Předně, proti často padá výhrada, že fyzika, na rozdíl, od ekonomie, může dělat experimenty a tudíž opakovat měření, což v ekonomii nejde a tudíž podobný (rozuměj matematický) přístup jako používá fyzika, nelze v ekonomii použít. Toto je podle mě naprostý nesmysl. Pomineme-li fakt, že některé obory fyziky také nemohou činit experimenty (např. astrofyzika, kde také "jen" pozorujeme), pak nemožnost opakovat experiment znamená, že nemůžeme slepě aplikovat fyzikální aparát. To v žádném případě neznamená, že nelze použít matematický aparát, resp. že snaha o nalezení vhodného matematického aparátu je nesmyslná (zde bych dodal své oblíbené motto: To, že něco neumím, neznamená, že to nelze udělat). Ekonomické systémy jsou řádově složitější, než systémy fyzikální (jsou to systémy se zpětnou vazbou, která se mění a to nejen parametricky, ale i funckionálně), proto můžeme očekávat, že samotný aparát bude mnohem složitější.
Dále často padají pochybnosti nad zacházením ekonomů s daty, nad jejich neschopností vysvětlit jejich matematické modely, mlžením nad komplexními matematickými deriváty či o funkčnosti jejich modelů, které jsou sebevědomě podávány, ale které nefungují. Ačkoli mnohé podobné připomínky sdílím (obecně si myslím, že například míra dogmatismu je v ekonomii signifikantně větší než v tvrdých vědách a že mnohdy záleží více na formě než na obsahu), tak i přesto nesdílím frontální útoky na ekonomii jako takovou. Spíše preferuji hledání konkrétních "bugů", ale to je čistě subjektivní věc. Navíc, podobný konstruktivní přístup umožňuje do budoucna ekonomii očistit (a případně definovat ekono-vědu).
Je pravda, že dnešní ekonomie, i ta pěstovaná na místech se zvučnými jmény, trpí podobnými neduhy. Ano, někteří ekonomové zacházejí s daty špatně, to nepopírám, ale to neznamená, že je to problém samotné ekonomické vědy jako takové, resp ekono-vědy (tyhle dva pojmy budu odlišovat). Problém ekonomie je, ze je bývá často předstupněm k byznysu a politice, tj. studium ekonomie je silně motivováno osobním ziskem (peněžním či mocenským). Tuhle motivaci nemáte a priori třeba v chemii (i když zisk z nějakého nově objeveného léku může být velký). Stejně tak je ekonomie spjatá s "reálným lidským světem", tudíž je zjevné, že dnes nesmí vyjít politicky nekorektní výsledky (existenci a priori biasu)... tohle všechno ničí tvrdost ekonomie jako vědy.
Ale třeba tady by mi kritici dnešní ekonomie mohli poradit, jak s tím bojovat: Např. jeden nejmenovaný, ale mediálně známý, makroekonomický stratég z ČSOB spojuje ekonomii s náboženstvím neskonale podmanivým způsobem. Jak mám já, jakožto matematicky zdatný, nikoli však demagogicky schopný vypravěč, bojovat s tím, že ekonomie není pohádka ani víra, ale že je to disciplína, které nemůže v žádném případě rozumět každý, má-li zůstat rigorózní, a kde i odhad znaménka nějakého efektu může dnes zabrat 14 dní usilovné práce?
Tento problém a výhrada k ekonomii je také spjatá s vhodným výběrem zdrojů. Bezpochyby existují zdroje, které zbytečně nemlží, ale tyto zdroje nejsou mediálně známé ani nemají tolik prostoru. Například Merton velmi ostře varoval, že riziko stojící za státními garancemi za půjčky je z pohledu současných Finance neodhadnutelné, neboť jde de facto o opci na opci. Problém je, že různí poradci či analytici stěží znají nazpaměť definici opce, tudíž se něčím podobným nebudou zaobírat a podají to spíše politicky (či politicko-ekonomicky). A koho lidé budou poslouchat? Toho, kdo bude vysvětlovat opci na opci nebo někoho s jednoduchou, ale nesmyslnou a zhoubnou, pohádkou? Tj. pokud člověk sám volí zdroje, tak je schopný se alespoň části mlhy zbavit. Fyzika má podobné problémy. Články v novinách o nejnovějších vědeckých poznatcích jsou nezřídka plné nesmyslů, nepochopení a špatných překladů, tudíž nedávají reálný smysl. Navíc, ve fyzice také nelze ve dvou větách říct, co je anti-deSitteruv prostor takovým způsobem, aby to byl schopný laik REÁLNĚ použít.
Domnívám se, že ekonomie jako exaktní tvrdá věda, je prozatím v plenkách, ale to v žádném případě neznamená, že bychom ji měli zatracovat kvůli kdejakému zaškobrtnutí.
Poznámka pod čarou: Připomeňme slova Dona Marquise "If you make people think they're thinking, they'll love you; But if you really make them think, they'll hate you."
Žádné komentáře:
Okomentovat