchodního klimatu, současného stavu a budoucích očekávání. EU oznámí stav současného účtu. Velká Británie oznámí velikost na-inflaci-upravených investic vládního a podnikatelského sektoru.

Poznámka: Stále pokračuje nejistota stavu finančního sektoru. I přes přislíbenou mezinárodní pomoc Řecku a celkové ochotě společně řešit problémy se akciové trhy ubírají směrem dolů. Cena zlata opět výrazně roste, což odráží strach investorů a iriacionální víru ve zlaté cihličky. Dále je otázkou, kdy se opět do popředí dostanou problémy Kalifornie, které díky Řecku zapadly do pozadí...

Bude California brzy následovat Řecko?

2010-05-13T11:01:00.000-07:00

V dnešní době se zuřivě mluví o problémech malého Řecka, přičemž se dostal do pozadí systémově mnohem větší problém: California. Proč by tedy California měla následovat Řecko a spustit americkou verzi "řecké krize"?

California má deficit 20 miliard dolarů. Kromě toho má více než 200 miliard dolarů uvázaných v různých dlouhodobých závazcích. Téměř 120 miliard dolarů je v dlouhodobých dluhopisech, deficit přes 16 miliard dolarů v penzijním systému a dalších více než 50 miliard dolarů ve zdravotním systému (pro budoucí penzisty). Dále jen pro ilustraci, California utrácí ročně velké množství dolarů na velmi "specifické" výdaje: téměř 900 miliónů dolarů na věznění nelegálních uprchlíků či 500 miliónů dolarů na požáry. Kromě toho další půjčky budou mnohem dražší, neboť má nejhorší rating ze všech států USA: A-, rating zemí třetího světa. Navíc je bez možnosti tisknout si své vlastní dolary popřípadě devalvovat měnu.

California má kromě fiskálních problémů i mnoho systémových problémů. California nemůže dále spoléhat na vědomostní ekonomiku. V sedmdesátých letech investovala tato země největší množství peněz (ze všech zemí USA) na prvňáčky. Dnes už je třetí od konce. Kvůli vzrůstajícím finančním porblémům již obdrželo 23 tisíc učitelů předběžné oznámení, že jejich služby už nebudou zřejmě v dalším roce třeba. Systém prestižních škol operujících pod označením University of California očekává dramatické škrty státních dotací. Mimochodem, California za posledních 23 let postavila 23 věznic, ale jen jednu univerzitu.

California se potýká i s velkou nezaměstnaností, přičemž californská města patří mezi ta nejvíce postižená nezaměstnaností ze všech států USA. California rovněž vede v pomyslném žebříčku počtu uzavřených domácností (70000 opuštěných domovů v únoru je opravdu hodně). Toto jde ruku v ruce s klesající cenou nemovitostí, která v některých městech mohla činit i více než 60% procent z ceny během čtyř let. Do toho se přidal i opětný pokles prodejů nemovitostí, u kterého se zdálo, že se v minulém roce odrazilo ode dne.

Problémy Californie jsou v mnoha ohledech mnohem horší, než problémy Řecka. Navíc Řecko je v porovnání s Californií mravenec. Hlavní výhoda Californie však kromě Terminátora v čele, podle mě, spočívá v tom, že má za zády silnou federální vládu a platí rezervní měnou, kterou, jak se zdá, potřebují všichni globální ekonomičtí hráči, včetně nepřátelské Číny.

Ohlédnutí za šokem z minulého týdne

2010-05-13T00:55:00.000-07:00

Je tomu týden, co trhy zaznamenaly šok v podobě náhlého pádu skoro celého finančního sektoru, který byl provázen dočasným uzavřením obchodování s mnoha tituly (NASDAQ uzavřel na 20 minut obchodování s mnoha tituly, jejichž cena se výrazně změnila). Panická vlna byla spuštěna velkým blokovým příkazem k prodeji akcií Procter and Gamble za 39.37, přičemž na trhu běžná cena odpovídala spíše ceně 59.37 dolarů za akcii (a fluktuace ceny jsou spíše v řádech desítek centů). Toto byl ten pomyslný kamínek, který spustil lavinu. Propad akcií však ustal a ceny se vrátily do téměř původních úrovní (kromě volatility, VIX index zůstal vysoko, což odráží stále velkou nervozitu).

Mnoho pozornosti bylo v současné době věnováno prvotnímu pádu akcií P&G. Napsalo se mnoho o tom, jestli to byla chyba obchodníka, tj. jestli se někdo ukliknul, nebo jestli to byla počítačová chyba způsobená tím, že dnes hraje velkou roli obchodování na velkých frekvencích (high frequency trading) za použití super-počítačů. Samotný pád akcií P&G však způsobil jen 172 bodů z cca 1000 bodů, o které ubral Dow Jones Index (považovaný za ukazatel vývoje Americké ekonomiky).

Samotná kotace prodeje akcií P&G o 20 dolarů méně oproti "očekávané" ceně však podle mě není podstatná (pokud nešlo o nějakou úmyslnou chybu brokerů nebo něco podobného nezákonného). Takové chyby se stávají, resp. snadno se mohou stát. Pokud tedy na trhu avizuji, že prodám něco hodně pod cenou, která se zdá býti fér, tak každý bude chtít ode mě levně nakoupit a tím i pěkně vydělat. Samozřejmě, takovýto prodej pak vyvolá otázky, jestli cena, za kterou prodávám vlastně není fér a ta původní nebyla nesmyslná. To se tedy stalo i během kritického momentu. Na trhu se ocitl velký blok akcií pod cenou. Pokud by tedy hráči na burze pevně věřili tomu, co proklamují, tj. že americká ekonomika pevně roste, žraloci by po bloku skočili, cena samotné společnosti by se na chvíli zahýbala a pak se rychle vrátila zpět. Žraloci by na tomto obchodu pěkně vydělali a ten, co obchod vypsal, by se asi zapsal do historie akciových trhů někde v kategorii Darwinových cen, jak uzavřít živnost na Wall Street. V dnešní rychlé Webem-2.0 dominované době by výkyv ceny mohl být v řádu milisekund, neboť tak málo stačí žraločím superpočítačům k ulovení ryby, která se neopatrně odchýlila od hejna.

