čtvrtek 29. září 2011

Cenové skoky: klíč k pochopení finančních trhů



Finanční trhy pomáhají za normálních podmínek efektivně alokovat kapitál tak, aby se dostal do míst, kde je ho třeba. Existují však chvíle, které můžeme označit jako finanční krize, kdy soukolí finančních trhů přestává správně fungovat. Jedním z projevů nefunkčnosti trhů je výskyt panického chování. Panika na finančních trzích je ve stále více informačně propojeném světě jevem, který zasahuje každého z nás. Není tedy překvapivé, že negativní pohyby a kdejaké škytnutí trhů začaly plnit stránky i většiny tuzemských novin. Zde se můžeme dočíst, jak kterého analytika překvapil propad německého akciového indexu, akcií francouzské banky nebo prudký nárůst cen ropy.

Různé větší či menší tržní paniky jsou však přirozeným aspektem obchodování, kdy mezi sebou musí interagovat obrovské množství subjektů, lidských obchodníků i počítačových programů. Paniky nám navíc umožňují pochopit, jak trhy doopravdy fungují, a pomocí studia malých propadů můžeme lépe překonávat ty velké.

Propady cen na trzích 

Propady na trzích jsou z podstaty velmi rychlé – na podobných mechanismech v přírodě fungují například sesuvy sněhových lavin či do určité míry exploze. Při prudkém propadu dochází k velké změně cen a přesunu objemů finančních instrumentů během velmi krátkého časového úseku. Stejně tak je tomu i u výše zmíněných lavin, kdy se v krátkém okamžiku dá do pohybu velké, doposud stojící množství sněhu. Na trzích se k tomu ale ještě přidávají laviny finančních derivátů, jako jsou opce či investiční certifikáty, které jsou odvozené od primárních finančních aktiv, a celý proces se tak mnohem rychleji rozrůstá.

Jakmile se jednou panika začne tvořit, nelze jí během jejího průběhu už zabránit. Můžeme se jen snažit vytvořit efektivní rámec pro finanční regulaci takovým způsobem, aby se hysterický dav nemohl zformovat příliš rychle, a pokud se zformuje, aby nezačal ničit vše, co mu stojí v cestě.

Důležité je pochopit, jak spolu různé subjekty na burze interagují a především jak navzájem vnímají prudké změny ostatních. Jedním ze způsobů, jak tento problém vyřešit, je zaměřit se na cenové skoky a použít je jako označení okamžiku, kdy dochází k pohybu většímu než obvyklému. Pokud se pak zaměříme na dynamiku cenových skoků, tj. způsob přenosu skoků z jedné burzy na druhou či z jednoho průmyslového sektoru na druhý, získáváme aparát pro studování mechanismů, které tvoří paniku. Pochopení dynamiky cenových skoků nám tak pomůže vytvořit základ pro správné chápání trhů v mimořádných chvílích a pomoci s efektivním sestavením krizových plánů a regulací.

Šíření cenových skoků tak je vlastně jen statistický popis toho, jak obchodník například na českém trhu vnímá dění na zahraničních trzích. Pokud například dojde k prudkému propadu jedné německé společnosti, může to výše zmíněný obchodník vnímat jako něco vnitropodnikového.

Pokud se k tomu ale následně přidává propad několika dalších společností, obchodník to může vyhodnotit jako počáteční signál nastávající krize a začíná vystupovat ze svých pozic. Tím se cenový šok či šoky přenesou z jedné burzy na druhou. Pokud se tohle stane ve velkém měřítku, jsme svědky globální finanční paniky.

Co stojí na počátku?

Při zkoumání dynamiky cenových šoků a pak následném navrhování opatření proti hromadným krizím se může zdát, že nejpodstatnější je odchytit první okamžik. Ve skutečnosti toto není možné. Prvním okamžikem velkého propadu může být nejen špatná zpráva, například bankrot velké banky, jako tomu bylo v případě Lehman Brothers, ale i vnitřní příčiny složené z náhod, omylů, překlepů a lidské přirozenosti následovat ostatní. Často se na trzích objevují propady, které byly zapříčiněny „tlustým prstem“, kde se prostě zmáčkne na terminálu tlačítko vedle či se zamění miliarda za milion. Tyto příčiny nelze nikdy úplně eliminovat. Naopak při navrhování vhodných opatření proti krizím je třeba znát, jak rychle se šíří šoky po trzích, jak se zvětšují nebo naopak tlumí, bez ohledu na to, kde vlastně začaly.
V současné době je empirický přístup jediným použitelným postupem, který na pochopení cenových skoků můžeme aplikovat. Toky na finančních trzích tvoří přizpůsobující se komplexní systémy. Teoretický aparát pro takové systémy, který je bezesporu zajímavý, stále dlí ve svých začátcích. Stejně tak počítačové modelování finančních sítí je za hranicemi dnešních počítačů. Určitým vodítkem může být behaviorální ekonomie, která se ale těžce vypořádává se stále větším počtem obchodních počítačových programů.

