Jak funguje burza III

V předchozích dvou příspěvcích jsem se zaměřil na burzu, jakožto pasivní místo, kde různé strany mohou uzavírat své obchody. Kromě toho jsou burzu přirovnával k institucionální nástěnce, kde lidé prezentují své nabídky. Jak ale tato nástěnka obvykle vypadá? V dnešní době je čím dál tím běžnější, že burzy jsou realizovány elektronicky, kdy nabídky a poptávky jsou udržovány v databázi. Databáze a přístup k ní jak pak zajišťován burzou. Ti, co mají do tohoto systému přístup, pak mohou kótovat své nabídky a tím dát vzniknout "order book", knize objednávek. Tak tomu je i v případě Pražské burzy. Burza se stará o to, aby databáze i software fungoval bez problémů a účastníci na ní mohli bez problémů fungovat. Účastníci pak burze platí poplatek, aby mohli na burze pracovat.

Jiným typem fungování burzy je pak tak zvané "floor trading". Tento způsob je známý jak z mnoha filmů, tak i ze středověkých tržišť. Při floor tradingu je nabídka a poptávka realizována prostřednictvím jednotlivých obchodníků, kteří se navzájem překřikují a snaží se prodat si danou akci či komoditu. Samotné obchodování se děje uvnitř jakýchsi arén. Samotné arény jsou pak velmi hlučné, neboť se zde obchodníci navzájem neustále překřičují. Mnohdy jim nestačí jen poslouchat, ale musí odečítat ze rtů a sledovat pohyby celého těla. Během času si obchodníci vybudovali systém prstové abecedy, kdy dlaní na dálku naznačí své incentivy. Pokud se dva obchodníci dohodnou na obchodu, zaznamenají obchod do svých karet, které se pak přes noc zkontrolují a obchody se spárují a vyčistí. Nespárované obchody se musí dále řešit. Burza se samozřejmě snaží zamezit, aby si obchodníci nevymýšleli, popř se nesnažili z obchodů utíkat, proto většinou obchody probíhají skrze burzu a burza sama řeší problémy. Přístup na burzu je buď za poplatek, nebo formou spoluvlastnictví burzy, kde některé burzy fungují, resp. vznikly, na bázi dobrovolného sdružení "pod jednou střechou".

Obchodníci pak mají přístup na burzu buď sami za sebe nebo ve jménu společnosti, pro kterou pracují. Burza pak většinou funguje tak, že pro danou komoditu či burzovní produkt je zvláštní sekce, kde se pohybují specialisté na danou věc. Obvykle obchodníci na sobě mají výrazné barevné označení, aby byli zdálky rozlišitelní. Sami obchodníci pak neopouští obchodní arénu a s vnějškem komunikují prostřednictvím dalších lidí. Ti zahrnují pracovníky, kteří komunikují s vnějškem a přijímají např. telefonické příkazy. Příkladem takovéto burzy je v Evropě London Metal Exchange, v USA pak Chicago Mercantile Exchange. Často jsou tyto burzy používané pro obchodování s komoditami, resp. jejich futures kontrakty.

Třetím důležitým tipem burzovního uspořádání je tak zvané "over-the-counter" (OTC). Toto ve skutečnosti není žádná burza, obchody se v tomto případě uzavírají mimo jakoukoli instituci. Tento způsob preferují velké banky a investiční společnosti. Takovýto typ obchodování se špatně sleduje a tudíž i reguluje, což je zřejmě i důvod jeho používání. Na druhou stranu trpí jednou vadou, špatně se zde hlídá dodržování smluv. Např v případě futures kontraktů nebo jiných derivátů burza vybírá od obou stran kontraktů kontrolní poplatky (margins), které mají za cíl sledovat spláceníschopnost stran pro případ velkých výkyvů v ceně uzavřených kontraktů. Popř. obchody na burze probíhají skrze burzu, kde burza se pak efektivněji vypořádává s problémy a bezproblémoví obchodníci nemusí s tímto ztrácet čas. Toto není však není možné na OTC. Zároveň velké spekulativní obchody na OTC mohou působit chybu v celém systému. Jedním z výrazných přispěvatelů do současné krize bylo i velké množství neregistrovaných obchodů v Credit Default Swaps či Obligations na OTC. Tyto neregistrované obchody pak mohou centrální banky a vlády zaskočit nepřipravené, ale to je na jiné téma...

Zpátky však k burzovnímu uspořádání. Pro nás bude v dalším důležité to první, tj. elektronické obchodování, neboť tak funguje pražská burza. V dalším díle tedy zůstaneme u elektronického obchodování a motivováni Pražskou burzu se dostaneme k dalším podrobnostem.