Vyplatí se dávat peníze do prasátka (angl. PIIGS)?

Problémové státy Evropy, známé jako PIIGS - Portugalsko, Irsko, Itálie, Řecko a Španělsko - jsou dnes často spojované s nebezpečím státního bankrotu. Nejblíže bankrotu je údajně Řecko, které je zadlužené až po uši, navíc jeho ekonomika a veřejné finance jsou v takovém stavu, že investoři se bojí dluhopisy nutné pro financování chodu státu kupovat. Proto úroky, které Řecko platí jsou vysoko nad jakýmkoli představitelným růstem Řecké ekonomiky. Řecko rovněž otestovalo pevnost Eurozóny, zejména odhodlání Německa pomáhat slabým členům (tj. zbytku Eurozóny).

Řecké dluhopisy jsou nyní udávány jako symbol nejistoty, jako něco, kde lze o peníze snadno přijít. Pokud se však podíváme na politické důsledky pádu Řecka (lavinovité snižování ratingu), které by vedlo k oslabení celé EU na úroveň, která by se nelíbila už ani USA, je bankrot velmi nepravděpodobný. Pokud by opravdu došlo k nejhoršímu a Řecko vyhlásilo, že vyhlásí bankrot, okamžitě do Řecka dorazí nutná finanční pomoc. V takovémto okamžiku by už nešlo hrát o politické body ve volbách kdejakého regionu, zde by byl v sázce risk pandemických rozměrů. Takováto nestabilita by v současné napěněné době (ve smyslu existence bubliny) nebyla vhod ani Číně. Ta si tedy nemůže dnes dovolit přestat nakupovat dluhopisy, v jejím zájmu je dnes spíše pravý opak.

V tomto světle bych si dovolil spíše říct, že řecké dluhopisy se se svým vysokým úrokem jeví jako vhodné místo, kam investovat peníze s velmi vysokým zúročením. Možná mnohé finanční modely říkají pravý opak, ale od kdy se politická rozhodnutí řídí finančními modely?