Empirické poznatky tak ukazují, že mechanismy panického chování se liší od obchodování během normálních podmínek a hlavně ukazují rozdíly. Na jejich základě pak hypoteticky můžeme formovat první opatření, která zapříčiní zpomalení paniky či která zmírní její dopady. Díky tomu lze navíc vytvořit portfolia, například penzijních fondů, která budou méně citlivá vůči panickým propadům, jež vymažou úspory nastřádané během desítek let. Stačí jen při konstrukci portfolia vzít v potaz, že i panika má svou vnitřní logiku.

V neposlední řadě cenové skoky představují okamžiky, kdy se trhy přibližují k tomu, jak si vede reálná ekonomika. Obzvláště ve chvílích, kdy na povrch vyplave důležitá zpráva týkající se stavu ekonomiky, se trhy musí vypořádat s tím, jak si ekonomický svět doopravdy vede aneb jak se v obchodní hantýrce říká: „Wall Street sleduje dění na Main Street.“ Obchodníci tak opravují svoje očekávání budoucího vývoje a odhadují odhady ostatních.

Během cenových skoků, a to nejen propadů, ale i skoků směrem nahoru, tak můžeme „změřit“, jak moc je finanční trh propojený s reálným světem. Vzhledem k tomu, že většina cenových skoků není odvozena od makroekonomických událostí, to pak znamená, že finanční trhy buď vědí, co se děje, dávno dopředu, nebo je reálný svět vůbec nezajímá a žijí si svým vlastním, od reality odtrženým životem.

Vyšlo 5.9.2011 v Lidových Novinách

pátek 2. září 2011

Krize z pohledu ekonofyziky


Po delší letní přestávce se opět vracím k blogu. Tímto příspěvkem bych jen rád upozornil na zajímavou konferenci, kterou jsem měl štěstí navštívit. Konference byla v Zurišském institutu ETH a téma bylo "Jak se potýkat s krizemi v komplexních socioekonomických systémech". Na konferenci mluvila špička současných ekonofyziků od Jean Paul Bouchauda, přes Didier Sornetta až po Lazsla Barabase.

Organizátoři naštěstí pochopili dnešní dobu a všechny přednášky natočili a umístili na web, kde si je může každý shlédnout. Dole je odkaz na stránku s videi a programem Myslím, že se to vyrovná dnes tolik oblíbeným TEDům. Příspěvky jsou dlouhé tak akorát a jsou dost přehledové.

Program konference je zde.

Zde slíbený link na videa.

Přeji příjemně edukační zábavu.

PS: Můj příspěvek v jednom z panelů se tam bohužel, či naštěstí, nedostal:-)

sobota 7. května 2011

Co nás čeká příští týden v Evropě LVII


Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Německo oznámí stav současného účtu a obchodní bilanci. Eurozóna oznámí stav důvěry investorů. Velká Británie oznámí pohyb cen domů.

Úterý: Švýcarsko oznámí stav důvěry spotřebitelů a index spotřebitelských cen.

Středa: Německo oznámí index spotřebitelských cen. Velká Británie oznámí viditelnou obchodní bilanci a zprávu o inflaci.

Čtvrtek: Velká Británie oznámí stav hrubého domácího produktu a průmyslovou produkci. Eurozóna oznámí pravidelnou zprávu Evropské Centrální Banky.  

Pátek: Německo, Francie a Eurozóna oznámí stav hrubého domácího produktu. Švýcarsko oznámí vývoj producentských a dovozních cen.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Kanada oznámí počet nově rozestavených domů.

Úterý: Austrálie oznámí stav obchodní bilance a obchodní podmínky a důvěru. USA oznámí index producentských cen. Čína oznámí stav obchodní bilance, index producentských cen, stav průmyslové produkce, index spotřebitelských cen, stav maloobchodních prodejů a velikost fixovaných investovaných aktiv.

Středa: Austrálie oznámí vývoj nezaměstnanosti. Japonsko oznámí svůj hlavní ekonomický index, stav současného účtu a obchodní bilanci. Kanada oznámí stav mezinárodního obchodu. USA oznámí stav obchodní bilance.

Čtvrtek: Japonsko oznámí průzkum současného stavu ekonomiky a výhled na další večer. Kanada oznámí index nově postavených domů. USA oznámí index producentských cen, stav maloobchodů a pohodlí spotřebitelů zachycené společností Bloomberg.  

Pátek: USA oznámí index spotřebitelských cen a důvěru v ekonomiku zachycenou univerzitou v Michiganu.

Poznámka: Všichni si připomene micro-crash, který před rokem umazal podstatné sumy z účtů obchodníků a především ukázal, že trhy jsou stále křehké. Lidé i přes předstíranou sebedůvěru snadno podlehli strachu a panikařili na všech frontách. Vedle připomenutí micro-crashe budou ekonomické události v USA zastíněny dopadením osoby číslo jedna.

neděle 24. dubna 2011

Co nás čeká příští týden v Evropě LV


Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Velká Británie oznámí hladinu obchodního optimismu. Švýcarsko oznámí stav obchodní bilance a indikátor spotřeby.

Středa: Německo oznámí stav index spotřebitelských cen a důvěru spotřebitelů. Velká Británie oznámí stav cen nemovitostí, stav půjček pro nákup nemovitostí, průzkum důvěry spotřebitelů a hrubý domácí produkt. Eurozóna oznámí stav průmyslových objednávek.