Ale... to nebyl případ těchto chvil. Místo, aby tento výkyv byl rychle pohlcen, způsobil dramatický propad (více než 800 bodů v Dow Jones Indexu). Investoři, kteří se do tohoto masivního výprodeje zapojili, asi přestali věřit tomu, že americká ekonomika pevně roste. Přestali věřit, že vlastnit akcie společností kótovaných na amerických burzách má nějakou cenu (ceny některých akcií propadly na centové hodnoty). Přestali věřit současné ekonomice jako celku. Tento masivní výprodej byla čistá panika, kdy se lidé snaží zbavit bezcenných akcií a utéct. Tento okamžik ukázal, jak křehká je současná ekonomika, resp. důvěra v ní. Ukázal, jak moc racionální jsou ceny na akciových trzích. Třeba to ale není tak hrozné a tohle byla jen chvilková slabost investorů. I to je možné. Např. David Kotok (Cumberland Advisors) tvrdí, že panika nastala proto, že lidé v USA sledovali v daný okamžik zprávy z Řecka, kde se po demonstracích objevili první mrtví, a vyložili si tyto zprávy jako oficiální začátek konce Evropy. Osobně si ale stále myslím, že na současném vymodleném růstu je něco nezdravého a brzy můžeme čekat další překvapení...

Co nás čeká příští týden v Evropě V

2010-05-07T05:28:00.000-07:00

Příští týden jsou v Evropě plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Německo ukáže stav obchodní bilance a stav současného účtu. Velká Británie odhalí stav trhu s bydlením (RICS index) a indikátor cen v maloobchodních řetězcích.

Úterý: Německo oznámí velmi očekávaný index spotřebitelských cen (CPI) a index spotřebitelských cen s ohledem na ceny bydlení (HCPI). Velká Británie oznámí průmyslovou produkci a odhad vývoje HDP.

Středa: Německo ukáže stav HDP. Francie představí CPI a HCPI. velká Británie představí výsledky viditelné obchodní bilance (tj. bez služeb) se světem, nezaměstnanost na svém území (počty žádostí o podporu v nezaměstnanosti a počty lidí aktivně hledajících zaměstnání) a nakonec celonárodní spotřebitelskou důvěru.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Poznámka: Neustále budou na trhy dorážet problémy Řecka. Je především zajímavé, jaký to bude mít dopad na Německé trhy, které jsou zatím k řecké krizi a poklesu Eura relativně imunní.

Navíc včerejší skok na amerických akciových trzích bude mít ještě dohru, neboť tento pád ukázal náchylnost akciových trhů věřit špatným zprávám. Trhy zareagovaly hodně hystericky, což je v kontrastu s prezentovanou sebedůvěrou US trhů a projekcemi dvouciferného růstu bez "ohledu na počasí" kolem.

Při pohledu na dnešní stav na PSE mě napadá replika z Pána Prstenů: Burza se zbarvila dočervena, v noci byly prolity miliardy...

US trhy se pouští na osamělý sprint - aneb zakopnutí online

2010-05-07T02:33:00.000-07:00

Včera přinesly americké trhy zajímavou událost. Po druhé hodině odpolední došlo během deseti minut k prudkému poklesu téměř všeho, co se na trzích obchoduje. Dow Jones Index klesl o tisíc bodů. Po deseti minutých došlo ke korekci a návratu směrem k původním hodnotám. Samotné okamžiky dramatického poklesu a následného návratu zpět můžeme sledovat v přímém přenosu s komentářem Jima Cramera, který doslova táhnul trh nahoru:

Proč k tomuto pádu došlo? Zatím se mnoho neví, co bylo příčinou. Jedno z možných vysvětlení je samozřejmě strach z problému v Řecku a jejich přelití do celého finančního světa. Jako další důvod je uváděna "chyba" v počítačích řídících obchody, prostě že se splašilo pár nul. Jak tedy k tomuto pádu došlo? Celý sesuv způsobily akcie Procter&Gamble, když na trh dorazil ohromný blokový příkaz k prodeji akcií (blok byl v řádech miliard, místo typických miliónů), jehož dopad vidíme na obrázku (zdroj Yahoo Finance):

Toto spustilo lavinu, kdy se začalo prodávat témě všechno. Na trhu přestali existovat kupci. Lavina panických výprodejů a chaos je dobře vidět na dalším obrázku (zdroj Yahoo Finance):

Následný chaos ukazuje skok ve VIXu (charakterizujícím volatilitu S&P 500 indexu):

Význam tohoto skoku je potvrzen i tím, že NASDAQ pozastavil na dvacet minut obchodování s akciemi, jejichž cena vzrostla nebo klesla o více než 60% zavírací hodnoty z předešlého dne! Uzavření obchodování bylo opravdu na pořadu dne, neboť ceny akcií padaly pomalu k centovým hodnotám. Trh se však uklidnil a došlo ke korekci zpět. Otázka je, co ukáže dnešek a především jak trhy zareagují na dnešní makro data.

Poznámka na okraj, jestli za pád může high-frequency obchodování nebo ne se ještě neví, každopádně tato událost byla jako dar z nebes pro tvůrce právě předkládaného plánu regulací finančního sektoru, který teď koluje v Kongresu.

Navíc je zajímavé, že například známý správce fondů Barry Ritholtz, známý svým citem pro správné časování, večer před tímto pádem vystoupil ve svých agresivních fondech z většiny pozic a držel vše v hotovosti, takže zůstal tímto chaosem nedotknutý. Zajímavé rovněž je, že ze svých pozic vystoupil na základě technických indikátorů a sledováním situace na trzích. Že by nakonec dokázal předpovídat i chyby v počítačích?

