Zkusme si nyní představit, že bychom uvěřili, že zlato je opravdový nositel hodnoty a podívali se na cenové hladiny nejdůležitějších "indikátorů" kolem nás vyčíslené právě ve zlatě. Jako v dobách, kdy se neplatilo kreditní kartou ale zlaťáky. Zkusme přijmout tuto premisu a vysvětlit dění kolem nás skrze náš měšec.
Jako první se podívejme na cenu dolaru vyjádřenou ve zlatě, tj. jaké konkrétní množství zlata musíme dát za jeden dolar, v našem případě jakou část trojské unce nás stojí jeden zelený papírek s obrázkem prezidenta Washingtona (obvykle se uvádí obrácený vztah, tj. cena jedné trojské unce v dolarech, která vyjádřená graficky poslední dobou směřuje závratně nahoru). Obrázek dole ukazuje takto vyjádřenou cenu dolaru ve zlatě za posledních cca 30 let (od 1.1.1980). Na obrázku vidíme posilující cenu dolaru v polovině osmdesátých let, kdy byl dolar opravdu silný, poté jeho cena ale mírně padá. Na počátku devadesátých let vidíme dva ostré zářezy dolů spjaté s válkou v Perském zálivu, po které bylo poměrně klidné období. Na konci tisíciletí ale dolar výrazně vystřelil a dosáhl svého maxima během "dot.com" bubble. V této době lze apreciaci dolaru vůči zlatu vysvětlit i entusiasmem spojeným s moderními technologiemi a v té době zřejmým odklonem od zlata, jakožto pevné komodity držící opravdovou hodnotu (zlato se prostě nedalo poslat emailem, webová aplikace ano). Krátce po splasknutí této bubliny ale vidíme poměrně stabilní trend, kdy cena dolaru vůči zlatu padá. Je zřejmé, že i bez detailnější analýzy vidíme změnu v trendu. Jedno z možných vysvětlení, pokud budeme ovšem věřit tomu, že zlato představuje hodnotu a jeho množství nezačalo výrazně ubývat, je výrazné znehodnocování měny, resp. toho, co je ve společnosti považováno za hodnotu. Například za rok 2009 poklesla cena dolaru o zhruba 10% a během roku 2002 dokonce o 20%!
Nyní se podívejme, jak na tom jsou ostatní měny. Na dalším obrázku je cena britské libry vyjádřená ve zlatě za stejné období. Předně, na počátku devadesátých let vidíme výrazný zub na cenovém grafu. Toto nebylo nic jiného, než období, kdy libra byla pod spekulativním tlakem investorů (viz. Soros a následná černá středa 16. září 1992), po kterém opustila libra ERM a ze kterého se vzpamatovávala dalších pět let, kdy dostala do rukou osud libry Bank of England. Poté se libra vrátila na svou před-krizovou hodnotu. Na počátku nového milénia se libra na sestupný trend spolu s dolarem.
Jak na tom byl Japonský yen vidíme na dalším obrázku. Zde jsou patrné dva trendy, první je období do konce minulého tisíciletí, kdy jen poměrně stabilně aprecioval. Poté se trend výrazně zlomil yen nastoupil cestu dolů. Na těchto třech měnách vidíme, že současná finanční krize nehraje pro "sůl nad zlato" moc velkou roli. Změna v cenách papírových měn začala již před deseti lety. Od té doby můžeme říci, že měny, místo aby držely hodnotu, tuto hodnotu ztrácí, resp. průmyslově bezvýznamný zlatý kov je mnohem cennější než důvěra v ekonomickou produkce-schopnost dalších generací (čímž myslím "fiat" měnu).
Samozřejmě je ale otázka, jestli měna opravdu odráží vývoj hodnot vybudovaných ve společnosti. Pro tento účel se asi jeví lepším použít index postavený na "hmotných" hodnotách-equity (hodnotách ve smyslu reálných firem, byť se zabývajících třeba marketingem). Podívejme se tedy na hodnotu amerického S&P 500 indexu vyjádřeném ve zlatě. Na obrázku dole vidíme, jak hodnota ve společnosti až do první půlky devadesatých let poměrně stabilně, až by se chtělo řicí zdravě (ve smyslu toho, co přijde po tom) rostla. Poté ale nastal zlom a hodnota ve společnosti vystřelila kolmo vzhůru. Tento nárůst kulminoval na přelomu tisíciletí a poté následoval strmý pád dolů - nádherná bublina. Pokles se ale zastavil na hodnotě, kterou si můžeme představit jako prodloužení trendu z před krizové doby, i proto jsem použil slovo zdravý růst. Na tomto trendu ale dlouho nevydržel a hodnota se postupně vydala na počátku druhé poloviny prvního desetiletí na cestu dolů. Opět se ale ukazuje, že je marné z tohoto vinit současnou krizi, resp. krizi domněle odstartovanou pádem Lehman Brothers (které ve své podstatě ani nebyli oním množstvím, kterým se dosáhlo nadkritické hodnoty).