ČtvrtekNěmecko oznámí stav nezaměstnanosti.  

Pátek: Eurozóna oznámí index spotřebních cen, indikátor obchodního klimatu, důvěru spotřebitelů a vývoj nezaměstnanosti. Švýcarsko oznámí stav svého hlavního indikátoru.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: USA oznámí počty nově prodaných domů.

Úterý: USA oznámí stav důvěry spotřebitelů. Čína oznámí stav průmyslových zisků. Japonsko oznámí stav maloobchodních prodejů.

Středa: USA oznámí stav objednávek na trvanlivé zboží s a bez dopravy a FOMC oznámí případnou změnu úrokových sazeb. Austrálie oznámí velikost indexu spotřebitelských cen.

Čtvrtek: USA oznámí stav svého hrubého domácího produktu, počty probíhajících prodejů domů a objemy spotřeby. Japonsko oznámí počty nově rozestavěných domů a prostřednictvím své centrální banky případné změny sazeb. Austrálie oznámí velikost půjček v soukromém sektoru.  

Pátek: USA oznámí velikost osobních příjmů a spotřeby obyvatel a průzkum Michiganské univerzity. Kanada oznámí stav svého hrubého domácího produktu. Japonsko oznámí stav indexu nákupních manažerů, útraty domácností, velikost nezaměstnanosti, index spotřebitelských cen a objem průmyslové produkce.

Poznámka: Ve Spojených Státech se ozývají hlasy, zda není současný nárůst cen pohonných hmot daný především spekulativní poptávkou po ropě. Nelze předpokládat, že se dospěje k nějakému rozumnému a nepolitickému závěru, ale je možné předpokládat minimálně sliby na státní intervence na tomto trhu. Evropa se stále bude snažit restrukturalizovat dluhy svých problémových zemí, z čehož vzejde jen odkládání problémů na další týdny.

neděle 17. dubna 2011

Co nás čeká příští týden v Evropě LIV


Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Eurozóna oznámí stav důvěry spotřebitelů.

Úterý: Německo a Eurozóna oznámí stav indexu nákupních manažerů.  

Středa: Německo oznámí stav indexu producentských cen. Velká Británie oznámí stav veřejných rozpočtů a Bank of England podá zprávu o stavu ekonomiky.

Čtvrtek: Německý IFO institut zveřejní stav obchodního klimatu a očekávání v zemi. Švýcarsko oznámí stav indexu nemovitostí z pohledu rodin. Velká Británie oznámí vývoj maloobchodních prodejů v zemi.  

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Čína oznámí vývoj cen za minulý měsíc.

Úterý: USA oznámí počet nově rozestavených domů. Kanada oznámí index spotřebitelských cen, počet nově rozestavených domů a stav hlavního indikátoru. Austrálie oznámí stav ekonomiky vnímaný centrální bankou. Japonsko oznámí stav důvěry spotřebitelů a bilanci obchodů maloobchodního zboží.

Středa: USA oznámí stav prodeje domů. Austrálie oznámí index producentských cen.

Čtvrtek: USA oznámí index cen domů a stav ekonomiky vnímaný FEDed ve Filadelfii. Kanada oznámí stav maloobchodních prodejů v zemi.  

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení. 

Poznámka: Spojeným Státům se podařilo dohodnout na podobě rozpočtu a na poslední chvíli tak zabránit rozpočtové krizi. Pozornost je tak stále zaměřena na pravidelně reportované výsledky. Pozornost se bude dále ubírat směrem ke komoditám, kdy například zlato opět míří závratně vzhůru a ropa stále vybírá rizikovou prémii. 

pondělí 11. dubna 2011

Co nás čeká příští týden v Evropě LIII


Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Velká Británie oznámí vývoj cen domů.

Úterý:  Německo oznámí stav ekonomického sentimentu a současné situace  (ZEW průzkum). Velká Británie oznámí index spotřebitelských cen, index maloobchodních cen a viditelnou obchodní bilanci. 

Středa: Eurozóna oznámí stav průmyslové produkce. Velká Británie oznámí průměrné týdenní příjmy, nezaměstnanost, počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti a celonárodní důvěru spotřebitelů.

Čtvrtek: ECB vydá pravidelnou měsíční zprávu. Švýcarsko vydá pravidelný ZEW průzkum. 

Pátek: Eurozóna a Itálie oznámí stav indexu spotřebitelských cen.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí:  Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: USA oznámí index dovozních cen, obchodní bilanci a měsíční vývoj rozpočtu. Kanadské centrální banka rozhodně o případné změně sazeb. Austrálie oznámí stav důvěry v ekonomiku. Japonsko oznámí počet objednávek mechanických nástrojů.

Středa: USA oznámí stav maloobchodních prodejů a FED vydá béžovou knihu s ekonomickým vývojem. Austrálie oznámí stav důvěry spotřebitelů. Kanada oznámí pravidelný monetární report.

Čtvrtek: USA oznámí index producentských cen. Čína oznámí stav maloobchodních prodejů. 