US trhy se pouští na osamělý sprint - u konce s dechem

2010-05-03T06:07:00.000-07:00

Nedávno jsem zde uváděl, jak se US trhy pouští na osamělý sprint. Jak tedy situace vypadá dnes? Porovnání trhů USA, Evropy a Asie (viz obrázek níže, zdroj Yahoo Finance) naznačuje, že US trhům už dochází dech.

Vývoj posledních dní opravdu naznačuje, že dochází ke korekci. Otázka je, jestli je korekce způsobena jen dočasně ropnou skvrnou u jižního pobřeží USA nebo současnými problémy Eura.

Kromě toho vývoj indexů ukazuje rozdílný stav Německa a Francie. Francie se s dalšími nevyřešenými otázkami ohledně budoucnosti Eura propadá, zatímco Německo se stále pevně drží. Toto může odrážet názor trhů na situaci dvou velkých evropských ekonomik a jejich stabilitu. Zatímco Německu může korekce Eura pomoci upevnit své exportérské postavení, Francie je poklesem kurzu Eura spíše negativně zasažena.

Principal-agent problem aneb GS vs. Ghana 1:0

2010-05-02T06:48:00.000-07:00

Principal agent problém je střet, kdy si zaplatíte někoho, aby pro vás pracoval, ale dotyčný má kromě práce pro vás ještě jiné aktivity, které nejsou tak úplně v souladu s vašimi zájmy... místo vysvětlování se ale podívejme na krátký příběh, který možná napoví.

V roce 1998 byla ghanská Ashanti Gold třetí největší společností světa zabývající se těžbou zlata. Byla to první "černá" společnost na LSE (Londýnská burza). V tomto roce koupila důl Geita v Tanzánii, aby podpořila svůj růstový potenciál. V květnu 1999 se ale britská vláda rozhodla zbavit se 415 tun zlata ze svých rezerv. Na trh se dostalo velké množství tohoto kovu a jeho cena spadnula na 20 leté minimum. Takovýto pokles ceny byl pro těžební společnost těžkou ranou, proto se obrátila na svého finančního poradce, Goldman Sachs, aby jí pomohl. Goldman doporučil společnosti, aby se zabezpečila proti změně ceny zlata, tj. aby většinu svých budoucích kontraktů nasmlouvala na dlouhou dobu na pevně danou cenu. Toto mělo společnost uchránit před dalším pádem zlata v budoucnu.

Jak tomu ale bývá, Goldman Sachs nebyl jen obyčejnou poradenskou firmou, byl to i jeden z největších prodejců podobných kontraktů na hedgování cen zlata, tudíž z tohoto obchodu neprofitoval jen tím, že si nechal za své rady platit, ale profitoval i z prodeje kontraktů samotných. Vedle toho ale byl Goldman Sachs i prodejce zlata samotného, tudíž to byl hráč, který se v ceně zlata vyznal.

Měsíc po uzavření těchto ohromných kontraktů na hedgování ceny zlata společností Ashanti oznámilo 15 velkých evropských bank, se kterými měl Goldman Sachs úzké obchodní styky, překvapivou zprávu: příštích pět let přestanou vyprodávat zlato. Toto oznámení způsobilo, že se cena zlata zvedla během jednoho měsíce asi o 40%. Toto se pro společnost, která se zamkla na nízkých cenách stalo likvidační. Ashanti tento krok neustála a byla pohlcena společností AngloGold.

Kde tedy byla chyba? Na trhu se říká, že timing is everything, tj. je potřeba si vše dobře načasovat. V tomto příběhu stačilo, kdyby Ashanti počkala s dotazem o měsíc později a nic se nemuselo stát. Zajímavé v tomto příběhu ale je, jak jedna společnost, Goldman Sachs, stála na všech stranách při uzavírání obchodů. Zastupovala Ashanti, prodávala futures na zlato, prodávala zlato samotné, pomáhala zlato (ne)prodávat evropským bankám. Možná je to jen náhoda, Goldman Sachs nebyla z ničeho obviněna a obviněna asi nebude. Je třeba se ale poučit do budoucna a nedovolit, aby jedna společnost v sobě koncentrovala takovou obchodní moc (podobná situace zavání v dnešních problémech Řecka, kdy stejná společnost pomáhá Řecku uklízet dluhy, radí a pak sami prodává swap kontrakty a navíc působí jako hráč na dluhopisovém trhu).

Možnost pojistit si cenu produkované komodity není špatná, stejně tak není špatné pořizovat si swap kontrakty na měnu pro lepší financování dluhů. Toto jsou naopak výdobytky moderních trhů, které mají pozitivní dopad na vývoj ekonomik. Špatné v tomto příběhu je, že jedna společnost stojí na všech stranách obchodů, má nejen informace ale i možnost ovlivňovat jednání ostatních hráčů z pozice "nezávislého" poradce. Navíc sama ještě prodává instrumenty, které jsou předmětem obchodů, o kterých radí.

Co nás čeká příští týden v Evropě IV

2010-04-30T08:04:00.000-07:00

Příští týden jsou v Evropě plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Německo oznámí index manufakturních nákupních manažerů.

Úterý: Velká Británie oznámí CIPS PMI (obdoba indexu nákupních manažerů) a důvěru spotřebitelů. EU oznámí index výrobních cen.

Středa: EU oznámí očekávanou výši maloobchodních prodejů.

Čtvrtek: Není plánováno nic významného.

Pátek: Německo oznámí výsledky průmyslové produkce. Velká Británie oznámí vývoj cen vstupů a výstupů v manufakturní výrobě.