Úplně stejný obrázek dostaneme, pokud se podíváme na americké HDP vyjádřené na hlavu jednoho obyvatele ve zlatě. Zlom v trendu na počátku nového milénia je jasný, více bych se asi už jen opakoval.
Pokud chceme vyjádřit ceny nějakého konkrétního aspektu našeho života, pak nás jako jedno z prvních napadne bydlení (a to nejen ve vztahu k současné hypotéční krizi). Na dalším obrázku jsou ceny bydlení vyjádřené pomocí indexu HPI (index se počítá od roku 1980 a zahrnuje jak nákupy tak refinancování domů) ve zlatě. Kromě obvyklého trendu a jeho zlomu bych jen upozornil na jednu věc: současná hypotéční krize, resp. bublina v cenách nemovitostí, o které mluví ve spojitosti s lety 2007 a 2008 a pak následný dramatický propad cen tu prostě není vidět. Od námi již dříve identifikovaného zlomu prostě cena bydlení jen a jen padá (mezi lety 2003 a 2005 je zpomalení pádu resp. malé plato). Z dosud uvedených obrázků prostě žádnou krizi nevyčteme. Vyvstává tedy otázka, jestli současná finanční krize není v něčem jiném, než se neustále dozvídáme. Pokud se ukáže, že problémy začaly dříve, je možné, že pravý zdroj problémů je v něčem jiném a nám dnes předkládané příčiny jsou ve skutečnosti jen symptomy něčeho jiného.
Je na tom ale stejně celý svět, resp. i jiné země než USA? Podívejme se na vývoj cen hodnot-equity v Spojeném Království. na dalším obrázku je cena Britského indexu UKX vyjádřená ve zlatě.Zde vidíme opět zdravý trend přerušený bublinou, po které se ale cena vrátila zpět na zdravou hodnotu a tam poměrně dlouho, oproti případu USA, vydržela. Na tomto indexu ale můžeme jasně identifikovatidentifikovat jako propad hodnoty USA pod mez, kterou byl ještě zbylý svět schopný ustát.
Samozřejmě, že na vysvětlení složitého dění kolem nás několik obrázků nestačí, proto se ani nesnažím nic vysvětlovat (ani současnou finanční krizi), jen ukazuji, že se na věci můžeme dívat i jinak. Často je dobré podívat se na věci z jiného a nepodlehnout vysvětlením, které na nás padají ze sdělovacích prostředků, alespoň nepodlehnout bez boje - stejně dříve nebo později podlehneme.
Slovo závěrem:
Nakonec bychom asi měli odpovědět na otázku, jestli je opravdu sůl nad zlato. Bohužel se mi ale nepodařilo najít vhodný indikátor ceny soli na světových trzích, který by sahal do minulosti (a používat místo toho proxy ve formě společnosti zásobující anglo-americká města posypovou solí mi přišlo nevhodné), proto jsem přešel k blízké komoditě, kterou je cukr. V posledním grafu tak vidíme ceny cukr vyjádřené ve zlatě za posledních cca 20let. Předně vidíme, že cukr podléhá komoditnímu "zlatému" cyklu, který je zřejmě superponovaný na jiný super-cyklus s větší periodou. Vedlo toho je ale vidět, že zde není žádný extrémní a-periodický výkyv, který můžeme vidět například u měn či bohatství národů (HDP). Každopádně na otázku, jestli se cukr nad zlato bychom asi teď odpověděli, že ano, cukr poslední dobou roste, proto se ho vyplatí vyměňovat za zlato, abychom ho mohli v budoucnu vyměnit zpět.
Pozn pod čarou: Pozn: Obrázky pocházejí z Bloombergu a vznikly za pomocí Help-Help a neznámého operátora v Customer Support, které mimochodem funguje perfektně. Ticker u každého obrázku je smyšlený.