Pátek: USA oznámí index spotřebitelských cen (úplný, s a bez energie a potravin), stav průmyslové produkce a průzkum univerzity v Michiganu. Čína oznámí celou řadu ekonomických indikátorů: devizové rezervy, objem nových půjček v yuanech, index spotřebitelských cen, průmyslovou produkci, index producentských cen, HDP a stav maloobchodních prodejů. Japonsko oznámí stav průmyslové produkce. 

Poznámka: Portugalsko podalo žádost o pomoc z fondů EU, tudíž dluhové problémy dostály konkrétních obrysů a můžou se účelově řešit. V USA se po schválení rozpočtu v nejpozdějším termínu obrátí pozornost na výsledkovou sezónu korporátního světa, která opět napoví, jakým tempem se ekonomika vzpamatovává.

sobota 2. dubna 2011

ABM v protiútoku

Na Finmagu jsem se ve svém postu pokusil přiblížit střet mezi klasickým ekonomickým reprezentativním agentem a Agent-Based modelováním. Text byl psaný za účelem přiblížení tématu běžnému čtenáři, proto jsem se snažil vynechat technické detaily a přitom se nedopustit moc chyb. Přeci jen bych ale využil toto k přiznání jednoho "překlepu" a to považování ekonomie za humanitní vědu (pro upřesnění dodávám, že překlep bylo slovo humanitní, nikoli věda!).

Co nás čeká příští týden v Evropě LII


Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Německo oznámí index producentských cen. Švýcarsko oznámí indikátor spotřeby. Velká Británie oznámí stav svého HDP, stav současného účtu, počty nově schválených hypoték a velikost půjčeného kreditu.

Středa: EU oznámí stav důvěry spotřebitelů a obchodního klimatu. Švýcarsko oznámí svůj hlavní KOF indikátor. Velká Británie oznámí důvěru spotřebitelů

Čtvrtek: Německo oznámí stav moloobchodních prodejů a stav nezaměstnanosti. EU oznámí stav indexu spotřebitelských cen. Velká Británie odhalí index cen domů.

Pátek: Německo, Velká Británie, Švýcarsko a EU oznámí index nákupních manažerů. EU oznámí vývoj nezaměstnanosti. Švýcarsko oznámí stav maloobchodních prodejů.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: USA oznámí stav soukromých příjmů a spotřeby a stav prodejů domů. Japonsko oznámí stav nezaměstnanosti, maloobchodních obchodů a prodejů a útraty domácností. Čína oznámí velikosti průmyslových zisků.

Úterý: USA oznámí stav důvěry spotřebitelů. Austrálie oznámí počty nově prodaných domů. Japonsko oznámí stav průmyslové produkce.

Středa: USA oznámí změnu v zaměstnanosti. Japonsko oznámí index nákupních manažerů.

Čtvrtek: USA oznámí stav továrních objednávek. Kanada oznámí HDP. Austrálie oznámí index výkonnosti malovýroby, stav maloobchodních prodejů a stav půjček jednotlivců. Japonsko oznámí počet nově rozestavěných domů, stav velkovýroby a výhled v nemanufakturním sektoru. 

Pátek: USA oznámí změnu v zaměstnanosti v nezemědělském sektoru, změnu celkové nezaměstnanosti, stav manufakturní výroby, průměrné hodinové výdělky, změnu v zaměstnanosti v soukromém sektoru a útraty na konstrukční účely. Čína oznámí stav indexu nákupních manažerů.

Poznámka: Evropa se bude stále potýkat s nevyřešenými dluhopisovými problémy svých zemí. I přes vytvořený záchranný fond nelze čekat uklidnění. Čína se podle odhadů analytiků a bank dostává opět do vzestupného kanálu, přičemž je očekávaný vzestup celého sektoru rozvíjejících se ekonomik.

neděle 27. března 2011

Indexy et al.

Kdysi jsem si zde na svém blogu stěžoval na nemožnost zjistit přesné složení S&P 500. Problémy s akciovými indexy však nejsou jen co se týče složení, ale indexy často skrývají mnohem více jemných detailů, které je odlišují. V mém dalším příspěvku na Finmagu jsem se podobné detaily podíval z možného pohledu budoucího českého drobného střadatele.

pátek 25. března 2011

Bubliny všude kolem nás

V poslední době se opět vynořila otázka, zda-li nepokračuje technologická bublina a nezačíná se nafukovat nový ".com" problém. Já jsem se ve svém příspěvku na Finmagu podíval na jinou možnou bublinu -- bublinu na trhu se vzděláním. Článek najdete zde. Kromě identifikace problému jsem se ještě podíval na způsob, jakým by se dalo na splasknutí bubliny vydělat. 

Co nás čeká příští týden v Evropě LI


Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Německo oznámí stav indexu spotřebitelských cen. Švýcarsko známí index spotřeby. Velká Británie oznámí stav svého HDP, současného účtu a počty nově schválených žádostí o hypotéky.

Středa: Eurozóna oznámí stav obchodního klimatu a důvěru spotřebitelů. Švýcarsko oznámí stav svého hlavního ukazatele. Velká Británie oznámí stav důvěry spotřebitelů.

Čtvrtek: Velká Británie oznámí vývoj cen domácností. Německo oznámí vývoj nezaměstnanosti.