Poznámka: Situace na Evropských trzích se začíná přiostřovat. Nervozita ohledně Řecka stále roste, jeho rating jde dolů. Nyní se do toho přidaly i problémy Portugalska a Španělska. I když se stále o problémech PIIGS mluví, nyní se začínají problémy doopravdy projevovat. Z tohoto důvodu lze očekávat i jiné reakce trhů na oznámené makro-výsledky. Změna se projeví i mimo území Evropy. Trhy nyní budou náchylné v krítkodobém měřítku na panické chování kolem neočekávaných prohlášení spojených s budoucností Eura.

US trhy se pouští na osamělý sprint

2010-04-26T03:25:00.001-07:00

Následující obrázek ukazuje vývoj hlavních indexů ze tří částí světa, tj. US, Evropy a Asie (viz obrázek dole, zdroj Yahoo Finance) za poslední tři měsíce.

Pokud se na něj podíváme podrobně, všimneme si, že Asie začala výrazně korigovat svůj růst a obrátila trend, viz patrný zlom kolem 13 dubna. Evropa začala také korigovat, Frankfurt a Londýn výrazně ubrali tempo růstu a trh se spíše pohybuje do strany. Francie dokonce napodobila Asijské trhy a obrátila trend směrem ke korekci dolů. Americké trhy, na druhou stranu, stále pokračují ve spanilém růstu a snaží se odpoutat od pelotonu. Otázka je, jestli US trhy udrží toto tempo a neodpadnou za chvíli mimo dráhu. Někteří US komentátoři s hrůzou poznamenávají, že by se trh mohl drát do svých původních výšin. To by pak ale podle nich znamenalo další šílený pád. Konzervativnější odhad spíše říká, US trhy začnou brzy korigovat a dojde k redukci. Vyvstává samozřejmě obava, že korekce bude přiživena iracionálním strachem z ne-růstu, neboť v současné době mnozí aktéři na US trzích pevně věří v dlouhodobý růst trhů. Korekce by dále mohla být přiživeny strachem z působení bank, viz současné kauzy GS, a stavem Kalifornie.

Takže, stáhne svět Ameriku nebo Amerika vytáhne svět? Příští týdny naznačí, jak se bude rozdíl mezi US a světem dále vyvíjet a jestli dojde k racionální korekci nebo dalšími výkyvu směrem dolů.

Co nás čeká příští týden v Evropě III

2010-04-23T02:18:00.001-07:00

Pondělí: Neočekávají se žádné naplánované zprávy.

Úterý: Velká Británie odhalí počet nových žádostí o hypotéky a také CBI Distributive Trades, tj. index postavený na průzkumu mezi prodejci odrážející objemy obchodů.

Středa: Německo přestaví vývoj indexu spotřebitelských cen CPI a HCPI (index spotřebitelských cen zaměřený na ceny žití).

Čtvrtek: Bude oznámeno velké množství indikátorů, většina z nich má však malý dopad na trhy.

Pátek: Německo oznámí stav maloobchodních obchodů v zemi. Francie odhalí vývoj indexu producentských cen (PPI). Evropská unie ukáže stav nezaměstnanosti a vývoj spotřebitelských cen zaměřených na žití (HCPI).

Kromě toho, příští týden bude na Evropu stále dopadat sopečný prach ze severu a Řecké problémy z jihu.

Jak funguje burza IV

2010-04-19T01:35:00.000-07:00

V minulém díle jsem se zabýval tím, jaké uspořádání může burza mít. Zmínil jsem dva základní typy: elektronická burza a floor trading. Vedle toho jsem ještě připomenul existenci Over-The-Counter obchodování mimo jakékoli instituce. Tohle ale není ještě úplný popis, který by nám mohl něco užitečného napovědět o možném úskalí burz. Doposud jsme se totiž vůbec nezabývali stranou, která prodává burzovní služby. Intuitivně je zřejmé, že tuto roli plní burza sama, když umožňuje obchodování, tj. pokud poskytuje místo, kde se mohou obchodníci setkávat či pokud udržuje databázi, kde mohou strany publikovat své nabídky. Tohle ale není přímo prodávání burzovních služeb.

Poskytování místa, tj. udržování tržiště v použitelném stavu, je primární služba. Tento typ služeb je pasivní, kdy zde není aktivní činitel, který by aktivně umožňoval hladké obchodování jiným. Za tuto službu platí účastníci burzy nějaký malý poplatek. Při pasivním uspořádání se musí obě strany sami najít a dohodnout na podmínkách obchodu, posléze pak na předání zboží a peněz, případně jiný druh směny. Toto může být samo o sobě dost náročné pro aktéry, kteří neobchodují často. Může to pro ně představovat další náklady, které je mohou od samotného obchodu odradit. Navíc velmi často hrozí riziko, že se dvě strany dohodnou, ale jedna ze stran se bude chtít z daného obchodu vyvázat, neboť to, co mohl být výhodný obchod v jednom okamžiku, se na burze může velmi rychle stát nevýhodným. To lze ilustrovat na amerických burzách, kdy obvyklá doba mezi uzavřením obchodu a fyzickým doručením akcií jsou dva pracovní dny. Během této doby se může cena velmi často dramaticky změnit a z běžného obchodu se pro jednu ze stran může stát právní dobrodružství.

Tento problém otevírá prostor pro první typ aktivních služeb, které mají na starosti právě toto. Tímto typem poskytovatelů burzovních služeb jsou různí "vypořádávací agenti" (název pochází z market clearing). Tito agenti mají na starost uvést dohodnutý obchod v život. Vhledem k tomu, že se touto službou zabývají ve velkém, mají své zaběhlé postupy a tudíž i náklady na řešení případných sporů jsou mnohem menší, než jaké by byly pro jednotlivé strany. Tyto služby se většinou vyplatí využívat institucionálním účastníkům burzy, tj. například producentům nějaké komodity, kteří se chtějí pojistit proti výkyvům v ceně za použití futures kontraktů, přičemž si obchod aktivně dohodnou s protistranou sami. Za tuto službu musí samozřejmě zaplatit určitý poplatek, a to ať už procentní podíl z objemu obchodů nebo nějaký fixní. U těchto typů služeb je důležité, aby vypořádávací agenti nebyly malí slabí hráči. Tuto službu velmi často vykonávají banky, popřípadě sami burzy jakou součást svých bankovních služeb či centrální registr, kde navíc může docházet k dozoru nad trhem.

