Principal-agent problem aneb GS vs. Ghana 1:0

Principal agent problém je střet, kdy si zaplatíte někoho, aby pro vás pracoval, ale dotyčný má kromě práce pro vás ještě jiné aktivity, které nejsou tak úplně v souladu s vašimi zájmy... místo vysvětlování se ale podívejme na krátký příběh, který možná napoví.

V roce 1998 byla ghanská Ashanti Gold třetí největší společností světa zabývající se těžbou zlata. Byla to první "černá" společnost na LSE (Londýnská burza). V tomto roce koupila důl Geita v Tanzánii, aby podpořila svůj růstový potenciál. V květnu 1999 se ale britská vláda rozhodla zbavit se 415 tun zlata ze svých rezerv. Na trh se dostalo velké množství tohoto kovu a jeho cena spadnula na 20 leté minimum. Takovýto pokles ceny byl pro těžební společnost těžkou ranou, proto se obrátila na svého finančního poradce, Goldman Sachs, aby jí pomohl. Goldman doporučil společnosti, aby se zabezpečila proti změně ceny zlata, tj. aby většinu svých budoucích kontraktů nasmlouvala na dlouhou dobu na pevně danou cenu. Toto mělo společnost uchránit před dalším pádem zlata v budoucnu.

Jak tomu ale bývá, Goldman Sachs nebyl jen obyčejnou poradenskou firmou, byl to i jeden z největších prodejců podobných kontraktů na hedgování cen zlata, tudíž z tohoto obchodu neprofitoval jen tím, že si nechal za své rady platit, ale profitoval i z prodeje kontraktů samotných. Vedle toho ale byl Goldman Sachs i prodejce zlata samotného, tudíž to byl hráč, který se v ceně zlata vyznal.

Měsíc po uzavření těchto ohromných kontraktů na hedgování ceny zlata společností Ashanti oznámilo 15 velkých evropských bank, se kterými měl Goldman Sachs úzké obchodní styky, překvapivou zprávu: příštích pět let přestanou vyprodávat zlato. Toto oznámení způsobilo, že se cena zlata zvedla během jednoho měsíce asi o 40%. Toto se pro společnost, která se zamkla na nízkých cenách stalo likvidační. Ashanti tento krok neustála a byla pohlcena společností AngloGold.

Kde tedy byla chyba? Na trhu se říká, že timing is everything, tj. je potřeba si vše dobře načasovat. V tomto příběhu stačilo, kdyby Ashanti počkala s dotazem o měsíc později a nic se nemuselo stát. Zajímavé v tomto příběhu ale je, jak jedna společnost, Goldman Sachs, stála na všech stranách při uzavírání obchodů. Zastupovala Ashanti, prodávala futures na zlato, prodávala zlato samotné, pomáhala zlato (ne)prodávat evropským bankám. Možná je to jen náhoda, Goldman Sachs nebyla z ničeho obviněna a obviněna asi nebude. Je třeba se ale poučit do budoucna a nedovolit, aby jedna společnost v sobě koncentrovala takovou obchodní moc (podobná situace zavání v dnešních problémech Řecka, kdy stejná společnost pomáhá Řecku uklízet dluhy, radí a pak sami prodává swap kontrakty a navíc působí jako hráč na dluhopisovém trhu).

Možnost pojistit si cenu produkované komodity není špatná, stejně tak není špatné pořizovat si swap kontrakty na měnu pro lepší financování dluhů. Toto jsou naopak výdobytky moderních trhů, které mají pozitivní dopad na vývoj ekonomik. Špatné v tomto příběhu je, že jedna společnost stojí na všech stranách obchodů, má nejen informace ale i možnost ovlivňovat jednání ostatních hráčů z pozice "nezávislého" poradce. Navíc sama ještě prodává instrumenty, které jsou předmětem obchodů, o kterých radí.