Pátek: Švýcarsko, Německo a Eurozóna oznámí své indexy nákupních manažerů. Eurozóna oznámí vývoj nezaměstnanosti.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: USA oznámí vývoj osobních příjmů a spotřeby obyvatel a stav prodeje domů. Čína oznámí zisky průmyslových společností. Japonsko oznámí velikost maloobchodních prodejů, stav nezaměstnanosti a spotřebu domácností.

Úterý: USA oznámí stav důvěry spotřebitelů. Japonsko oznámí stav průmyslové produkce a index nákupních manažerů.

Středa: USA oznámí změny v zaměstnanosti.

Čtvrtek: USA oznámí počty továrních objednávek. Kanada oznámí stav HDP. Japonsko oznámí sérii ukazatelů (ne)manufakturní produkce. Čína oznámí vývoj manufakturní produkce.

Pátek: USA oznámí počty nových pracovních míst v nezemědělském a soukromém sektoru, stav nezaměstnanosti, velikost průměrných hodinových příjmů a vývoj průmyslu.

Poznámka: V současné době probíhá důležitý sněm o budoucím ekonomickém vývoji Evropy a řešení dluhové krize evropských zemí.

pátek 18. března 2011

Co nás čeká příští týden v Evropě XLX


Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Švýcarsko oznámí stav obchodní bilance. Velká Británie oznámí index spotřebitelských cen, index cen maloobchodních prodejů a vývoj stavu veřejných financí.


Středa: Velká Británie resp. Bank of England představí pravidelnou zprávu o stavu ekonomiky, stav půjček na bydlení a ministr financí představ stav rozpočtu veřejných financí. Evropská Unie oznámí vývoj důvěry spotřebitelů.

Čtvrtek: Německo a Evropská Unie oznámí index nákupních manažerů. Velká Británie oznámí vývoj maloobchodního prodeje.

Pátek: Německo oznámí výsledky IFO průzkumu ohledně stavu ekonomiky. Švýcarsko představí ekonomický výhled na další měsíc sestavený institutem KOF.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: USA oznámí stav prodeje domů.

Úterý: USA odhalí stav indexu cen domácností. Kanada oznámí stav svého hlavního indikátoru a stav maloobchodních prodejů. Japonsko oznámí index mapující vývoj průmyslu.  

Středa: USA oznámí počty nově prodaných domů.

Čtvrtek: USA oznámí počty objednávek trvanlivého zboží. Japonsko oznámí vývoj indexu spotřebitelských cen.

Pátek: USA odhalí čtvrtletní vývoj HDP, cenový index založený na HDP, stav osobní spotřeby obyvatel a stav důvěry v ekonomiku, jak ji zachycuje průzkum Michiganské univerzity.

Poznámka: Pozornost lidí bude stále upřena k japonskému neštěstí, dopad na trhy však bude zřejmě už malý, pokud se jaderná situace výrazně nezhorší. Vedle toho bude zajímavé pozorovat dopad společné intervence na devizových trzích, která cílila pomoci japonskému Yenu. Globální situaci můžou zhoršit nepokoje v Bahrajnu, kde Írán vyhrožuje vojenským "proxy" zásahem a samozřejmě válečné operaci v Libye. V nejbližších dnech se rovněž dají očekávat změny v energetickém průmyslu, kvůli výše zmíněným nepokojům a politické intervenci v jaderné energetice.

pátek 11. března 2011

Co nás čeká příští týden v Evropě XLIX


Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Velká Británie oznámí vývoj důvěry spotřebitelů. Evropská Unie odhalí stav průmyslové produkce.

Úterý: Německo oznámí stav ekonomického sentimentu zachyceného v ZEW průzkumu. 

Středa: Velká Británie oznámí vývoj nezaměstnanosti, platů a počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Evropská Unie oznámí stav indexu spotřebitelských cen. Švýcarsko oznámí výsledky ekonomického průzkumu ZEW.

Čtvrtek: Švýcarsko oznámí stav průmyslové produkce a rozhodnutí centrální banky o případné změně úrokových sazeb.

Pátek: Německo oznámí vývoj producentských cen. Velká Británie odhalí vývoj veřejných financí. 

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Japonsko oznámí možnou změnu úrokových sazeb a vývoj důvěry spotřebitelů. Čína oznámí stav přímých zahraničních investic a velikost Yuanových půjček.

Úterý: USA oznámí rozhodnutí FOMC o případné změně úrokových sazeb. Japonsko oznámí vývoj průmyslových trendů (celkový průmysl, manufakturní výroba a objednávky strojů). 

Středa: USA oznámí vývoj indexu producentských cen a počet nových stavebních povolení. Japonsko oznámí stav indexu mapujícího terciární sektor.

Čtvrtek: USA oznámí stav indexu spotřebitelských cen, stav průmyslové produkce a průzkum FEDu ve Filadelfii.

Pátek: Kanada oznámí index spotřebitelských cen.