Vypořádávací agenti tedy umožňují, aby již dohodlý obchod doběhl dokonce a došlo k výměně například akcií za peníze. Co když ale výše uvedený producent bude malý a bude produkovat danou komoditu jen sezónně, a tudíž nebude chtít držet ve svém týmu člověka který bude mít na starosti aktivní hledání obchodů s protistranou? V tomto okamžiku přichází do hry brokeři. Brokeři, nebo brokerské společnosti, aktivně pomáhají svým klientům hledat protistranu, se kterou mohou uzavřít obchod. V případě producenta například pšenice to vypadá tak, že producent po odhadu sklizně na danou sezónu zavolá svou brokerskou společnost a zeptá se jí na současnou situaci na trhu s futures kontrakty na pšenici. Broker pak hledá na burzách nabídky, kontaktuje jiné brokery a zjišťuje cenu pro svého klientu. Tomu pak předloží nabídky, které našel. Klient-pěstitel se rozhodne, jestli nějaký futures kontrakt uzavře. Pokud ano, broker pak pomůže postarat se o zbytek, tj. kontaktuje druhou stranu, kontaktuje vypořádávacího agenta a banku svého klienta. Za své služby si pak nechá samozřejmě zaplatit. Stejně mohou postupovat i drobní investoři, pokud chtějí například investovat do akcií dané společnosti, kdy opět kontaktují svého brokera, který jim za poplatek obchod zařídí.

Broker tedy může pomoci svému klientovi tím, že najde protistranu, která obchod uzavře. Moc toho ale nezmůže, pokud neexistuje protistrana, která by obchod uzavřela. K tomuto účelu se na trhu objevili dealeři. Dealer se snaží koupit levně od těch, co chtějí právě něco prodat, aby to prodal dráže o něco později těm, kteří o to budou mít zájem (nebo naopak). Dealeři umožňují, aby se daly obchody uzavírat kdykoli, samozřejmě za určitou cenu. Dealeři poskytují trhu tekutost, neboli likviditu. Dealer je tedy ten, co má k dispozici hotovost, kterou chce investovat do netrpělivosti účastníků trhu. Projevem přítomnosti dealerů na trhu je rozdíl mezi nákupní cenou a cenou prodejní. Tyto dvě ceny nemohou být za přítomnosti dealerů stejné, neboť by pak dealeři obchodovali bez možnosti zisku (bez ohledu na možný zisk díky čistě čekání na změnu ceny). Dealeři jsou rovněž nazývání tvůrci trhu (market makeři). To je díky výše popsanému jevu, neboť dealeři tvoří trh, vytvářejí možnost prodat i koupit pro příchozí. Market makeři by na středověkém tržišti každé ráno stály u brány, kupovali od pěstitelů plodiny za mírně nižší cenu a tu pak po celý den prodávali na tržišti za cenu o něco vyšší. Pěstitelé by pak nemuseli ztrácet čas na tržišti a pracovat místo toho celý den na poli.

Klasické uspořádání burzy tedy je, že burza poskytuje institucionální místo pro obchodování. Na burze pak působí market makeři, kteří sledují trh s akciemi či komoditami, odhadují správnou cenu (vhledem ke všem možným informacím) a nakupují za menší cenu a prodávají za vyšší. Pokud je tedy na trhu s danou akcií či komoditou více market makerů, vniká už dříve popsaná kniha objednávek, neboť každý tvůrce trhu si odhaduje cenu podle svého. Je-li na trhu dost tvůrců trhu a zájem o danou akcii dost velký, rozdíl mezi nabízenou a poptávanou cenou je velmi malý. Zájemci o koupi či prodej daného množství akcií pak mohou svůj obchod realizovat prostřednictvím tvůrců trhu, které kontaktují přímo nebo brokerů.

Jak funguje burza III

2010-04-19T01:33:00.000-07:00

V předchozích dvou příspěvcích jsem se zaměřil na burzu, jakožto pasivní místo, kde různé strany mohou uzavírat své obchody. Kromě toho jsou burzu přirovnával k institucionální nástěnce, kde lidé prezentují své nabídky. Jak ale tato nástěnka obvykle vypadá? V dnešní době je čím dál tím běžnější, že burzy jsou realizovány elektronicky, kdy nabídky a poptávky jsou udržovány v databázi. Databáze a přístup k ní jak pak zajišťován burzou. Ti, co mají do tohoto systému přístup, pak mohou kótovat své nabídky a tím dát vzniknout "order book", knize objednávek. Tak tomu je i v případě Pražské burzy. Burza se stará o to, aby databáze i software fungoval bez problémů a účastníci na ní mohli bez problémů fungovat. Účastníci pak burze platí poplatek, aby mohli na burze pracovat.

Jiným typem fungování burzy je pak tak zvané "floor trading". Tento způsob je známý jak z mnoha filmů, tak i ze středověkých tržišť. Při floor tradingu je nabídka a poptávka realizována prostřednictvím jednotlivých obchodníků, kteří se navzájem překřikují a snaží se prodat si danou akci či komoditu. Samotné obchodování se děje uvnitř jakýchsi arén. Samotné arény jsou pak velmi hlučné, neboť se zde obchodníci navzájem neustále překřičují. Mnohdy jim nestačí jen poslouchat, ale musí odečítat ze rtů a sledovat pohyby celého těla. Během času si obchodníci vybudovali systém prstové abecedy, kdy dlaní na dálku naznačí své incentivy. Pokud se dva obchodníci dohodnou na obchodu, zaznamenají obchod do svých karet, které se pak přes noc zkontrolují a obchody se spárují a vyčistí. Nespárované obchody se musí dále řešit. Burza se samozřejmě snaží zamezit, aby si obchodníci nevymýšleli, popř se nesnažili z obchodů utíkat, proto většinou obchody probíhají skrze burzu a burza sama řeší problémy. Přístup na burzu je buď za poplatek, nebo formou spoluvlastnictví burzy, kde některé burzy fungují, resp. vznikly, na bázi dobrovolného sdružení "pod jednou střechou".

