Maďarsko - kdo, s kým a za kolik

Maďarsko patří mezi země, u kterých je státní bankrot možný. Podle stavu trhu s Credit Default Swaps je tato země na pomyslném desátém místě co se pravděpodobnosti bankrotu týče. Před Maďarskem jsou země jako Řecko (s dvojnásobnou pravděpodobností bankrotu či Venezuela s téměř trojnásobnou pravděpodobností, která tomuto žebříčku vévodí). Ačkoli je Řecko mnohem atraktivnější cíl různých diskusí ohledně státního bankrotu (kterému ani autor tohoto blogu neodolává), je Maďarsko zajímavé z pohledu šíření informací na trzích a provázanosti ekonomik a finančních trhů.

Pod šířením informací rozumím reakci ostatních států, resp. jejich finančních trhů, na nepříznivé zprávy o cílové zemi. Reakce v krizových momentech nám mohou napovědět velmi mnoho o tom, jak jsou jednotlivé země ekonomicky svázané, jaké jsou skutečné kapitálové vztahy. Krizové momenty dávají poodkrýt skutečné vazby, neboť v krizových okamžicích investoři a obchodníci odhodí pokerovou tvář hráčů a jsou nuceni bojovat s časem o záchranu svých či svěřených aktiv. Oznámení bankrotu je samozřejmě takováto krizová situace, ale pro vyvolání paniky na trhu a spuštění lavinovité reakce výprodejů mnohdy stačí jen oznámení o zhoršení situace, kterou trh (ve smyslu odborné či kapitál držící veřejnosti) neočekával. Stačí tedy, pokud ministerský předseda neočekávaně prohlásí něco, co si trhy špatně přeberou a vyhodnotí jako razantní zhoršení situace.

Pro pochopení reakcí ostatních burz a států na nepříznivé zprávy týkající se možného bankrotu Maďarska je třeba tedy chápat ekonomické a obchodní vztahy mezi zeměmi. Jednou z nejcitlivějších ekonomických vazeb pro pochopení reakcí ohledně státního bankrotu je vztah věřitel-dlužník a samozřejmě objem dluhu. Při státním bankrotu dojde k neschopnosti splácet státní dluh a pohledávky jsou tudíž ohroženy. Mezinárodní obchod a průmyslové vztahy hrají samozřejmě roli, ale jejich dopad na trhy je pomalejší, neboť i přes státní bankrot se chod země nezastaví a mnohé mechanismy, včetně soukromého sektoru, mají tendenci pokračovat dál.

Jaké je tedy rozložení největších věřitelů Maďarska? Co se týče Evropy, tak Španělské banky drží zhruba 1,2 mld$ (miliard dolarů), banky Velké Británie 2,1 mld$ a Nizozemské banky 3,5 mld$. Státy, které jsou na tom o řád hůře jsou Francie s 11,1 mld$, kde pro zajímavost Societe General vlastní maďarské dluhopisy skrze Komerční banku, pak Belgie s 17,2 mld$, přičemž K&H drží 11,3 mld$ (její vlastník KBC vlastní ČSOB), a Itálie s 25 mld$ (kde z českého pohledu jsou zajímavé 4,2 mld$ vlastněné UniCredit Bank). Seznam největších věřitelů pak uzavírá Německo s 31,9 mld$ a Rakousko s 37 mld$ (např. Erste Bank drží 10,7 mld$, tj. skoro stejně jako všechny francouzské banky). Maďarské dluhopisy pak drží i Japonsko či Spojené Státy (Budapest Bank, vlastněná holdingem GE drží 3,4 mld$), ale jejich podíl není příliš významný.

Tyto kapitálové vztahy, upravené ještě o velikost a sílu věřitelů (která samozřejmě určuje schopnost vypořádání se s problémovým dluhem), pak určují směr, jakým by se měla šířit panika v následných okamžicích po případném neočekávaném výhlášení státního bankrotu. Jak jsme se ale mohli přesvědčit před týdnem (4.6.2010), v současné situaci je jakékoli zhoršení situace negativně vnímáno nejen v zemích majoritních dlužníků, ale i po celém světě. Po pátečním prohlášení o zhoršující se maďarské situaci se na začátku dalšího týdne propadly i asijské burzy. Toto ukazuje na (pře)citlivělost trhů na jakékoli špatné zprávy z Evropy ohledně dluhů. Paniku tedy nemusí způsobit jen Řecko, které je pod drobnohledem, ale i menší země, které unikají pozornosti. Stabilitu Evropy ohrožují i země jako Rumunsko či Bulharsko, jejichž důvěryhodnost není obecně příliš velká a které mohou nemile překvapit nejen své dlužníky (Itálii, Rakousko čí Řecko!), ale i celý finanční svět. Malý neočekávaný průšvih od malého státu stojícího v ústraní může nemile překvapit a dodat trhům zajímavý impuls hodný dalšího studia.