Poznámka: Ekonomika a trhy budou očekávat, jak dopadne den nepokojů, který se dostal do Saudské Arábie a jak se Evropská Unie postaví k řešení problémů v Libyi, neklid a další obavy mohou dále hnát ceny ropy nahoru a umazat doposud těžce nabrané body při zotavování se z recese. Další ránu představuje vážné zemětřesení, které zasáhlo Japonsko a které může mít dopad na celý region.

pátek 4. března 2011

Co nás čeká příští týden v Evropě XLVIII


Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.


Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: Německo oznámí stav současného účtu a obchodní bilanci.

Pátek: Francie oznámí stav svého současného účtu. Velká Británie oznámí vývoj manufakturních vstupních a výstupních cen.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Japonsko oznámí stav svého současného účtu.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Austrálie oznámí stav cen domů.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Poznámka: Stále můžeme očekávat vzrůstající nejistotu způsobenou hořícím arabským světem. Z pohledu ekonomik jde především o další vývoj cen ropy, jejíž další růst by zasadil plánům na obnovu ránu pod pás. Při jejím dalším růstu by se šeptem šířené zvěsti o další intervenci dvou velkých centrálních bank (FED a ECB) na kapitálových trzích staly zřejmě realitou.

sobota 26. února 2011

Ohně před branami II

V předchozím svém příspěvku jsem se dopustil několika nepřesností, které je třeba ještě krátce doplnit. Předně, Čína nestahuje z Libye "jen" 15,000 svých pracovníků, ale skutečné číslo se dnes ukazuje být téměř trojnásobné. Toto množství už opravdu nemůže být tvořeno jen inženýry či vysoce kvalifikovanou pracovní silou. Spíše se ukazuje, že Čína si buduje veškeré své průmyslové a těžební aktivity na zelené louce (asi by bylo vhodnější použít nějakou pouštní paralelu) a to včetně personálu. Nespoléhá se vůbec na místní pracovní sílu a staví a dováží si úplně všechno. Jedná se o novodobou formu osídlování--vzpomeňme, že Čína má ohromné problémy s přelidněním--ze které navíc nebude místní obyvatelstvo moc prosperovat. Africké ekonomiky trpí mnoha problémy spjatými s nekvalifikovaností vlastní pracovní síly, přičemž nekvalifikovanost se netýká vysokého vzdělání, ale sahá na úroveň čtení a psaní a základních pracovních návyků, které obyvatelům chybí. Pokud si koloniální velmoci budou dovážet do továren v Africe i své vrátné a dělníky kopající příkopy, jako tomu je v případě chování čínských stavebních firem stavějících dálnice v Polsku, africké ekonomiky z toho nebudou prosperovat a jejich přírodní bohatství bude jen drancováno. Bohužel se takhle v Africe nechová jen Čína, ale například během těchto nepokojů stáhlo Turecko z Libye svých 13,000 dělníků, což je také malá armáda. Ukazuje to jen, že Afrika je důl na doly (takový hedge-mine, důl dolů) a stahovat se z tohoto kontinentu může být velká chyba.

Druhý bod, který musím doplnit, je ohledně těžby ropy. Tvrdil jsem, že Saudská Arábie nezvýší těžbu a bude profitovat ze zvýšených marží. Je však pravdou, že cena ropy není daná přímo tržními principy, ale spíše monopolním, či oligopolním principem, kde zvýšení těžby nebude tak úplně působit na snížení ceny a tudíž marží. Spíše jsem se ale domníval, že OPEC nevykryje výpadek z důvodu nedohodnutí se, která ze zemí si toho kolik vezme. To se však ukázalo mylným, kdy se Saudská Arábie rozhodla zvýšit těžbu i bez povolení ostatních členských zemí OPECu. Toto jednostranné porušování dohod není v OPECu tak vzácné a v dnešní vypjaté době asi projde snáze, než by prošlo v klidných dobách, obzvláště když obavy ze špatného budoucího výhledu tlačí cenu ropy nahoru a pokrytí výpadku nepoškozuje ostatní státy OPECu. 

Každopádně bude zajímavé situaci dále sledovat a doufat, že pozorování zůstanou na úrovni kdo pokryje výpadek několik procent těžby ropy a nezmění se v pozorování většího válečného konfliktu, který v zemích postižených hladem, chudobou, nezaměstnaností a velmi špatným výhledem není nemožný.

pátek 25. února 2011

Co nás čeká příští týden v Evropě XLVII


Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Švýcarsko oznámí stav svého HDP. Evropská Unie odhalí první odhady inflace.


Středa: Evropská Unie oznámí stav indexu producentských cen.

Čtvrtek: Evropská Unie oznámí stav maloobchodního prodeje.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Spojené Státy oznámí stav osobních příjmů a spotřeby obyvatel. Kanada odhalí stav svého současného účtu.