Obchodníci pak mají přístup na burzu buď sami za sebe nebo ve jménu společnosti, pro kterou pracují. Burza pak většinou funguje tak, že pro danou komoditu či burzovní produkt je zvláštní sekce, kde se pohybují specialisté na danou věc. Obvykle obchodníci na sobě mají výrazné barevné označení, aby byli zdálky rozlišitelní. Sami obchodníci pak neopouští obchodní arénu a s vnějškem komunikují prostřednictvím dalších lidí. Ti zahrnují pracovníky, kteří komunikují s vnějškem a přijímají např. telefonické příkazy. Příkladem takovéto burzy je v Evropě London Metal Exchange, v USA pak Chicago Mercantile Exchange. Často jsou tyto burzy používané pro obchodování s komoditami, resp. jejich futures kontrakty.

Třetím důležitým tipem burzovního uspořádání je tak zvané "over-the-counter" (OTC). Toto ve skutečnosti není žádná burza, obchody se v tomto případě uzavírají mimo jakoukoli instituci. Tento způsob preferují velké banky a investiční společnosti. Takovýto typ obchodování se špatně sleduje a tudíž i reguluje, což je zřejmě i důvod jeho používání. Na druhou stranu trpí jednou vadou, špatně se zde hlídá dodržování smluv. Např v případě futures kontraktů nebo jiných derivátů burza vybírá od obou stran kontraktů kontrolní poplatky (margins), které mají za cíl sledovat spláceníschopnost stran pro případ velkých výkyvů v ceně uzavřených kontraktů. Popř. obchody na burze probíhají skrze burzu, kde burza se pak efektivněji vypořádává s problémy a bezproblémoví obchodníci nemusí s tímto ztrácet čas. Toto není však není možné na OTC. Zároveň velké spekulativní obchody na OTC mohou působit chybu v celém systému. Jedním z výrazných přispěvatelů do současné krize bylo i velké množství neregistrovaných obchodů v Credit Default Swaps či Obligations na OTC. Tyto neregistrované obchody pak mohou centrální banky a vlády zaskočit nepřipravené, ale to je na jiné téma...

Zpátky však k burzovnímu uspořádání. Pro nás bude v dalším důležité to první, tj. elektronické obchodování, neboť tak funguje pražská burza. V dalším díle tedy zůstaneme u elektronického obchodování a motivováni Pražskou burzu se dostaneme k dalším podrobnostem.

Jak funguje burza II

2010-04-16T12:16:00.001-07:00

Ve svém prvním příspěvku jsem uvedl základní uspořádání burzy. Představil jsem, že burza slouží jako institucionální nástěnka, na které si potenciální prodejci a nákupci oznamují své záměry. Obě tyto skupiny pak tvoří stranu, která si jen kupuje burzovní služby. Nejde o to, jestli dotyční ve skutečnosti něco prodávají nebo kupují, tak jako tak si kupují služby burzy. Než se tedy pustím do popisu mechanismů, jak se dají burzovní služby nejen kupovat, ale i prodávat, nejprve přiblížím hlavní typy hráčů, kteří na burze působí a především jaké mají incentivy.

Na burze působí pět typů hráčů (dělení se může samozřejmě lišit): Hráči, co investují, hráči, co si půjčují, hráči, co se chtějí zajistit, hráči, co potřebují směnit a nakonec hráči, co hledají na burze vzrušení.

Investoři: Do první skupiny patří všichni ti, co chtějí přesunout svůj současný majetek do budoucna a ještě na tom vydělat. Investory mohou být jak velké firmy, pojišťovny, správci soukromého majetku jakožto i drobní střadatelé. Základní instrumenty, které si tato skupina kupuje, jsou především akcie.

Půjčovatelé: Do druhé skupiny patří ti, co si potřebují půjčit a chtějí půjčený majetek vrátit postupně v budoucnu. Tito jedinci tudíž chtějí přesunout svůj majetek z budoucna do současnosti, samozřejmě za co nejmenší cenu navíc. Nástroje, které do této skupiny patří, jsou dluhopisy či hypotéky. Stejně tak sem patří v Západním světě stále více používané studentské půjčky.

Zajistitelé: Do této skupiny patří všichni ti, co se potřebují zajistit vůči riziku (hedgovat, zajištění je pokus o český překlad). Do této skupiny patří již dříve zmiňované futures kontrakty na komodity, které uzavírají zpracovatelé nebo producenti komodit. Příkladem futures kontraktu je například i nasmlouvané cena odebírané elektřiny domácnostmi. Do této skupiny patří i tzv. swaps, kde se strany dohodnou, že smění jedno za druhé na určitou dobu. Jedno i druhé je podané velmi obecně, neboť měnit se dají například úrokové sazby, měny, akcie. Pekelné Credit Default Swaps patří rovněž do této skupiny.

Měnitelé: Do této skupiny patří ti, co hledají na burze možnost směnit jednu komoditu za jinou. Komodita je v tomto smyslu myšlena velmi volně. Může to být směna jedné měny za druhou z důvodu cesty do zahraničí, stejně tak směna měny může být motivována spekulací. Měnit se dají samozřejmě i komodity jako takové.

Gambleři: Do poslední skupiny patří všichni ti, co hledají na burze vzrušení, možnost rychlého výdělku či si zde snaží dokázat svou genialitu. Nejhorší je, pokud se lidé z této skupiny dostanou do služeb větších institucí, kde mají jednat ve prospěch klientů nikoli ve prospěch svého gamblerského pudu.

Dělení je spíše orientační, má za cíl si spíše udělat přehled, jak je burza strukturovaná. S rozvojem finančních derivátů, tj. různých instrumentech založených na podkladovém aktivu, poslední skupina pomalu difunduje mezi čtyři předchozí skupiny. Toto je způsobeno tím, že finanční deríváty umožňují rozmnožit majetek ve velmi krátké. Na druhou stranu sebou nesou velké riziko, neboť burzu lze v prvním přiblížení považovat za hru s nulovým součtem, tj. to, co jeden vydělá, jiní musí ztratit. Při slepém používání podobných instrumentů, tj. podceňování možného riziko, je tudíž velmi velká šance ztráty majetku.

Ignorance racionálního přístupu k riziku, mezi co patří dnes tak časté používání instrumentů, kterým lidé nerozumí, je tudíž to, co definuje pátou skupinu a tudíž je to i důvod, proč se pátá skupina rozlézá přes všechny ostatní skupiny. Proto je pro potřeby dělení spíše uvažovat původní incentivy daného hráče na burze a poté zkoumat jeho chování v porovnání k incentivám, tj. jestli používá nástroje v souladu se svým původním záměrem, nebo se z něj skrytě stává gambler. Slepě by se tudíž dal nazvat každý, kdo používá složitější finanční instrument jako gambler, což samozřejmě není pravda, neboť složité instrumenty, např. Credit Default Swaps, se dají používat racionálně.

Co nás čeká příští týden v Evropě II

2010-04-16T04:44:00.000-07:00

Pondělí: Nočekáváme nic převratného, spíše bych čekal odhady, jak dlouho bude trvat omezení letecké dopravy nad Evropou kvůli výbuchu Islandské sopky, tj. jestli problémy jsou otázkou několika dnů či mnohem delšího horizontu.

Úterý: Bude mnohem očekávanější. Očekává se oznámení běžného účtu EU (Current account). Velká Británie oznámí své CPI (Index spotřebitelských cen), kde se u meziměsíčního stavu předpokládá pokles a u meziročního naopak slabý nárůst. Toto neříká nic jiného, že se nárůst spotřebitelských cen zpomaluje, ale stále došlo v meziročním porovnání k nárůstu. Dále pak Zentrum für Europäische Wirtschaftsforschung vyhlásí očekávání ekonomického sentimentu pro Německo a EU. Očekávání trhu naznačují zlepšující se náladu v Německu.

Středa: Neočekávají se žádná podstatná oznámení, snad kromě stavu pracovního trhu ve Velké Británii.

Čtvrtek: Francouský Insitut national de la statistique et des etudes economiques ekonomickou důvěru předních francouzských manažerů v trh, přičemž se očekává lehký optimismus. Britské CBI oznámí svůj měsíční přehled průmyslového trendu. Dále bude oznámen Index nákupních manažerů pro EU (resp. pro státy: Německo, Francie, Irsko, Itálie a Španělsko). Očekává se zlepšování situace.

Pátek: Ve Velké Británii budou oznámeny maloobchodní prodeje. V Německu bude oznámen IFO (Information and Forschung Survey) přehled základních ukazatelů jako Obchodní klima, Současná situace a Očekávání. U všech třech klíčovách ukazatelů se očekává zlepšení.

Jak funguje burza I

2010-04-14T12:08:00.000-07:00

Na základě předchozího příspěvku připusťme, že existují finanční produkty, které jsou racionálně opodstatněné a jejichž používání nemusí přinést jen samé negativní efekty. Vezměme například futures kontrakty pro pěstitele, akcie nebo dluhopisy. Prozatím se raději nebavme o složitých finančních derivátech. Nyní je otázka, jak nejlépe stanovit cenu podobných produktů. Cena musí odrážet mnoho věcí. Například futures kontrakty na vypěstovanou plodinu musí odrážet situace celého trhu, tj. jak se trh s danou plodinou doposud vyvíjel, musí odrážet odhady produkce v dalším období, musí odrážet poptávku, kterou můžeme v nejbližší době očekávat. Kromě těchto globálních informací musí odrážet i individuální schopnosti daného pěstitele, jeho regionu a mnoho dalších faktorů. U akcií či dluhopisů na tom nebudeme o moc lépe, informace nezbytná pro co nejpřesnější odhad je nesmírně komplexní.

Tímto se přirozeně dostáváme k hlavnímu důvodu, proč je burza potřebná, a tím je problém s informacemi, chcete-li informační asymetrií mezi jednotlivými aktéry, kdy burza, jakožto centrum, kde se dané věci obchodují a kde se o nich samozřejmě i mluví, umožňuje redukovat informační asymetrii. Ve věcech odhadu ceny finančních produktů se velmi často ukazuje, že ceny, za které se v předchozím období daný finanční produkt obchodoval, a samozřejmě frekvence a objemy obchodů, vypovídají velmi mnoho i o jejich budoucím vývoji (martingales theory, chcete-li více). Burza tudíž umožňuje udělat si obrázek o současném stavu na trhu s daným produktem, promluvit si, nebo jinak kontaktovat, s ostatními aktéry (psychologický faktor nelze zanedbávat) a tak získat co možná nejpřesnější informace. Takto můžeme ocenit daný finanční produkt co nejpřesněji a tím se chovat co nejvíce racionálně.

Burza tudíž není nic jiného, než tržiště, kde se setkávají prodejci a potenciální kupci a vyjednávají o ceně. Praktická realizace může být ve skutečnosti velmi složitá, ale základní princip je přesně tento. Tento příměr rovněž umožňuje zavést první "učebnicový" příklad institucionálního uspořádání burzy: "limit order" uspořádání. V tomto uspořádání funguje burza jako nástěnka, ať už fyzická nebo elektronická, kam lidé ochotní prodávat vyvěšují své nabídky v podobě limitních příkazů, tj. co a jaké množství jsou ochotní prodat za danou cenu a jak dlouho jejich nabídka trvá. Stejně tak lidé ochotní kupovat zde vyvěšují své nabídky. Burza se pak stará o to, aby se kupec a prodejce našli.