Úterý: Austrálie oznámí stav současného účtu a maloobchodních prodejů. Kanada oznámí stav svého HDP.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: Austrálie oznámí výsledky obchodní bilance.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Poznámka: Spojené Státy zažívají na jedné straně nečekaně silný růst na akciovém trhu a chybějící špatné čtvrtletní profity velkých společností, na druhou stranu ekonomické výsledky se zdají být horší, než si analytici a komentátoři mysleli. Začíná se čím dál tím častěji mluvit o QE 3. Nepokoje v Libyi vedou k nervozitě ohledně dalšího vývoje v Arabském světě a s tím spojenou nervozitou ohledně ceny ropy. Na tomto se snaží v současné době profitovat některé státy OPECu, které bez skrupulí zvýšily těžbu.

středa 23. února 2011

Ohně před branami


Situace v Severní Africe se neustále eskaluje. Je zřejmé, že Egypt byl jen začátek, pomyslná jiskra, která zažehla požár – doslova. Nebudu zde rozebírat různé politologické či lidsko-právní aspekty současné krize, to ponechám zaníceným komentátorům sedícím v teple svých kanceláří v Londýně či New Yorku popřípadě aktivistům na sociálních sítích. Zaměřím se jen na několik malých, obecnějších poznámek týkajících se peněz (jelikož současné ekonomické dogma vede k tendenci vše, včetně lidského života, vyčíslovat v penězích, pak je důkaz obecnosti zřejmý).   

Zprávy v současné době ukazují, že Libye, která produkuju asi 2% celkové světové produkce ropy, fyzicky přerušila ropovody vedoucí směrem do Evropy. Ačkoli samotná velikost produkce není nikterak drastická, myslím si, že OPEC, z velké části tvořený podobně despotickými státy (např. Venezuela či Saudská Arábie) odmítne zvýšit těžbu ropy a tak se pokusit výpadek nahradit, ale spíše uvítá tento výpadek jako exogenní (rozumněj: „my za to přece nemůžeme“) šok, který jim zvýší marže z těžby ropy a takto získané peníze pak použít jako preventivní protipožární opatření. Tohle potvrzuje strach Saudského krále Abdullaha, který se snaží zachránit svou vládu všemožnými „do reforem zabalenými“ úplatky lidem, které jsou placeny jak jinak než ropou.

Vedle toho za další velmi podstatnou informaci považuji fakt, že kvůli Libyjským nepokojům nařídila Čína stáhnout svou pracovní sílu čítající 15,000 lidí. Zde se nejedná o „humanitární“ stahování turistů či emigrantů, jde o průmyslovou a těžební pracovní sílu, kterou si Čína zajišťovala svůj vliv v zemi. Jen pro porovnání, tak velkou pracovní sílu měl v Libyi například Egypt, který je ale geograficky velmi blízko. Nalévání pracovní síly do rozvojových zemí je z pohledu Číny více než racionální. Důvod se dá ukázat na paralele s americkým dolarem. Ačkoli je americká ekonomika těžce zadlužená, lidé stále akceptují americký dolar. Jedním z důvodů je fakt, že Spojené Státy mají ohromné množství zahraničních investic, tudíž si mohou do určité míry dovolit balancovat svou slabou domácí pozici na úkor svých zahraničních kolonií—vzpomeňme  na pozici Velké Británie postavené na její koloniální dominanci.

Čína tedy v Africe pomalu dělá jen to, co je v jejím nejlepším zájmu a současné nepokoje mohou pomoci odhalit, jak velké množství veřejných i skrytých zahraničních investic ve skutečnosti Čína v Africe a Arabském světě drží. V tomto ohledu je také možné kontrastovat českou zahraniční politiku, která  místo zahraniční expanze zavelela k ústupu a stahuje ambasády a zastoupení z mnoha na první pohled nezajímavých zemí. Tohle je ovšem přesně pravý opak toho, co dělá Čína, která se snaží tyto nezajímavé země ovládnout. Navíc, silné politické zastoupení v podobě ambasád a konzulátů vytváří samo o sobě vhodné záchytné body, které může český průmysl použít pro případnou expanzi na rozvíjející se trhy. Rozhodně se jedná o ekonomicky účinnější formu podpory průmyslu, než přímou podporu exportu (tj. kdy budeme z daní dotovat v cizině prodej našich výrobků, o které tam sám o sobě není zájem, jinak by se prodali i nedotované).  

pátek 18. února 2011

Krize EURA, krize Eurozóny nebo krize na přednášce o krizi?

V pátek 18.2. 2011 jsem měl tu čest zúčastnit se konference pořádanou spolkem Prague Twenty na téma Europe on the Background of EURO Crisis. Je těžké shrnout, co se vlastně na této konferenci všechno probralo, neboť obsah předneseného se dá najít na každém druhém blogu (můj blog v tomto ohledu považuji za třetí) nebo zpravodajském serveru extenzivněji se věnujícím Euro-tématům. Snad nejpřínosnějším bylo sledovat sociální aspekt celé události, kdy pozorný pozorovatel, který se sám nezapojoval do intenzivní činnosti podávání rukou, mohl snadno odhadnout vertikální i horizontální strukturu přítomného davu. Vedle toho nebylo těžké vypozorovat i intence přítomných a sociální gradient, kterým by se chtěli ubírat--velmi snadný úkol, tohle vlastně bylo jen triviální potvrzení toho, co říká intuice--a hlavně sociální nástroje, které k tomu používají. 