Opět, v nejjednodušším uspořádání (stále zde uvádím nejjednodušší uspořádání, později se chci věnovat i reálným uspořádáním, které se ale bude snáze vysvětlovat na základě znalosti uspořádání učebnicových), každý má možnost vidět vyvěšené nabídky a shodují-li se s jeho preferencemi a požadavky, může pak daného prodejce kontaktovat a uspořádat obchod. Jakmile obchod proběhne, updatuje se nástěnka a obchody pokračují dále. Aktérům na burze pak toto uspořádání umožňuje sledovat historii obchodů a tak si udělat přesnější přehled o situaci na trhu.

Realizace výše uvedené nástěnky pak probíhá prostřednictvím "order book", tj. knihy objednávek, kde se nabídky a poptávky zaznamenávají. Kromě toho se uvádí i pořadí nabídek. Pokud tedy burza funguje bez nákladů na provoz, můžou na ní obchodovat všichni, neexistuje paralelní obchodování mimo burzu a na burze oznamují své nabídky a poptávky jen přímý obchodníci (toto bude zřejmé později, až zavedu market makery, tvůrce trhu), pak se nabízená cena rovná ceně poptávané a tato cena odráží veškeré dostupné informace. Pokud je třeba burze platit za možnost umístit zde svou poptávku či nabídku, pak mezi nabízenou cenou a cenou poptávanou vzniká rozdíl, tzv. spread, který slouží právě na pokrytí takovýchto transakčních nákladů.

Takovýto způsob obchodování má své klady, ale i zápory. Jedním ze záporů je, že pokud chcete něco prodat či koupit, pak většinou musíte nějakou dobu čekat. Někdy je pro vás ale čas tak cenný, že byste byli ochotni i slevit, či zaplatit více, jen abyste mohli daný obchod realizovat hned (např. uzávěrka či znalost informace, která ještě není známá, ale která významně ovlivní trh jedním směrem), pak toto uspořádání není nejlepší. Naopak, máte-li hotovost, pak si například můžete dovolit vykupovat nějaký produkt od netrpělivých prodejců s tím, že si necháte za jejich netrpělivost zaplatit a produkt prodáte později. Z tohoto důvodu vzniklo uspořádání, které spočívá na market makerech, tvůrcích trhu. Tomuto tématu se budu ale věnovat v dalším díle.

Než začnu kritizovat...

2010-04-13T07:04:00.000-07:00

Na tomto blogu se chci věnovat teorii a praxi ohledně fungovování burz s různými finančními instrumenty. Toto bude velmi často zahrnovat kritiku současné koncepce a praxe. Na úvod ale chci poznamenat, že zde nechci přilévat olej na oheň někdy až primitvní kritice celého finančního sektoru. Primitvní kritikou myslím bezmyšlenkovité kritizování všeho, bez ohledu na to, jestli daná věc byla v počátku vytvořena na základě určitého racionálního uvažování.

O burzách (všeho možného druhu), lze vlastně použít okřídlené rčení, že burza je dobrý sluha ale zlý pán. Stejné můžeme říci v principu o různých finančních instrumentech. Například vezměme futures, kdy se dvě strany domluví, že příští léto smění dané množství rýže za předem stanovenou cenu, mělo racionální opodstatnění. Futures v tomto případě fungovala jako pojistka pro obě strany. Samozřejmě, často mohly nastat situace, kdy by se jedné ze stran spíše nevyplatilo "pojistku" uzavřít, toto je ale problém všech pojistek, vyplatí se vám, jen když se něco stane. A futures opravdu pomohly stabilizovat situaci kolem produkce rýže v dávném Japonsku.

Výše uvedený příklad neplatí jen pro futures, ale například i pro tolik nenáviděne Credit Defualt Swaps. Jejich původní funkce opět ležela na principu pojistky proti kreditnímu riziku ze strany partnerů, se kterými vedu obchody. Tudíž, když tyto instrumenty byly vhodně použité, tj. podle jejich pravého významu, mohly být a byly dobrým sluhou. Problémy, které rodina CD instrumentů způsobila, pak nepramenily z jejich základního principu, ale z toho, že tyto instrumenty už nebyly použity pro svůj původní význam. Začlo se s nimi volně a bezmyšlenkovitě spekulovat. Ano, bezmyšlenkovitě. Samotný fakt, že pro výpočet ceny daného instrumentu musí dva dni deset matematiků ležet ve stochastickém počtu neznamená "myšlenkovité" používání daného nástroje! Stejně se dají zneužít klasické úrazové pojistky. Jejich problém, nebo spíše štěstí, je ale v tom, že na sobě nenesou tak velké množství peněz a přeci jen spekulovat s lidským zdravím je stále ještě tabu.

Nechci se zde ale více zabírat finančními instrumenty jako spíše burzou samotnou. Burzou rozumím místo, kde mohu rychle a pohodlně přistupovat k finančním instrumentům. Může jít o prodej podílů ve firmách, když potřebuji hotovost, vydávání dluhopisů, když potřebuji hotovost a jsem schopný přesvědčit možné investory o zdraví svého podniku a odpovídající návratnosti investice, nebo když potřebuji uzavřít smlouvu o budoucím prodeji produktů, které vypěstuji. Pro tyto účely má burza oprávněný důvod existovat. Burza může zefektivnit fungování lidské společnosti, jako tomu dříve bylo v případě městských tržišť. Burza je v principu takovéto tržiště. To, že pak tržiště nefunguje dobře, je už věc jiná. V příštích příspěvcích se snad dostanu k detailům.