Sociologický aspekt přítomné audience ale není to hlavní, co bych chtěl poznamenat. V diskusi mluvili tři mluvčí, kteří se střídali u pultíku. Za nimi byl jeden statický slide s názvem konference. Samotné projevy mluvčích opravdu nebyly moc zajímavé, mluvili monotónně jazykem evropských byrokratických matadorů, navíc pro člověka zmlsaného harrypotterovskou angličtinou i poměrně nezvučně. Obsah příspěvků, pokud jsem dokázal držet pozornost, však ostře kontrastoval s názvem konference. Ani jeden z mluvčích netvrdil, že šlo o krizi Eura. Naopak, jeden z nich spíše argumentoval, že jde o (politickou) krizi zemí Eurozóny, nikoli však přímo o krizi společné měny. Nutno ale dodat, že nikdo nepopíral fakt, že Euro je ve své podstatě polovičatý projekt, který za sebou nemá politickou pospolitost. I přes (nezáživně) podaný obsah tvrdící opak si však dovolím tvrdit, že manipulativní titulek, který celou dobu "visel" za zády řečníků spíše přesvědčoval o tom, že zde opravdu čelíme krizi Eura. Spojení "EURO Crisis" se mi do paměti zarývalo jak během chvil, kdy jsem dával pozor, tak i během chvil, kdy jsem nedokázal udržet pozornost a myslí zabloudil někam jinam:



Statický slide, který visel za řečníky, je ve své podstatě symbolický pro každou ekonomickou diskusi ve veřejném sektoru. Vždy mezi sebou budou soupeřit různé zájmové skupiny, pro které je nejefektivnějším argumentem co největší slide, který přesvědčí co nejvíce lidí. Na druhou stranu se pak proti takovému slidu jeví každý argument jen jako nudné tlachání, které stejně ztratí punc a bude zapomenuto (jako jsem já zapomněl většinu toho, co řečníci řekli a zapamatoval si jen ten slide). Takto u nás probíhá snad každá reformní kampaň, ze které je vždy jen patrný slide "Reformy jsou nutné", samotný důvod reforem je pak ztracen kdesi v překladu a po chvíli vzniká dojem, že vlastně každá změna je nutnou reformou -- zvrácená logika, která však díky své slideové podstatě ustojí jakoukoli kritiku. Obzvláště křiklavým pod-příkladem byla penzijní reforma a statický slide s nutností povinného vyvádění úspor do soukromých fondů. Tento slide byl až moc troufalý, resp. logo sponzora zabíralo na slidu až moc místa, proto byl vyměněn slidem méně troufalým. Zde ale není třeba být zklamaný z obliby slidů v naší zemi, slidy jsou univerzálním důkazním nástrojem v diskuzích o podobě veřejného sektoru všude kolem. Jsou vlastně přirozeností nás, lidí, kteří máme tendenci vnímat spíše formu a vyhýbat se obsahu, obzvláště je-li netriviální. Proto bych(om) se měl(i) smířit s tím, že argument podložený pěkným slidem ustojí téměř každý "tvrdý" argument. Toto ostře kontrastuje s tím, že soukromý sektor, který je známý svou oblibou barevných profesionálně vyhlížejících prezentací dokáže ocenit i výsledek.

Co nás čeká příští týden v Evropě XLVI


Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.


Středa: Francie oznámí stav indexu spotřebitelských cen (CPI) a změny cen spotřebního zboží (HICP). Velká Británie oznámí počet nově schválených hypoték.

Čtvrtek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Pátek: Švýcarsko oznámí stav hlavního indikátoru.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: USA oznámí stav objednávek na trvanlivé zboží s a bez výdajů na obrany.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Poznámka: Trhy USA stále svěže rostou. Krize na Blízkém Východě se začíná pomalu rozšiřovat a demokratizující tendence by mohly v krátké době opět ovlivnit ceny komodit. Vedle toho se stále ukazuje, že tato zima byla velmi nepříznivá vůči potravinám, resp. jejich komoditám, viz. sucha v Číně, potopy v Austrálii a mrazy v Americe, a tudíž můžeme očekávat jejich růst.

pátek 11. února 2011

Co nás čeká příští týden v Evropě XLV


Evropa: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: Evropské Unie oznámí výsledky obchodní bilance a stav ekonomického sentimentu (jak ho vidí ZEW).


Středa: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Čtvrtek: EU známí stav svého současného účtu.

Pátek: Německo oznámí index producentských cen.

Svět: Příští týden jsou plánované oznámení následujících makro-dat:

Pondělí: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Úterý: USA oznámí vývoj dovozních cen. Japonsko oznámí stav terciárního sektoru zachyceného METI indexem. 

Středa: Austrálie oznámí stav prodeje nových motorových vozidel. Kanada oznámí stav sv=ho hlavního indikátoru.

Čtvrtek: USA známí stav průzkumu FEDu ve Filadelfii.

Pátek: Neočekávají se žádná významná makro oznámení.

Poznámka: Eurozóna se rozhodla napodobit QE 1&2, které budou mít v příštím týdnu dopad na pohyb Eura. Vedle toho v USA vidíme opět růst, který není podložen fundamenty. Bublina, která se začíná opět nafukovat ale zřejmě ještě několik měsíců vydrží. Z celosvětového pohledu je teď největší problém v možné nestabilitě, která začíná v Egyptě a rozšiřuje se po celém Blízkém a Středním Východě.